Točil krizi našeho klimatu. Bolívie Amazonii drancuje stejně jako Bolsonaro, říká držitel Czech Press Photo
Kameraman a fotograf Martin Trabalík ve filmu Incendios zachytil historicky největší požáry v Bolívii vzniklé po uzákonění vypalování v tamním suchém pralese. „Změna klimatu je ale natolik silná, že by ty požáry vznikly stejně. Není to prostě problém jen vlády nebo jednotlivců, je to náš celosvětový problém,“ zdůrazňuje. Kudy podle něj vede cesta z krize? A jaké měl jeho dokument ohlasy na festivalu v bolívijském La Paz?
Proč se u nás občas píše nebo mluví o požárech pralesa v Brazílii, ale o těch bolívijských myslím takřka vůbec?
Myslím si, že je to i politická záležitost. Hodně zahraničních médií je nasměrováno vůči Bolsonarovi, zaměřují se na jeho politiku, kterou kritizují, což si myslím, že je v pořádku, že tam je co kritizovat. U Bolívie je nicméně zajímavé, že prezident Morales byl levicový, zastává ale velmi podobnou politiku co se týče přírodních zdrojů a přístupu k nim.
To znamená drancování?
Ano, drancování. Sebrat, co jde.
Proč v posledních letech zažívá Bolívie největší a nejničivější požáry pralesa v historii země?
Hlavně jde o to, že to není jen Bolívie. Točil jsem v Bolívii, víceméně bych ale mohl natočit stejnou záležitost třeba na Sibiři, v Austrálii, v Brazílii koneckonců, jak jsme se bavili. V Africe, kde se o tom vůbec nemluví a hoří tam neuvěřitelné prostory. To není jen Bolívie, zažívá to celý svět, právě proto je to celosvětový problém. Já se v tom filmu snažím tohle zmínit. Sice představuji ten lokální problém, že se uzákonilo vypalování a kvůli tomu se požáry vymkly kontrole, v konečném důsledku je to ale problém každého z nás. A je to opravdu problém způsobený tím, jak nakládáme se svým okolím a se světem.
Čtěte také
Proč v Bolívii uzákonili vypalování lesa? Má jít o zúrodňování půdy? Nebo jakým způsobem to obhajují?
Bolívie se stejně jako Brazílie snaží dostat na úroveň života, na které se nachází třeba Evropa nebo Amerika. Ono je těžké moralizovat – myslím, že i Bolsonaro se takovým způsobem ohradil, že ‚vy nám tady zakazujete pálit lesy, ale sami jste si svůj spálili‘. Což je pravda. Já jsem mimochodem točil kdysi dávno s reportážním kanálem Voxpot v Bělověži, což je pozůstatek největšího evropského pralesa, toho původního, který pokrýval Evropu a který je kácen a těžen polskou vládou bez ohledu na to, že to je klenot, poslední co máme. To samé se děje v Jižní Americe.
Když se vrátíme do Bolívie: proč jsou ty požáry rozsáhlé? Znamená to, že se to vypalování lesa vymkne kontrole? Nebo je to od začátku úmyslné?
Do určité míry je to úmyslné. Zaprvé, ti malí místní farmáři nemají moc jinou možnost, než použít oheň, aby ten les vyčistili. Ta džungle je neuvěřitelné spletitá, je hrozně těžké ten terén vyčistit a oni potřebují přežít. Za druhé, vláda nemá příliš zájem na zmírňování nebo zabraňování těm požárů, protože uvolněné území pro ně znamená možnost, jak realizovat další projekty, výstavby a tak dále. Zatřetí, ta změna klimatu je ale natolik silná – v roce 2019 bylo extrémní sucho, vály velmi silné větry – že by ty požáry vznikly stejně. Není to prostě problém jen vlády nebo jednotlivců, je to náš celosvětový problém, jak znovu opakuji.
Související
-
Metr čtvereční pralesa stojí 9 korun. To je směšně málo, říká členka spolku Prales dětem
Proč by se nejen české děti měly starat o indonéský prales, přišla do Večerního hosta Radiožurnálu vysvětlit sociální ekoložka Alena Bendová ze spolku Prales dětem.
-
Když člověk natáčí v deštném pralese, těší se na zasněženou Vysočinu, říká filmař Marián Polák
Marián Polák za film Planeta Česko získal cenu Trilobit. Může dokument změnit náš pohled na krajinu, o které si myslíme, že ji dobře známe? Ptala se Patricie Strouhalová.
-
Čeští vědci pomáhají zachraňovat deštné pralesy v Africe. Problém jsou pytláci i hledači zlata
Čeští vědci nedávno zmapovali nepříliš prozkoumané oblasti deštného pralesa v africkém Kongu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.