Trýznivý život s citlivým sluchem
Hlasitý provoz restaurace nebo rušná silnice zdaleka nemusí být tím nejhorším, co může trápit vaše uši. Mezi námi žijí lidé, kteří mají velmi citlivý sluch a vnímají i zdánlivě nenápadné nízkofrekvenční zvuky. To, co ostatní vůbec neslyší, jim způsobuje zdravotní potíže. Paní Libuše z Ostravy přiznává, že o tom už s nikým příliš mluvit nechce, protože se bojí posměchu. Je ale bezmocná. Jak se žije v zajetí zvuků, které většině lidí vůbec nevadí? A dá se s tím něco dělat?
Nemůže spát, má čím dál větší problémy se zdravím, a to všechno kvůli zvláštním zvukům. Budeme se zabývat lidmi, kteří jsou velmi citliví například na nízkofrekvenční dunění. Tyto zvuky běžně těžko slyšitelné jim dělají ze života skutečné peklo, protože se před nimi prakticky nedá utéci. Problém je i v tom, že je okolí nespravedlivě označuje za podivíny. Možná bychom se divili, kolik takových příběhů kolem nás vlastně je. Odhalíme jeden z nich - příběh paní Libuše z Ostravy.
Přicházíme do kuchyně Libuše Šulíkové. "Tady problémy začaly, tady jsem zjistila, že to vychází hlavně z této místnosti, z rohu domu, který je hned vedle dalších místností," uvedla.
Libuše Šulíková z Ostravy dobře ví, že pro mnoho lidí je prostě bláznivou ženskou, které zkrátka hučí v hlavě. Jenže, když mě pozvala na návštěvu, nízkofrekvenční zvuk jsem slyšel také. Sice velmi slabě, protože většina z nás má uši nastavené na jiné kmitočty, zato se dá lépe představit utrpění paní Libuše.
Původní zvuk mikrofon nedokázal zaznamenat, proto jsem se pokusil vyrobit ho uměle. Jsme u otevřeného okna, kousek je silnice, která je slyšet. Když okno zavřeme, auta slyšet nejsou, ale děsivý, hluboký zvuk je v místnosti pořád. Dost to mate. Hlavně v noci je to dobře rozlišitelné. Tím víc jsou tady slyšet vnitřní zvuky v prostoru bytu," přiblížila Libuše Šulíková.
Začala obcházet okolí domu. Hledala pomoc u lidí, kteří mohou ovlivnit provozy nebo stavby, ovšem bez výsledku. "Byli to technici, topenáři z bývalé panelárny. Pak byla podezřelá elektrárna. Před tím zvukem se nedá uchránit. Nezná to překážku. Lékaři nízkofrekvenční zvuky jmenují jako tiché zabijáky," doplnila paní Libuše.
Možná se tento divný zvuk line až z několik kilometrů vzdálených ropných lagun, které se teď čistí. Kdo ví. Těžko si může člověk, řekněme, s běžným sluchem domyslet, co všechno nemusí vůbec řešit. Třeba v tiché noci. Jak před takovým duněním chcete utéci?
Paní Libuše je ráda, když usne na pár hodin. "Bylo to ve tři nebo čtyři hodiny v noci, kdy byl zvuk nejagresivnější. Budila jsem se s bolestmi hlavy, s bolestmi v očích. I když jsem měla v uších ucpávky, měla jsem problémy. Vůbec to nemělo vliv. Večer jsem se bála jít spát," popsala.
Obrátila se na hygieniky. Jenže, jak se zdá, experti vám změří decibely, ale ostatním málo slyšitelné frekvence? Na to raději zapomeňte. Hlukové limity pro chráněný vnitřní prostor jsou v pořádku, píše se ve zprávě. "Každý se tomu diví, takž už o tom ani tolik nemluvím, aby si lidé nemysleli, že jsem blázen, že mám stále nějaké zvukové halucinace," upřesnila Libuše Šulíková.
I kdyby si nechala změřit i tento druh zvuku, třeba experty z vysoké školy, a zaplatila za to nemalou sumu, k čemu to všechno bude, ptá se sama sebe a zoufale přiznává: "Nakonec se budu muset z bytu vystěhovat, abych si uchovala zdraví."
