Pozor, někdo poslouchá. Reportér Radiožurnálu navštívil německé muzeum špionáže
Nadšení radioamatéři mohli za studené války poslouchat i zprávy určené tajným agentům. Jejich centrály totiž vzkazy proměnily v soubor čísel a kromě pověřených lidí vysílání nikdo jiný nerozuměl. Výhodou systému bylo, že špion nepotřeboval žádnou speciální vysílačku. Zpravodaje v Německu Václava Jabůrka tenhle fenomén upoutal natolik, že o něm vyzvídal v berlínském muzeu špionáže.
Podobné vysílání se dalo naladit na každém krátkovlnném rádiu. Za soustavou čísel byl skrytý kód, který dokázal rozluštit jediný posluchač – agent s dešifrovací tabulkou v ruce.
Čtěte také
„Mělo to čtyři kritéria: Každý člověk má svou vlastní číselnou kombinaci. Šifra je použitá pouze jednou. Centrála ji vytvořila naprosto náhodným výběrem cifer a udržela ji v tajnosti. Pokud je tohle všechno splněné, tak to ani dnešní počítač nerozklíčuje,“ vysvětluje Florian Schimikowski z Německého muzea špionáže, v čem byla velká přednost celého systému.
Hlas Stasi
Takzvané číselné stanice předávaly instrukce agentům na obou znepřátelených stranách. Hojně je využívala třeba východoněmecká služba Stasi, která přes ně řídila stovky lidí.
„Začínalo to v 50. a v 60. letech, tehdy vznikly i hlavní stanice spravované Stasi. Například slavnou G08 vedla východoněmecká zahraniční rozvědka, podle všeho vysílala odněkud z Berlína anebo z okolního Braniborska. Signál šlo zachytit i na Západě, mimo jiné ho poslouchali také špioni v Bruselu,“ dodává Schimikowski.
Někdo poslouchá
Fenoménu si velmi rychle všimli i radioamatéři. Jednotlivým stanicím brzy dali zvláštní názvy jako například Švédská rapsodie nebo Bulharská Betty.
„Ani nevíme, jak se stanice oficiálně jmenují. Řada z nich dostala přezdívku podle znělky, která hrála před začátkem vysílání. Angličané tam většinou pouštěli lidové písně. Asi nejslavnější rádio, které provozovala Stasi, se jmenovalo G08, to začínalo čtyřmi akordy,“ vypráví Florian Schimikowski.
Číselné stanice používalo i Československo. Tou nejznámější byla takzvaná S10.
Revoluční generátor
„Problémem živého vysílání bylo, že studia často stála ve vojenském prostoru a v pozadí byl slyšet hluk. Postupně se proto začalo pracovat s předem připravenými nahrávkami. No a v 80. letech se objevil tenhle přístroj,“ ukazuje Florian Schimikowski na něco, co se vzdáleně podobá váze, kterou najdeme třeba v řeznictví.
Čtěte také
Velká bílá bedna, seshora potažená hliníkem, má na boku číselnou klávesnici. „Jmenuje se to Sprach-Morse-Generator. Je to digitální zařízení, kam ručně vyťukáte zprávu a ta se pak sama nahraje,“ popisuje kurátor muzea.
„Zajímavostí je, že ženský hlas tohoto generátoru byl tak oblíbený, že ho převzaly i jiné rozvědky. Má ho třeba ruská GRU. Díky němu máte jistotu, že zpráva bude srozumitelná.“
S koncem studené války většina stanic utichla. Podivné číselné kombinace se ale tu a tam dodnes objevují. S technikou dál pracují třeba Rusové, Egypťané nebo Severokorejci.
Související
-
Ani 30 let po pádu berlínské zdi nedohnalo někdejší Východní Německo země bývalé NSR
Rozdíly jsou ve výši platů, životní úrovni i struktuře německého průmyslu, konstatuje lingvistický antropolog Tomáš Samek z Univerzity Karlovy.
-
Turistická atrakce albánské Gjirokastry: atomový kryt pro komunistické funkcionáře
Pod kopcem s citadelou z doby Osmanské říše stojí kamenné město zařazené na seznam památek UNESCO. Pavel Novák se vydal prozkoumat atomový kryt v útrobách hory.
