Ukrajinský optimismus a balkánská frustrace. Na rozšíření EU je velký politický tlak, míní experti
Evropská komise ve středu představí velkou zprávu o pokrocích kandidátských států na cestě do Evropské unie. Podle expertů z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Jany Juzové a Žigy Faktora se unijní exekutiva bude velmi snažit prezentovat hodnocení optimisticky – zejména v případě Ukrajiny. „I pokud ty podmínky nebudou splněny na sto procent, tak komise bude mít snahu spíše vyzdvihnout úsilí a pokroky,“ předpovídá Jana Juzová v nové epizodě podcastu Bruselské chlebíčky.
Hodnocení Evropské komise bude zásadní pro prosincové rozhodování unijních lídrů o případném zahájení přístupových rozhovorů.
Debaty o rozšíření Evropské unie dlouhá léta stagnovaly a Ukrajina do procesu podle Jany Juzové vnesla novou energii. Státy západního Balkánu, které na vstup do Evropské unie čekají už dvacet let, se ale díky tomu mohou cítit upozaděné.
„Mezi kandidáty ze západního Balkánu a Evropskou unií je poměrně velká frustrace a negativní vztah. Můžeme doufat, že to se právě změní,“ popisuje analytička.
„Vidíme kontrast u Ukrajiny a Moldavska, které teď opravdu ukazují velký entuziasmus, velké odhodlání. Je tam taková pozitivnější energie, takže to může fungovat jako impuls i pro ty západobalkánské země,“ myslí si.
Turecké přešlapování
Nejdéle je v čekárně před vstupem do Evropské unie Turecko – kandidátský status má od roku 1999. Podle Žigy Faktora ale současný prezident Recep Tayyip Erdogan reálně o vstup do evropského bloku nestojí.
„Nemyslím si, že by jeho vláda kdykoli v budoucnu byla ochotna vstoupit do Evropské unie. Turecko se pasuje do role jakéhosi mediátora mezi západním světem a muslimským světem. Pasuje se role ochránce muslimských zemí a regionálního hegemona," vysvětluje.
Čtěte také
„To by bylo v momentě, kdy by se mělo Turecko sladit se zahraniční a bezpečnostní politikou EU, naprosto nemožné.“
Dveře jsou otevřené
Oba experti z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM se shodují, že nálada ohledně rozšíření je v Bruselu a unijních institucích aktuálně pozitivní. Cesta nových zemí do EU je však dlouhá a členské státy mají mnoho příležitostí vstup nového člena zablokovat.
Jak si kandidátské země vedou v plnění přístupových kritérií? A bude muset Evropská unie kvůli přijetí nových států změnit svoje dosavadní fungování a způsob rozhodování? Poslechněte si první listopadovou epizodu Bruselských chlebíčků.
Zkuste, jak chutnají Bruselské chlebíčky NAŽIVO!
Autoři podcastu srdečně zvou na natáčení speciálního dílu.
Je svoboda v EU v ohrožení?
Hosté:
- Magda Vášáryová, herečka a bývalá diplomatka
- Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti
Kdy: 16. listopadu od 21 h
Kde: Divadlo Na zábradlí, Praha 1
Vstup zdarma!
Pro více informací sledujte náš web a sociální sítě.
Související
-
Ukrajina měla k členství v EU nejdál, teď je hnacím motorem změn, říkají odborníci o rozšiřování Unie
O vstup do Evropské unie aktuálně usiluje devět zemí, mezi které patří například Ukrajina, Gruzie nebo Srbsko. Odborníci z různých oborů diskutovali o tom, co státy pro vstup do Unie musí udělat.
-
Přijetí nových států do Evropské unie do roku 2030? Bruselem hýbe debata o budoucím rozšiřování
Stanovení termínu podle Michela vytvoří dynamiku, poskytne jasný impulz pro nutné reformy a zkrátka povzbudí všechny ke spolupráci.
-
Právo veta, peníze z fondů nebo navýšení pravomocí. Evropská unie řeší dilemata s rozšiřováním
Od posledního rozšíření Evropské unie uplynula už dekáda, přestože aspirantů na členství je víc než dost a fronta před unijními dveřmi se prodlužuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
