V jeruzalémské čtvrti Mea Šearim platí přísná pravidla. Ultraortodoxní židé si svoje tradice bedlivě střeží

Muži i ženy chodí po ulici vždy s pokrývkou hlavy.
Muži i ženy chodí po ulici vždy s pokrývkou hlavy.

V Jeruzalémě stačí přejít jedinou ulici a ocitnete se v 19. století. Čtvrť Mea Šearim leží nedaleko Starého města a je baštou ultraortodoxního judaismu. Tamní ulice i s obyvateli by mohly bez úprav posloužit jako kulisy k dobovému filmu z východní Evropy. Muži nosí černé pláště a klobouky, ženy šátky nebo paruky. Cedule na okrajích čtvrti žádají po návštěvnících dostatečné zahalení a slušné chování.

Muž s velkým černým kloboukem mi v jidiš přeje hezký šábes. Tento jazyk aškenázských židů původem ze střední a východní Evropy je ve čtvrti Mea Šearim rozšířenější než oficiální hebrejština.

Jak si o šábesu uvařit, a přitom nesáhnout na práci? Ortodoxní židé v Izraeli na to mají svoje vychytávky

Avram normálně nevaří, ale páteční příprava šábesového šouletu je čistě jeho práce

Pokrm zvaný šoulet se v českých kuchařkách objevuje běžně. Popisují ho jako luštěninové jídlo židovského původu. Kdybyste se ale po šouletu pídili přímo v židovském státě, asi byste moc nepochodili. Výraz šoulet je totiž česká zkomolenina. Původní výraz v jazyce jidiš zní „čolent“ a hebrejsky se tohle vydatné jídlo řekne ještě úplně jinak – chamín.

„Hodně lidí z této čtvrti se bojí, že když budou jejich děti mluvit hebrejsky, začnou se mísit se sekulární izraelskou společností. Odmítají se také dívat na filmy, na televizi, tedy na věci, které nejsou úplně čisté,“ vysvětluje mi místní obyvatel Avram Šlomovič zdejší důraz na uchování jazyka jidiš.

Také on posílá svých deset dětí výhradně do zdejších náboženských ješiv. „Učitel našim dětem říká, že nemají mluvit hebrejsky. Přísně trvá na tom, aby ve škole mluvili jen jidiš,“ dodává.

Po klobouku poznáš souseda

Avram se mi ještě chlubí svým luxusním kloboukem, který vytahuje ze speciálního kulatého kufříku. „Tohle je štrajml, klobouk ze srsti. Takový štrajml někdy stojí tolik, co auto,“ zdůrazňuje.

Ortodoxní židé momentálně tvoří asi 12 procent izraelské populace.

Ceněná pokrývka hlavy se tradičně vyrábí ze sobolí kůže a v Izraeli proto čelí kritice ochránců zvířat. „V okolí je sedm výrobců štrajmlů a každý je dělá trochu jiné. Večer v synagoze proto hned podle štrajmlu poznám, kdo je kdo,“ říká Avram.

Izraelci spojují šabat stále častěji se sportem. Za rozbřesku obouvají tenisky a vyrážejí na pobřeží

Běh patří k oblíbeným šábesovým aktivitám. Nejlepší je sportovat brzy ráno, než začne být horko

Šabat, v jazyce jidiš šábes, tráví v Izraeli každý po svém. Ortodoxní židé modlitbami v synagogách, sekulární židé pak světskými volnočasovými aktivitami. Obecně platí jen to, že od pátečního do sobotního západu slunce nesmí židé pracovat. A sport se za práci nepovažuje. Obyvatelé Tel Avivu to dokazují každý týden.

Na ulici nahlížím do prodejny pro změnu s ženskými pokrývkami hlavy. Šátek si tu vybírá i Malka a vysvětluje mi, proč a čím si potřebuje zakrýt hlavu: „Může to být paruka i klobouk, prostě cokoliv, co zakrývá vlasy. Principem je schovat to nejpřitažlivější, co je na ženě vidět. Nechceme přitahovat pozornost jiných mužů,“ vysvětluje.

Malka má s manželem zatím sedm dětí. I ony pochopitelně chodí do náboženských škol. „Cizí lidé si často myslí, že jsme zaostalí nebo staromódní, ale já to tak vůbec necítím. Vůbec!“ dodává přesvědčivě.

Ortodoxní židé v Jeruzalémě dodržují věroučná pravidla, ale i když to tak na první pohled nevypadá, jinak žijí moderním způsobem života.

Ortodoxní komunita v Izraeli roste

Po nervózním předšábesovém shonu teď s blížícím se večerem ulice Mea Šearim rychle utichají. Jsem na hranicích čtvrti a paní Tamar mi vykládá původ názvu nedaleké křižovatky.

Návrat do časů Schindlerova seznamu je možný. Kaziměř si uchoval předválečnou atmosféru

Z výstavy Svět, který měl zmizet: Chasidští poutníci v Umanu na Ukrajině. Otec se synem čtou žalmy u hrobky rabi Nachmana. Hasisic pilgrims in Uman in Ukraine

Dlážděné ulice, památky a muzea, přidejte si k tomu spousty kaváren, hospůdek a restaurací a dostanete obrázek krakovské Kaziměře. Původní hlavní židovská čtvrť je v Polsku jediná, která si udržela autentickou architekturu a atmosféru.

„Tohle je kikar Šabat, tedy Šábesové náměstí. V 50. a 60. letech tady bývaly o šábesu demonstrace. Ultraortodoxní extremisté házeli i kameny po projíždějících autech. Řídit auto je podle nich totiž o šábesu zakázané,“ vysvětluje.

Ultraortodoxní židé tvoří 12 procent obyvatel Izraele, jejich podíl na populaci ale rychle roste, a to na úkor jak sekulárních izraelských židů, tak i Arabů.