Ukrajina v ohrožení. Jak se žije ve stínu války? Poslechněte si sérii reportáží z ukrajinsko-ruské hranice
„Zůstaly jsme tu, ale bojíme se.“ Ve frontovém městečku Marjinka není práce, místní viní ukrajinské politiky, že je nechali bez pomoci
Desítky tisíc lidí v Donbasu opět usínají a probouzejí se za zvuků explozí minometných nebo dělostřeleckých granátů a někdy i raket. Obnovený konflikt mezi proruskými separatisty a ukrajinskými jednotkami je pro obyvatele Donbasu probuzenou noční můrou.
Malá soukromá pekárna pana Olega Tkačenka v Marjince, frontovém městečku, na dohled od bašty proruských separatistů v Doněcku. Nejen na dohled, ale taky na dostřel.
Čtěte také
V pekárně pracují tři místní ženy: Natálie, Valja a Lena. Nemají moc času si povídat, ale zběžně se jich vyptávám na situaci. Jaké je žít v místě, které je jen sedm set metrů od nepřátelské linie? Říkají, že už si zvykly, musejí to vydržet. V noci se ozývají výbuchy, ale nejhorší je, když vám střela prosviští nad hlavou.
Polovina obyvatelstva městečko už opustila a není tady žádná práce. Valja říká, že jí nedávno zemřel manžel a ona zůstala bez jakýchkoli prostředků. Sem dochází pracovat alespoň jednou týdně, aby měla na základní věci.
Muži odešli, ženy mají strach
Olegův chléb prodává paní Oksana. Za den si vydělá asi sto padesát korun v přepočtu. „Na první linii se žije dost těžko, mladí z Marjinky odjíždějí žít jinam. Někteří by se chtěli vrátit, ale mají to těžké. Pro naše mužské tady není žádná práce, protože podniky jsou zavřené. Velké díky tady Olegovi Alexejevičovi, že alespoň nám dal tuhle práci. Zůstaly jsme tu, ale bojíme se. Jenom hlupák nemá strach. Všichni se bojí,“ říká.
„Dokud trvaly olympijské hry, válečníci se drželi zpátky, ale poslední dny jsou horší. V noci mi doma drnčela všechna okna. Je to hrozné, nikdy nevíte, co vás v noci čeká. Z televize a internetu vím, co kolem nás děje – nejvíc je mi líto dětí a starých. Promiňte, ale teď už musím běžet… Alexejeviči, nashle!“ loučí se a spěchá domů.
Největší stres? Kromě střel informace
Alexejevič – tedy Oleg Tkačenko – je nejen pekař a protestantský kněz, ale také příležitostný voják a humanitární pracovník.
Čtěte také
„Mluvíme o stresu, ale stres z ostřelování je jenom jedním druhem. Dalším zdrojem stresu jsou informace, které se na nás valí ze všech stran. Stát moc nedokázal zorganizovat evakuaci lidí. Sám jsem naším církevním autobusem odvezl do bezpečí šest set lidí. A v Kyjevě sedí strýček prezident, který má přímo povinnost tohle dělat, protože lidský život je přece tou nejvyšší hodnotou,“ myslí si.
Oleg Tkačenko z této patálie neviní jen současné ukrajinské vedení, ale i všechny předchozí: „Copak za to nejsou odpovědní politici, kteří nedokázali udržet územní integritu Ukrajiny? Ve chvíli rozpadu Sovětského svazu jsme měli jednu z nejsilnějších armád: více než osm set tisíc vojáků, tisíce tanků, letadla, nejnovější raketové zbraně. Měli jsme flotilu a jaderný potenciál,“ vypočítává.
Vina nepřipravených politiků
„Nemyslím si, že nukleární zbraně potřebujeme, nicméně dnes bychom byli na třetím místě na světě, pokud jde o počty jaderných zbraní. Kdybychom je měli, copak by někdo riskoval konflikt se sousedem, o kterém ví, že je jako Arnold Schwarzenegger?“ pokládá řečnickou otázku.
Čtěte také
Pekař Tkačenko připomíná, že ukrajinská armáda nebyla na válku vůbec připravená: „Co jsme měli k dispozici ve chvíli, kdy nás Putin napadl? Zbytky armády, nefunkční vojenskou techniku a desítky muničních skladů, které za záhadných okolností jaksi samy explodovaly. Měli jsme generály, kteří odjeli do ciziny a koupili si tam celé zámky,“ konstatuje smutně.
Pár dní po tomto rozhovoru na Marjinku dopadly granáty a na ulici zranily jednu ženu. Pekařky Natálie, Valja a Lena i prodavačka Oksana jsou v pořádku. A pekař Oleg? Ten odjel na frontu bránit Ukrajinu.
Související
-
Politika Západu selhala. Přišel čas sankcí, Rusko je na prodeji plynu závislé, soudí čeští politici
Jakou odezvu vyvolalo rozhodnutí prezidenta Putina uznat nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslat tam takzvané mírové sbory?
-
„Chcete do NATO? Sebereme vám ústavu.“ Naprostá většina Rusů věří ohledně Ukrajiny státní propagandě
Zatímco před osmi lety na protiválečné protesty vyšly do ulic tisíce Rusů, na současnou eskalaci ruská společnost veřejně reaguje jenom minimálně.
-
„Odsud už odejdu jen do nebe.“ Rukojmí konfliktu na východě Ukrajiny jsou hlavně staří a nemohoucí
Ruský prezident Vladimir Putin se zatím nechystá uznat samostatnost separatistických útvarů na východě Ukrajiny, což znamená zachování současného stavu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.