Typy, složení a vlastnosti kávy

Rozlišujeme 2 základní typy kávy, které se také nejčastěji objevují na pultech obchodů, arabika a robusta. Jak nám řekla Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, obsah kofeinu se v těchto jednotlivých typech samozřejmě liší.

Dostálová: Arabika má kofeinu něco přes 1 procento, robusta přes 2 procenta, takže tyto dvě kávy, to jsou takové ty základní složky, ze kterých se míchají směsi, které se potom praží a uvádějí na trh. Liší se i svými senzorickými vlastnostmi. Káva arabika je taková jemnější, kdežto robusta je drsnější a záleží na spotřebiteli, kterým vlastnostem dává přednost.

Existuje ještě také káva liberica, která je ale exotičtější, je více hořká a trpká, a proto se komerčně využívá méně. Jinak, botanických druhů kávy je pak několik desítek.

Na kofeinu může však vzniknout i určitá forma závislosti. Znám několik lidí kteří, pokud si nedají svoji pravidelnou kávu, tak potom usínají. Kolik šálků kávy si tedy můžeme denně dovolit? Ideální jsou tak 3 až 4 šálky kávy denně. Závislost, o které jsme mluvili, je vyvolaná právě stimulujícími účinky kofeinu na nervovou soustavu. Ve větších množstvích kofein také zrychluje srdeční činnost, což není úplně ideální pro lidi trpící srdečními onemocněními. Podobné účinky kofeinu můžeme ale zmírnit pitím kávy po jídle, plný žaludek dobře ovlivňuje jeho vstřebávání. Stejně tak se dá účinek kofeinu snížit přidáním mléka do kávy. Jak k tomu dodává Jana Dostálová, důležité je také říci, že kávu považujeme za pochutinu, to znamená, že nedodává tělu ani živiny a energii, ani tekutiny.

Dostálová: Káva svými dehydratačními účinky tekutiny z těla do jisté míry odvádí, takže vlastně tu, která je obsažená v kávě bychom si neměli započítávat do denní spotřeby tekutin.

Dá se nějak poznat nekvalitní káva?

Tak to se dá poznat hlavně podle chuti a vůně. Jsou ale i některé látky, které běžně člověk vůbec nerozpozná, říká Jana Dostálová.

Dostálová: Pokud to jsou velice nekvalitní kávy, tak mají chuť kyselou nebo nahořklou. Mohou tam být i cizí pachy. Samozřejmě kvalita kávy může být špatná, i když to konzument nepozná, káva může obsahovat i některé látky, které se tam objevují se zemědělskou činností, třeba zbytky postřikových látek, nebo pokud káva během transportu zplesnivěla, tak mohou vznikat produkty plísní, z nichž řada je kancerogenní. Ovšem to už běžný spotřebitel nemůže odhalit.

Kontrolou takového nežádoucího složení potravin se zabývá Státní zemědělská a potravinářská inspekce.