Točil krizi našeho klimatu. Bolívie Amazonii drancuje stejně jako Bolsonaro, říká držitel Czech Press Photo
Kameraman a fotograf Martin Trabalík ve filmu Incendios zachytil historicky největší požáry v Bolívii vzniklé po uzákonění vypalování v tamním suchém pralese. „Změna klimatu je ale natolik silná, že by ty požáry vznikly stejně. Není to prostě problém jen vlády nebo jednotlivců, je to náš celosvětový problém,“ zdůrazňuje. Kudy podle něj vede cesta z krize? A jaké měl jeho dokument ohlasy na festivalu v bolívijském La Paz?
Proč se u nás občas píše nebo mluví o požárech pralesa v Brazílii, ale o těch bolívijských myslím takřka vůbec?
Myslím si, že je to i politická záležitost. Hodně zahraničních médií je nasměrováno vůči Bolsonarovi, zaměřují se na jeho politiku, kterou kritizují, což si myslím, že je v pořádku, že tam je co kritizovat. U Bolívie je nicméně zajímavé, že prezident Morales byl levicový, zastává ale velmi podobnou politiku co se týče přírodních zdrojů a přístupu k nim.
To znamená drancování?
Ano, drancování. Sebrat, co jde.
Proč v posledních letech zažívá Bolívie největší a nejničivější požáry pralesa v historii země?
Hlavně jde o to, že to není jen Bolívie. Točil jsem v Bolívii, víceméně bych ale mohl natočit stejnou záležitost třeba na Sibiři, v Austrálii, v Brazílii koneckonců, jak jsme se bavili. V Africe, kde se o tom vůbec nemluví a hoří tam neuvěřitelné prostory. To není jen Bolívie, zažívá to celý svět, právě proto je to celosvětový problém. Já se v tom filmu snažím tohle zmínit. Sice představuji ten lokální problém, že se uzákonilo vypalování a kvůli tomu se požáry vymkly kontrole, v konečném důsledku je to ale problém každého z nás. A je to opravdu problém způsobený tím, jak nakládáme se svým okolím a se světem.
Čtěte také
Proč v Bolívii uzákonili vypalování lesa? Má jít o zúrodňování půdy? Nebo jakým způsobem to obhajují?
Bolívie se stejně jako Brazílie snaží dostat na úroveň života, na které se nachází třeba Evropa nebo Amerika. Ono je těžké moralizovat – myslím, že i Bolsonaro se takovým způsobem ohradil, že ‚vy nám tady zakazujete pálit lesy, ale sami jste si svůj spálili‘. Což je pravda. Já jsem mimochodem točil kdysi dávno s reportážním kanálem Voxpot v Bělověži, což je pozůstatek největšího evropského pralesa, toho původního, který pokrýval Evropu a který je kácen a těžen polskou vládou bez ohledu na to, že to je klenot, poslední co máme. To samé se děje v Jižní Americe.
Když se vrátíme do Bolívie: proč jsou ty požáry rozsáhlé? Znamená to, že se to vypalování lesa vymkne kontrole? Nebo je to od začátku úmyslné?
Do určité míry je to úmyslné. Zaprvé, ti malí místní farmáři nemají moc jinou možnost, než použít oheň, aby ten les vyčistili. Ta džungle je neuvěřitelné spletitá, je hrozně těžké ten terén vyčistit a oni potřebují přežít. Za druhé, vláda nemá příliš zájem na zmírňování nebo zabraňování těm požárů, protože uvolněné území pro ně znamená možnost, jak realizovat další projekty, výstavby a tak dále. Zatřetí, ta změna klimatu je ale natolik silná – v roce 2019 bylo extrémní sucho, vály velmi silné větry – že by ty požáry vznikly stejně. Není to prostě problém jen vlády nebo jednotlivců, je to náš celosvětový problém, jak znovu opakuji.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Obavy z vyhlášení památkové zóny. Bakalovy plány na výstavbu solárních elektráren u Karviné váznou
-
Ceny ropy jsou teď pro Rusko výhodou. Navíc nepřijde ani o partnery v Íránu, míní Kolenovská
-
Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Írán už není, co býval, řekl Netanjahu poprvé před novináři
-
Je přirozené cítit své kořeny, ale modrá krev už dnes nic neznamená, říká František Kinský
