„Úřad dostane stanovisko a nemůže s ním nic dělat.“ Novela stavební řízení prodlouží, kritizuje architekt Kasl
Vy už jste se zmínil o tom, že jsme ve specifické situaci, kdy předešlá vláda Andreje Babiše prosadila i přes odpor tehdejší opozice nový stavební zákon. Ovšem ta nová vládní koalice odložila jeho účinnost, to znamená, že platí, ale není účinný. V mezidobí chce aktuální vláda podobu stavebního zákona změnit právě tou novelou, kterou kritizujete.
Ta novela je obsáhlá, stavební zákon je obsáhlý. Kdybyste měl říct to nejzásadnější, co vám na té novele vadí, co to je?
Ona vlastně rozkládá ten systém, který byl přijatý tím schváleným zákonem loni a který byl správný: to znamená integraci, na to jsme se shodli všichni, jedno řízení o záměru stavby na jednom úřadě s jedním razítkem, projektová dokumentace se podává přes digitální Portál stavebníka, to všechno je až potud správně.
Dotčené orgány se budou vnitřně integrovat, budou koordinovat svá stanoviska a stavební úřad bude schopen vydat rozhodnutí, protože zváží všechna pro a proti, sladí někdy protichůdné záměry dopravy, životního prostředí, památek, rozvoje atd. To byl vlastně princip té rekodifikace stavebního řízení a územního plánování.
Čtěte také
To, že Babišova vláda bohužel ten zákon protlačila tzv. přes závit, způsobilo protireakci a bohužel se dnes musíme smířit se systémem státní stavební správy.
To znamená, že se vyčlenily stavební úřady z obecních úřadů – byť dnes tam jsou jakoby samostatně, je to přenesená působnost, vykonávají státní správu v rámci samosprávy, ale neměly by být těmi, které ovládá starosta či zastupitelstvo. Často to tak je, to je problém té systémové podjatosti, ale hlavně tam nefunguje vertikální vazba mezi obecním – tím prvoinstančním – tím vyšším, odvolacím a nejvyšším. Systém státní stavební správy zavedl systém ve třech úrovních: prvoinstanční, pak na úrovni krajů a pak nejvyšší stavební úřad.
Čtěte také
Vláda toto logicky, politicky přirozeně musela shodit, proto byla ta odkládací novela, která posunula jeho účinnost ještě o rok. On ten stavební zákon měl platit v červenci příštího roku – on by stejně neplatil, ale například Nejvyšší stavební úřad se měl zřizovat už od ledna letošního roku. Čili ta odkládací novela byla v pořádku, to museli udělat, chápu.
Ale způsob, jakým se pokusili ten systém demontovat, je nešťastný, protože nepřinesli nový systém, funkční systém a vnesli do toho prvky všech dílčích různých rozhodnutí, včetně jednotného enviromentálního stanoviska, které je vlastně samostatným řízením z pohledu přírody. A stavební úřad zase dostane hotové razítko, stanovisko, vyjádření a nemůže s ním nic udělat.
My se k těm jednotlivým věcem dostaneme, ale možná to, co posluchače, který chce něco stavět, zajímá nejvíc, je doba, jak dlouho trvá stavební řízení nebo všechna ta řízení, která s tím jsou spojena. Vy v tom dopise premiérovi tvrdíte, že ta novela zpomalí stavební řízení. Naopak ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš předevčírem v tiskové zprávě uvedl, že ta novela stavební řízení zjednoduší a že zajistí rychlé stavební řízení. Mluvíte všichni o stejné novele?
Já se obávám – při vší úctě k panu ministrovi, přiznávám, jel jsem ho volit do Litoměřic, aby nedostal na frak od Andreje Babiše, čili je to můj ministr a hlásím se k němu – že tomu prostě nerozumí. Ty věty, které mu napsalo tiskové oddělení nebo někdo z úřadu, prostě nejsou pravda.
Čtěte také
Ta novela vlastně dezintegruje tu navrženou integraci řízení. Takže nemůže být nic rychlejšího, když se to vrací k těm dnešním pořádkům, u nichž já a mnoho mých kolegů, kteří se živíme jak projektováním, tak obstaráním těch vyjádření, dobře víme, jak dlouho to trvá.
Závazná stanoviska
Na druhé straně, když mluvíte o tom jednotném environmentálním stanovisku, tak Ministerstvo pro místní rozvoj tvrdí, že v jednom rozhodnutí budou nahrazeny správní úkony a rozhodnutí obsažené v devíti různých zákonech. Není toto krok správným směrem?
Kdyby bylo takhle pojaté, tak ano. My to v Praze známe jako koordinované stanovisko odboru ochrany prostředí, například pražského magistrátu, kde je sedm až devět podpoložek a k tomu na druhé úrovni ochrana životního prostředí na městské části, na příslušném městském obvodu.
Kdyby to bylo koordinované stanovisko orgánu ochrany přírody, tak by to tak mohlo být chápáno. Ale tak, jak je to jednotné environmentální stanovisko napsáno, tak to takto nedopadne. Bohužel.
To znamená, že vám jde o to, aby to nebylo závazné a aby se o tom dalo debatovat?
Přesně tak. Celý ten proces plánování, povolování a pak stavění je prostě něco, co musí vznikat dohodou, kolem kulatého stolu, co musí být argumentováno. A buďto to má výsledek kladný, lze stavět, nebo nelze stavět, za podmínek těch a těch.
Čtěte také
Ale když někdo vydává svá razítka a schovává se za ně – já jsem řekl, že tady to takto není možné – tak není diskuse, proces se zadrhává, vrací se na začátek, a proto máme tu jednu z nejdelších lhůt povolování staveb.
Na druhé straně, není to přece jenom cesta, která lépe ochrání zájmy ochrany přírody, zájmy požárních předpisů atd.? Pokud by ta stanoviska nebyla závazná, nehrozí, že někdo, kdo bude mít vliv, kdo bude mít peníze, možná něco jiného, tak si protlačí věci, které by protlačit neměl?
Uznejme právo, že úředníci jsou prostě zodpovědné osoby, které rozhodují podle práva, podle zákonů a podle podkladových materiálů. A jestliže by takový úředník rozhodl proti zájmům přírody, památkové péče či bezpečnosti dané požárními předpisy, tak by prostě takové rozhodnutí muselo být nezákonné a on by za to musel nést nezodpovědnost.
Ostatně, kdyby úřady nesly odpovědnost za svoji nečinnost nebo za chybné úkony, tak by to bylo jenom dobře. Občan má termíny, je sankcionován, ale úřad se zpravidla vyviní ze všeho.
Související
-
Stavební spoření je jen kapkou v moři, ušetřit musí stát desítky miliard, míní ekonomka Horská
Je stavební spoření nadále společensky prospěšným finančním nástrojem, nebo už zcela ztratilo význam? Je vláda v názoru na jeho seškrtání jednotná?
-
V Česku se nedá skoro nic postavit. Moc potřebujeme nový stavební zákon, říká šéf Hospodářské komory
Hospodářská komora se distancovala od současné podoby novely stavebního zákona. Původně ji přitom prosazovala a její zaměstnanci na ní dlouho pracovali.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.