V historické budově v centru města Rouen byla souzena Johanka z Arku. Dnes tam najdete její muzeum
Kdo by neznal slavnou bojovnici, která si získala přízeň krále a nezalekla se cizích vojsk. Přitom to byla, nebo alespoň měla být, úplně prostá venkovská dívka, pasačka. Kolem Johanky z Arku, patronky Francie, existuje mnoho legend a nevysvětlitelných záhad. Jejímu životu, odkazu i legendám se věnují, kde jinde, než ve francouzském městě Rouen v Normandii. Právě tady Johanku z Arku upálili.
Památník najdeme v budově, která hned sousedí s katedrálou. Jak mi na úvod vysvětluje průvodce Benjamin Blanchard: „Samotná budova je historickou památkou. Některé prostory tak sdílíme s arcibiskupstvím. Tady stojíme v místech, kde byly dva sály. Právě v těchto místech probíhaly dva procesy Johanky z Arku.“
„I když ona sama tady nikdy nebyla. Během procesu jí věznili v hradní věži. A tam byla ve vězení až do 30. května 1431. Dne, kdy ji upálili.“
Stoletá válka na zdi
Město Rouen, jak mi vysvětluje Benjamin, bylo během stoleté války okupované Angličany. Johanka z Arku byla vlastně významnou válečnou zajatkyní.
Vcházíme do krypty. „Tady se můžete posadit a sledovat první videoprojekci. Ukazujeme časovou chronologii doby stoleté války, abychom si uvědomili souslednosti,“ vysvětluje průvodce.
„V každé místnosti uvidíte důležité momenty Johančina života. Její slavnou bitvu u Orléans i cestu do Remeše. A nakonec i zajetí, proces a popravu. Její smrt se stala důležitým historickým momentem, který ovlivnil další události Francie.“
Falešná Johanka
Jako třeba falešné Johanky z Arku, které se objevovaly po celém francouzském území. „Brzy po její smrti ale došlo k obnovení procesu. Králem byl v té době Karel Sedmý. On sám se zasadil o její rehabilitaci, protože nechtěl, aby jeho korunovace byla spojována s kacířkou,“ pokračuje Benjamin ve výkladu.
Pak mě ještě vede do místnosti, kde mají knihy i umělecká díla, která se inspirovala Johankou. A ukazuje mi jednu raritu: „Podívejte se na tohle vyobrazení grafika Clémenta, který žil ve stejné době jako Johanka v Paříži. Je tady nakreslená malá postava ženy. Má na sobě šaty, má dlouhé vlasy a drží meč a prapor. A právě tohle je jediné vyobrazení Johanky z té doby. I když je vymyšlené. On sám ji totiž nikdy neviděl.“
Na popel
Jak ale Benjamin dodává, v té době se nezobrazovaly ženy bojovnice vůbec. Jiná dobová památka tak na samotnou Johanku z Arku nezbyla. Všechno ostatní totiž shořelo na hranici, kterou postavili na Náměstí Starého tržiště.
Související
-
Johanka z Arku: O dětství dívky, která zachránila Francii, se mnoho neví
Zachránila Francii, skončila na hranici a později byla prohlášena za svatou. Johanka z Arku se narodila právě před 600 lety. Jaký byl její život? A slavíme správný den?
-
Nikola Tesla nosil elegantní tvídový žaket. Co dalšího o něm prozrazuje bělehradské muzeum?
Byl slavný vynálezce Nikola Tesla Srb, nebo Chorvat? Osobní věci z Teslovy pozůstalosti jsou dnes na srbském území. V jedné bělehradské vile. Vypravil se tam Pavel Novák.
-
Pozor, někdo poslouchá. Reportér Radiožurnálu navštívil německé muzeum špionáže
Nadšení radioamatéři mohli za studené války poslouchat i zprávy určené tajným agentům. Reportéra tenhle fenomén upoutal natolik, že o něm vyzvídal v muzeu špionáže.
