Trasa čtvrtého železničního koridoru v jižních Čechách

Martina Vodičková: U trasy čtvrtého železničního koridoru v úseku České Budějovice - státní hranice s Rakouskem, byly zpracovány dvě varianty u obou hlavních směrů. To je okolo Kaplice a okolo Českého Krumlova.

Radek Boček: Varianta přes Český Krumlov je delší, protože vede v těžším terénu, má daleko větší počet kilometrů tunelů. Ta stavba přes Kaplici částečně využívá i přiblížení ke stavbě dálničního tělesa dálnice D3 a rychlostní silnice R3.

Martina Vodičková: Říká Radek Boček, vedoucí oddělení územního plánování Krajského úřadu Jihočeského kraje.

Radek Boček: Rozhodnutí o tom, jestli to bude varianta přes Český Krumlov nebo přes Kaplici, bude vycházet z dohod s ministerstvy, s dotčenými orgány státní správy. Samozřejmě z názoru veřejnosti jihočeské, zájmu jednotlivých měst ať už kolem Kaplice nebo kolem Českého Krumlova a v tom finále to bude politické rozhodnutí zastupitelů jihočeského kraje.

Martina Vodičková: Varianty trasy čtvrtého železničního koridoru jsou součástí konceptu územního plánu Jihočeského kraje. Vliv obou tras na životní prostředí posuzoval ateliér T-plán. Vedoucím řešitelského týmu byl Libor Krajíček. Odborné stanovisko je jasně pro levnější, ke krajině ohleduplnější variantu kaplickou.

Libor Krajíček: Výsledek toho hodnocení byl jednoznačný pro ten kaplický koridor. Nevýhodu toho směru českokrumlovkého vidíme především jednak v zásadním vlivu na krajinnou památkovou zónu Opalicko, kterou všecky ty varianty procházejí. Dopadá to na ty menší sídla v prostoru mezi Českými Budějovicemi a Českým Krumlovem a řada těch tunelových úseků v prostoru Českého Krumlova se dostává do území se starou důlní činností, což vidíme jako velmi rizikové.

Martina Vodičková: Tunely jsou nejen velmi rizikové, ale také by stavbu prodražily až o 40 procent. Přesto se pořizovatel konceptu územního plánu, v tuto chvíli tedy Radek Boček, staví za onu dražší krumlovskou variantu.

Radek Boček: Já osobně jako územní plánovač, který vidí rozvoj kraje, mírně preferuju tu českokrumlovskou variantu. Uvědomuju si ty výhody i nevýhody a také to, že ten odhad, že právě to komfortní luxusní spojení z Prahy do českého Krumlova sice určitě bude lákadlem pro japonské nebo americké turisty, kteří jsou na tento komfort zvyklí, ale jestli je to tam skutečně přivede, to je jenom odborný odhad. Tam nikdo nebude mít jistotu. Samozřejmě, že jsou tam další důvody, jako je zlepšení dopravní obslužnosti tady v jižních Čechách, zlepšení propojení České Budějovice - český Krumlov, propojení České Budějovice - Lipensko.

Martina Vodičková: Zdá se, že jste slyšeli názor spíše ojedinělý. Českokrumlovská trasa má rozhodně více odpůrců než zastánců. Patří k nim i zastupitel města Milan Marko.

Milan Marko: Musíme si uvědomit, že ten koridor bude sloužit v prvé řadě nákladní dopravě. Jen v minimální míře dopravě osobní. Nepotřebujeme,a by přes Krumlov každých pět nebo deset minut jezdily kontejnerové vlaky z Baltu na Jadran a z Jadranu na Balt. Osobní doprava na směru České Budějovice - Linec je už dnes vcelku minimální. Stačí se podívat na to, kolik lidí v těch vlacích jezdí. A do města by to navíc přineslo na nejvýš právě jednodenní turisty, kterejch tam už dnes máme dost, a které tam nepotřebujeme.

Martina Vodičková: Možná si teď řeknete, že vše je jasné. Odborný posudek, finance i odpor lidí jasně mluví pro kaplickou trasu. Zdaleka to ale tak průzračné není. Jak říká Radek Boček, na tahu je krajské zastupitelstvo.

Radek Boček: Prostě, když polovina a jeden zvedne ruku pro českokrumlovskou variantu, bude v územním plánu kraje českokrumlovská varianta i za tu cenu, že je to dražší řešení, protože ty pozitivní dopady to převáží. Možnost přílivu zahraničních, hlavně japonských a čínských nebo amerických turistů do Českého Krumlova přímo z Ruzyně, z letiště.

Martina Vodičková: Dlužno ještě dodat, že koncept územního plánu zřejmě letos schválen ještě nebude. Budování čtvrtého železničního koridoru je ještě více v nedohlednu. Obecně by měly být koridory hotovy podle platného vládního usnesení v roce 2010. ovšem vzhledem k možnostem financování je už teď zřejmé, že to bude nejdříve až v roce 2016.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.