Točit by se neměla, a přece se točí

Ve světě jedinečné otáčivé hlediště by mělo v Českém Krumlově zůstat už jen sedm let. Zástupci našeho státu to slíbili před dvěma lety komisařům organizace UNESCO.V době zápisu do seznamu světového kulturního dědictví točna v barokní zahradě nebyla a tak se komisařům nelíbí, že tam teď je. Právě UNESCO vzalo centrum starého města pod svou ochranu a právě díky této organizaci do Českého Krumlova přijíždějí tisíce turistů ročně. Ubylo by turistů v Českém Krumlově, kdyby nebyla točna?

Hned po Praze je Český Krumlov nejnavštěvovanějším městem Česka. Alespoň turisty ze zahraničí. Tento fakt potvrzuje i viceprezident Asociace cestovních kanceláří Tomio Okamura. "Krumlov je populární především svým roztomilým, avšak dostatečně rozsáhlým, kamenným středověkým centrem. Připomíná malou Prahu a v tomto smyslu je bezkonkurenčním městem i ze světového hlediska," uvedl.

Doplnil přitom, že zánik otočného hlediště nijak zásadně neovlivní přísun zahraničních turistů do Českého Krumlova.

Brigádník infocentra v Českém Krumlově naopak říká, že kdyby město přišlo o otáčivé hlediště, přišlo by také o řadu turistů. "Určitě by to byla škoda, protože řada turistů sem přijíždí právě kvůli točně. Je to něco netradičního, protože nikde ve světě to není. Je to vlastně rarita. Plno lidí se ptá právě na otočné hlediště a chtějí být součástí divadla," vysvětlil.

Teď se stáváme tak trochu také turisty. Jako většina jdeme po českokrumlovské kamenné dlažbě přes kamenný most, náměstí a přes dřevěnou lávku. "Je tu velice příjemně. Spousta starodávných kamenných domečků, úzké uličky, kavárničky, atmosféra pulzuje," pochvaluje si jeden z turistů.

Doslova na každém kroku je jeden malý obchůdek se suvenýry, kavárně nebo alespoň lavička. "Každou chvilku tu někdo je. Každý den je to jiné. O víkendech sem ale přijde hodně lidí," uvedla prodavačka v jednom z místních krámků.

I když je v centru provoz hodně hustý, mezi turisty se proplétají spěchající obyvatelé města, přesto na tomto ruchu mnozí vydělávají. "Jsem tu potřetí a stále se mi to zdá krásné," svěřila se jedna z turistek. "Jedna návštěva nestačí tu nádheru pojmout," dodala jiná.

To už jako turisté stoupáme nahoru směrem k zámku. V turistickém průvodci čteme, že státní hrad a zámek patří svou architektonickou úrovní, kulturní tradicí i rozlohou mezi nejvýznamnější památky středoevropské oblasti. "Toto místo, město a zámek získalo statut UNESCO," reaguje kastelán českokrumlovského zámku Pavel Slavko na utuchající debaty na bytí, či nebytí českokrumlovské točny v zámeckém areálu.

"Charakter Českého Krumlova, jeho genius loci i jeho hodnota je i ve světě dána hodnotou historickou, památkovou. Na tom musí stát Český Krumlov," dodal.

A právě pro kulturní hodnotu je zámecký areál pod ochranou organizace UNESCO. Jeho komisaři každým rokem předvolají zástupce českého státu a ptají se, jak naloží s točnou v barokní zahradě. Zatím našemu státu udělili výjimku do roku 2016, pak chtějí točnu ze zahrady odstranit.

Přijít o světovou raritu by byla škoda

Historické centrum Českého Krumlova je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO od roku 1991. A to včetně zámeckého areálu, kde stojí otáčivé hlediště. Stejně jako malebná zákoutí města i tato točna je pro turisty velkou atrakcí. Jenomže UNESCO trvá na tom, aby divadelní jeviště, které se s diváky točí, z barokní zahrady zmizelo. Podíváme se princip jeviště a jeho zamotaný osud.

Otáčivé hlediště má v průměru asi 30 metrů, vysoké je sedm metrů. V zadní části nad hledištěm je nástavba, a tak celá stavba dosahuje až ke 12 metrům. S diváky se celý tento 140 tun těžký kolos pomalu otáčí tam, kde právě hrají herci.

Při představení Dvořákovi Rusalky, které jsme navštívili, například čarodějnice vaří svůj lektvar mezi keříky barokní zahrady. Princ se seznamuje s cizí kněžnou na rokokovém schodišti letohrádku Belarie. A dirigent newyorské metropolitní opery John Keenen, který Rusalku pro tento večer připravil, spolu s orchestrem zůstává před zraky diváků ukrytý za letohrádkem.

Zámecká zahrada má barokní charakter. Nejcennější částí je její střed, ve kterém stojí točna. Ta ruší barokní symetrii zahrady, vysvětluje kastelán českokrumlovského zámku Pavel Slavko důvod, proč moderní otáčivé hlediště do barokní areálu nepatří.

