V divadle se přistihuji, že sedím se zavřenýma očima a poslouchám, přiznává rozhlasový režisér Aleš Vrzák

Je pro vás strašidelné ticho?

Ticho je strašidelné vždycky, absolutně jsme mu odvykli. I když vyrazíme do lesa, začneme intenzivně poslouchat, kde kape voda, prohání se vítr mezi jehličím, kde spadla šiška nebo běželo zvíře... Ocitáme se v neustálém intenzivním hluku. Kdyby nás někdo zavřel do odzvučené komory, současný člověk by velmi brzy zešílel.

Čtěte také

Jak vzniká rozhlasová hra? A proč je četba na pokračování tak náročná? Nastínil šéfrežisér Aleš Vrzák

Obsazujete do rozhlasových her herce podle hlasu?

Ano, ale vizualizace probíhá i v rozhlase. Lidský mozek vnímá věci velmi komplexně, a když někdo promluví, posluchači si ho představují fyzicky. Hlas musí s jeho podobou korespondovat.

Jaké schopnosti musí mít rozhlasový režisér na rozdíl od filmového?

Ideální by bylo, kdyby nadstandardně slyšel. Základ je pak v představivosti a v intimitě. Film je kolos, nepředstavitelné množství lidí a obrovské množství peněz. V rozhlase stačí úzký kontakt s hercem, který nabízí možnost soustředěnější práce.

Jak natočit hru, která nezestárne?

Nesmí zestárnout téma, to musí nést sílu. Pokud dostaneme obsahově silnou hru, která generuje nadčasová témata, ta udrží životnost díla. Fantastičtí herci to zprostředkují, ale téma, nápad je stěžejní.

Co udělá režisér, když na natáčení nepřijde herec? Proč se jezdí natáčet mimo studio třeba do krajiny? A jak důležitá je role zvukového designéra? Poslechněte si celý rozhovor.