Tomáš Pitr a politika

Pitrova návratu do České republiky se prý mohou bát podnikatelé, mafiáni a také politikové. Možná vlastní i bájný archív zavražděného kmotra Mrázka. Ale Pitr tu snad vcelku v poklidu pobýval a přítomen byl i svému procesu, uprchl až před výkonem trestu. A i ze zahraničí řídil prý své podnikání, pokud by se ho měl tedy někdo bát, pak proč až po jeho zadržení ve Švýcarsku?

Celé to na první pohled nedává moc smysl. Tím spíše, že naděje na Pitrovo vydání není velká, což přiznal i ministr spravedlnosti. Vzpomeňme na zadržení Tomáše Krejčíře v Jižní Africe, což oslavovala policie, média a ministr vnitra, a v České republice dodnes není. Ano, to je ten, co uprchl policistům přímo při prohlídce svého domu, nikoli na druhé straně světa, ale v českých Černošcích, a jehož případ zřejmě bude česká spravedlnost nucena řešit písemnou domluvou.

Jsou ti lidé nevinní a jen někomu vadí, jak rádi prohlašují, nebo je opravdu česká spravedlnost tak tragicky neschopná, že lépe její roli plní mnozí novináři, kterým nedělá potíže objevit místo úkrytu a rozkrýt některé aktivity?

I média pak mají problém, jak vlastně tyto osoby pojmenovat, buď jsou to totiž podnikatelé a pak jde pouze v případě ztracených milionů o podnikatelské ztráty a riziko, anebo jsou to zločinci, kteří připravili stát a důvěřivé společníky o podíly z majetku a zhusta i o život.

Ale vše nasvědčuje spíše tomu, že postavy typu Pitra, Krejčíře, Mrázka a dalších stvořil systém úzkého propojení světa byznysu, politiky a organizovaného zločinu včetně zapojení státních orgánů. A to bude asi ta nejhorší zpráva.

Z tohoto hlediska je vlastně jedno, kde osobně odsouzený Pitr právě je a jestli si půjde nakonec sednout za daňový únik, je zřejmě jen kolečko v tomto zrůdném mechanismu a symbolem kolapsu právního státu. A toho by se opravdu měli bát politikové, nejen ti, kteří mají máslo na hlavě, ale, a to je nejdůležitější, především občané takto fungujícího státu.