Točna v Krumlově zůstane, i když se to UNESCO nelíbí

Českokrumlovské otáčivé hlediště dostalo novou naději. V polovině září totiž ministr kultury Václav Riedelbauch přímo v zámecké zahradě v Českém Krumlově potvrdil, že točna v nezměněné podobě zůstane do konce roku 2015 a nové zařízení vyroste opět v zámeckém parku s podporou peněz z evropských fondů.

Majitelem stavby otáčivého hlediště, které ovšem stojí na pozemku státu, je město České Budějovice. Proto primátor Juraj Thoma pečlivě zkoumá jednu z variant, kterou ministr na místě nastínil.

"Mělo by následovat nějaké další jednání, které by definovalo pozici měst Český Krumlov a České Budějovice, ministerstva kultury, památkového ústavu a eventuálně dalšího subjektu, jako je například Divadelní ústav, které by se podle návrhu ministra kultury měly stát společně nositelem projektu za přibližně 500 miliónů korun. To by znamenalo, že zámecká zahrada v Českém Krumlově bude za peníze z evropských fondů v rozsahu asi půl miliardy rekonstruována a revitalizována. Součástí projektu bude i nová točna v zámecké zahradě," přiblížil primátor.

Úplně nová točna by vyrostla zhruba o sto metrů jižněji, aby nestála v hlavní ose symetrické barokní zámecké zahrady. Ovšem první studie, kterou má primátor Thoma k dispozici, má podle něj mnohé otazníky. "Zatímco stávající točna má kapacitu přibližně 500 diváků, tak nová by měla jen 320," řekl primátor.

"Zatímco stávající točna má stavební povolení, kolaudační rozhodnutí a splňuje všechny právní předpisy, tak nová by musela projít nejprve všemi správními řízeními. Tam je největší úskalí, protože by si vyžádala rozhodnutí orgánů životního prostředí ve věci kácení vzrostlých stromů, ve věci ošetření kořenového systému dřevin, museli by se vyjádřit státní památkáři a všechno to jsou věci, u kterých nikdo nemůže garantovat, že dopadnou pozitivně," upřesnil.

Je chladný, ale přesto slunečný podzimní den. V českokrumlovské zámecké zahradě jsme kromě dvou pejskařů nepotkali nikoho. A tak se jdeme sami podívat na místo, kde by mělo stát nové otáčivé hlediště. Stojíme zhruba 50 metrů od staré točny, která je opuštěná, a představujeme si, jak by zrovna v těchto místech vypadalo otáčivé hlediště nové.

S upřesněním naší představy nám pomůže ředitel Jihočeského divadla Jiří Šesták. "Aby byl prostor scénicky využitelný, tak by musel být zbaven křoví a několika stromů, které ale nejsou dominantní, aby se vytvořily průhledy a zvětšil hrací prostor. Také by se muselo vytvořit za zámeckou zdí zázemí pro herce, techniku, sklady kulis a podobně," nastínil Jiří Šesták.

To by byly podle zkušeností ředitele Jihočeského divadla, který na otáčivé scéně hraje už 50 let, nezbytné úpravy zahrady. V jeho vyjádření, které poslal ministerstvu kultury jsou však zásadnější připomínky. "Podle mě by se mělo jít do jiného modelu, do polydimenzionálního modelu, což by udělalo velkou divadelní raritu v rámci divadelního světa a zvýšilo by to prestiž a atraktivitu. Předpokladem je zachování počtu sedadel, možná i mírné navýšení. Ekonomika provozu otáčivého hlediště je určující," řekl.

"Pro mě z toho vyplývá, že nejrozumnějším řešením je rekonstrukce zahrady za půl miliardy korun, když už na to peníze z Evropy jsou," míní českobudějovický primátor Juraj Thoma. "Ale rekonstrukce točny na stávajícím místě, na kterou se nemusí získávat nové stavební povolení a nové kolaudační rozhodnutí."

Chceme, aby točna v zahradě zůstala

Otáčivé hlediště v barokním areálu zámecké zahrady má tedy zůstat. A to i po roce 2016, kdy vyprší výjimka výboru UNESCO. Avšak už před dvěma lety se český stát zavázal výboru na ochranu kulturního dědictví, že do roku 2016 divadelní točnu z barokní zahrady odstraní nebo vyřeší její podobu. Jaká jsou nejnovější stanoviska UNESCO?

V době zápisu Českého Krumlova do seznamu světového dědictví otáčivé hlediště v zámecké zahradě kvůli rekonstrukci nebylo. Zprávy o točně neobsahovala ani fotografická dokumentace v žádosti o zápis na tento seznam památek UNESCO. A tady je asi jádro sporů o to, jestli má točna v zámecké zahradě zůstat, nebo ne.

A protože se stále objevují různé výklady požadavků komisařů UNESCO, chtěli jsme znát jejich konkrétní stanoviska. Český velvyslanec při UNESCO se sídlem v Paříži Petr Janyška nás odkázal na české ministerstvo kultury, že právě to má nejpřesnější informace.