Proti jeho názoru stojí fakt, že na českokrumlovské točně se v době letních měsíců odehraje až 85 představení. A ta jsou dlouho dopředu vyprodána. Na parkovištích v trávě za kamennou ohradou stojí až deset autobusů s turisty jak z Česka, tak hlavně ze zahraničí.

Celkové tržby se za tyto týdny vyšplhají až k 26 miliónům korun. Pro chod Jihočeského divadla České Budějovice je to dost důležitá částka. Českokrumlovskou točnu spravuje právě zmíněné divadlo, potvrzuje jeho šéf Jiří Šesták. "Každý rok prodlužujeme smlouvu na další rok. To nám dělá při plánování velké problémy, ale bohužel, taková je realita," řekl.

Na točnu se vejde víc než 600 stovek diváků. Ti jsou důležití pro jihočeské divadelníky, ale i pro pořadatelé hudebního festivalu Český Krumlov. Jeho dramaturg Lubomír Herza vysvětluje, že i oni rádi své hosty - jak diváky, tak účinkující - na točnu pozvou.

"V povědomí mnoha lidí, a to i v zahraničí, je, že otáčivé hlediště je jakýmsi technickým unikátem, zvláštností nebo důvodem, proč vlastně do Českého Krumlova přijíždějí. Přináší určitý neobvyklý rozměr a možnost inscenování oper, který ve světě není obvyklý, je naprosto unikátní. Když jsme sólistům a dirigentovi Keenenovi vysvětlovali princip otáčivého hlediště, tak to bylo něco, co nedokázali pochopit a byli překvapeni, že něco takového vůbec ve světě existuje. Byla by obrovská škoda o něco takového přijít," doplnil.

Před organizátory hudebního festivalu Český Krumlov i před vedením Jihočeského divadla je relativně sedm klidných sezon. Ve srovnání s bouřlivými debatami minulých let, které zklidnil slib někdejší ministryně Heleny Třeštíkové komisařům UNESCO, že do roku 2016 točna ze zahrady zmizí.

Ministerstvo: Chceme otočné hlediště v Krumlově zachovat

Českokrumlovská točna se z areálu zámecké zahrady stěhovat nebude, současný ministr kultury Václav Riedlbauch usiluje o to, aby otáčivé hlediště zůstalo v barokním areálu i po roce 2016, kdy vyprší výjimka výboru UNESCO.

Se současným ministrem kultury Václavem Riedlbauchem stojíme asi pět metrů od českokrumlovské točny. Za několik minut začne jedno z představení - Rusalka. "Řeší se to od roku 1991. Na konci června, začátkem července vládní výbor UNESCO zasedal v Seville a vypadalo to, že nás budou velmi kritizovat za to, že se točna v krumlovské zahradě nadále nechává a že se tu hraje," uvedl ministr.

Zároveň doplnil, že v roce 2007 byla uzavřena dohoda o provozu točny do roku 2016. "Každoročně se ale musí dávat najevo, v jakém je stavu, co se s tím dál dělá. Nedá se nic dělat, ale stavební povolení podle našich zákonů se prodlužuje z roku na rok. Tam byl nějaký šum v informacích a snad se to podařilo vysvětlit," upřesnil.

Podle Václava Riedlbaucha je do roku 2016 zdánlivě hodně času, což ovšem není pravda. "Věc musíme okamžitě řešit. Požádal jsem kolegy z ministerstva, kteří o tom vědí první i poslední, a provedli jsme důkladnou inventuru. Když se celá věc zmapovala, tak jsme se rozhodli, že ministerstvo kultury do toho půjde ofenzivně," prozradil ministr.

"Je tu velký zájem veřejnosti zachovat hraní divadla pod širým nebem v nádherném prostředí barokní zahrady. To je cíl, který by se neměl zničit. Obavy návštěvníků, že by divadlo v barokní zahradě mělo přestat hrát, to určitě ne. Teď jde o to, jakou podobu točna nadále bude mít," řekl Václav Riedlbauch.

Pracovníci ministerstva si jsou vědomi, že točna vadí památkářům. Nicméně hledají cestu, jak dál. "Máme určitý plán pomocí evropských fondů vybudovat cosi nového. Je tu zachované staré barokní divadlo, je tu divadlo, které běžně hrává a také je tu toto zahradní divadlo. Chceme to scelit dohromady a dát tomu vyšší rozměr a ideu a dostat to do takových regulí, aby nad tím nemohli památkáři, UNESCO ani návštěvníci plakat. Aby to v provozu nadále bylo a návštěvníci nepřišli o zážitek, který takové divadlo s sebou nese," upřesnil ministr.

Ministerstvo tak stojí o to, aby se v krumlovské zahradě nadále divadlo hrálo na otočném hledišti. "Jaká to bude forma, jak se s tím bude nakládat, to se teprve teď řeší. Musí se najít legislativně správné věci, technické, finanční zajištění, aby fungoval provoz. Na konci září, začátkem října budeme moci předstoupit před veřejnost a říci něco konkrétního," uvedl Václav Riedlbauch a dodal, že otočné hlediště v podobě, v jaké funguje dnes, není v souladu s památkovou ochranou původního barokního areálu.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.