Hlavně aby nezačalo v uších pískat
Nabízíme ještě jeden konkrétní případ. Není sice tak zoufalý, ale určitě hodně nepříjemný a navíc trvá už 12 let. Panu Manfrédovi z Opavy se stal osudným návrat z dovolené.
Byl jsem v září na dovolené na Mallorce. Přistávali jsme na letišti a asi po dvou třech dnech jsem zjistil, že je to takové cvrlikání a šustění v uších. Podle doktora se mohlo tlakem při přistávání něco v hlavě uvolnit. Jak mi později sdělil, je to nějaká cévní etiologie, to znamená porucha cévního charakteru," přiblížil počátky svých potíží pan Manfréd.
Přes den potíže nemá. Je kolem něj přece jen spousta zvuků. Ovšem v noci, když si chce třeba přečíst knížku, potíže nastanou. Sice se už naučil usínat, ale jsou dny, kdy to prostě nejde.
"Třeba se stane, že den končí nějakým stresem. Při usínání si vzpomenete na celý den a v tom okamžiku si vzpomenete, že máte tu nepříjemnost. Když se na to soustředíte, tak musím říct, že usínání je velice těžké. Před dvanácti lety mi lékař řekl, že zkusíme nasadit nějaké léky, které by to mohly ztlumit. Ale dopředu mi řekl, že se toho zřejmě nikdy nezbavím," řekl pan Manfréd.
Už se zřejmě smířil s tím, že mu bude do konce života šustit a cvrlikat v uších. Přál by si proto jediné: aby se tento zvuk nezměnil v pískání, což rozhodně vyloučit nelze. "Znám případy kdy šustění nebo cvrlikání v uších se změní tak, že se to nedá vydržet a potom absolvují další léčbu," dodal.
Začne-li v uších hučet, běžte hned k lékaři
Jejich uši se staly doslova prokletím. Jsou citliví třeba na dunivé nízkofrekvenční zvuky anebo jim z ničeho nic začalo v uších praskat nebo pískat. Nahlížíme do světa lidí, které tento problém neustále pronásleduje. Oslovili jsme také lékaře, abychom zjistili, co se dá s touto diagnózou vlastně dělat.
Paní Libuši pronásleduje temné hučení v celém bytě. Pan Manfréd dvanáct let slyší neexistující praskání. Je to velmi těžká a mravenčí práce, popisuje léčbu lékařka Edita Mičánková z nemocnice v Krnově na Bruntálsku. Z ordinace má bohaté zkušenosti.
"Jako první bych doporučila vyšetření přes obvodního lékaře, jestli tam nemá cévní záležitost, vysoký krevní tlak a podobně. Obvodní lékař pak rozhodne. Každopádně by tam mělo proběhnout ušní vyšetření," uvedla lékařka.
To je základ jakéhokoliv dalšího postupu, který však oba postižení z naší reportáže absolvovali. Pak už to byl v jejich případu spíše model pokusu a omylu. Doposud totiž nezabralo nic. Podle doktorky Mičánkové je nutné vyzkoušet všechno, co má aspoň malou šanci uspět.
Divné zvuky, ať už zesílené nebo neexistující, mohou mít příčinu hodně komplikovanou. A hodně často bez uzdravení. "Je to možné. Existují takzvané tinity, různé zvuky od šumění, hučení až po pískání. Problematika těchto trinitářů je velice svízelná. Z 99 procent se na tom podílí cévně-nerovová záležitost, ale každopádně musí být první ušní vyšetření," upřesnila Edita Mičánková.
Lékaři velmi dobře vědí, jak těžko se s těmito problémy žije a jak se lidé stydí o zvukovém mučení mluvit, aby je kdekdo neposílal spíše k psychiatrovi. "Je to velice nepříjemné, obtěžuje to, hlavně to obtěžuje večer. V noci se budí nepřejemnými zvuky. Nejsou to výjimečné případy a je toho velmi mnoho," upřesnila lékařka.
Pokud zjistíte, že máte podobný problém a uši vám nedovolí spát, měli byste zajít k lékaři okamžitě. Kdo ví, třeba máte uvnitř nějakou nečistotu. Jako vždy platí: čím dříve začnete řešit své trápení, tím lépe.
V pondělí 3. srpna se podíváme na lidi, kteří sami na sebe ohlásili osobní bankrot. Nalaďte si v pondělí Radiožurnál po 14. hodině.
Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.