"Výbor pro světové dědictví UNESCO se v roce 2007 zabýval situací v Českém Krumlově. Vydal rozhodnutí, kde říká, že respektuje naše zákony a zákony, které stanoví, že místní úřady musí každoročně žádat o prodloužení provozu točny," vysvětlil ministr kultury Václav Riedlbauch stále opakující se otázky o existenci točny do roku 2016.

"Příští rok to bude stejné. Bude se žádat krumlovský úřad, aby vydal rozhodnutí. Důležité je, že v roce 2007 padlo jasné rozhodnutí, že český stát má na vyřešení závazný limit do roku 2016," doplnil.

Současný šéf resortu ovšem usiluje o to, aby se točna v zámecké zahradě točila i po roce 2015. "Dnes ještě není možné říct, jakou cestou se půjde. Cest je několik. Odmítli jsme jednu z variant, podle níž by se točna umístila mimo zahradu. To nechceme. Chceme, aby točka zůstala v zahradě, to je první předpoklad," tvrdí ministr.

V současné době je ve hře několik variant. Jednou z nich je nechat točnu tam, kde je, a kompletně ji přebudovat, protože i životnost současné konstrukce je omezená. "Další varianta počítá s přemístěním točny o kus dál, aby celé léto nezakrývala nádherný letohrádek Bellarie. Chceme vyřešit i problém Bellarie. Je to komplexní řešení, které potřebuje trochu času. Někteří nervózní občané Českého Krumlova neustále píší do UNESCO a UNESCO jim musí odpovídat tak, jak odpovídá. To znamená, že stanovisko musí opakovat, nemůže odpovídat nic jiné," upřesnil.

Z evropských strukturálních fondů bychom mohli podle ministra Riedlbaucha čerpat 100 až 500 miliónů korun na obnovu točny. Ale český stát se musí o peníze přihlásit včas, tedy do roku 2011. "Zásadní stanovisko je, že na historický vzhled krumlovské zahrady se nesáhne. Jestli bude problém se shnilým stromem, který se bude muset stejně pokácet, tak ho budeme řešit. Dnes to nevíme," dodal ministr.

Na půdě ministerstva kultury by se měli 19. listopadu sejít památkáři z Evropy a debatovat o budoucí podobě točny v zahradě českokrumlovského zámku.

Točna rázu zahrady příliš neprospívá

Do českokrumlovské zámecké zahrady zamíří v létě podle reportérky Pavly Kuchtové tisíce lidí. Řada z nich zahradou jen projde a skončí na otáčivém hledišti. "Letos navštívilo představení Jihočeského divadla na točně rekordních 56 tisíc návštěvníků. Jak velké procento projde a pokochá se krásnou barokní zahradou, si netroufám odhadnout. Je ovšem pravda, že zahraniční turisté vyhledávají Český Krumlov kvůli unikátnímu komplexu města, zámku a jeho zahrad. Proto byl v roce 1992 zapsán do seznamu památek kulturního a přírodního dědictví UNESCO," uvedla reportérka.

Zámecká zahrada byla založena v 17. století. Má tři úrovně, přičemž návštěvníci znají zejména největší takzvanou horní zahradu, v jejíž hlavní ose stojí otáčivé hlediště. "Dlužno říci, že kráse a symetrii barokní zahrady moc neprospívá," řekla Pavla Kuchtová. V horní zahradě jsou i původní stavby, jako například hudební pavilon nebo mimořádně cenný rokokový letohrádek Bellarie, který je veřejnosti běžně nedostupný a který slouží jako zázemí pro otáčivé hlediště. Samotná stavba slouží jako kulisa při představeních.

Památkáři by přitom podle Pavly Kuchtové chtěli vrátit zahradě její původní ráz, zpřístupnit Bellarii s její originální vnitřní malbou a vytvořit pro návštěvníky další prohlídkovou trasu, která by upozornila na jedinečné barokní skvosty českokrumlovského zámku.

Hlediště se v zahradě s diváky točí už 51 let a tradice zřejmě nebude přerušena ani v budoucnu. Pavla Kuchtová přitom považuje za zajímavý návrh na menší otáčivé hlediště na jiném místě. "Zachovala by se divadelní tradice přímo v zámecké zahradě. Zahradě by to pomohlo, v její ose by nebyl žádný rušivý element a především by se osvobodila Bellarie. Je skutečně krásná a cenná. Osvětlená v noci je sice pěknou divadelní kulisou, ale sami divadelníci vám řeknou, že je pro ně determinující při výběru titulů," míní reportérka.

Podle studií se nová točna vrací k původní jednoduché myšlence Joana Brehmse, který se distancoval od přestavby v 60. letech na velký kolos. "Zamýšlená nová točna více respektuje okolní přírodu, ale měla by menší kapacitu diváků. Zároveň chápu obavy Jihočeského divadla, že tento projekt by byl nesoběstačný a provoz by se pravděpodobně musel dotovat," dodala Pavla Kuchtová.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.