Tento nouzový stav je poslední, garantuje premiér Fiala
Jakými konkrétními způsoby pomáhá vláda občanům před drahotou? Do kdy bude trvat nouzový stav a proč vláda znovu žádá o jeho prodloužení? Proč se na Hlavním nádraží hromadí romští uprchlíci z Ukrajiny? A co si myslí o jmenování Aleše Michla do čela ČNB? Hostem Dvaceti minut byl premiér Petr Fiala.
Je vláda dost pružná v pomoci potřebným? Proč je žádost o příspěvek na bydlení tak složitá, že většina oprávněných žadatelů o něj ani neusiluje? Proč vláda požádala o prodloužení nouzového stavu? Moderuje Vladimír Kroc
Proč potřebujete prodloužit nouzový stav, jak jste o to požádali sněmovnu?
Nejsem žádný velký stoupenec nouzového stavu a opravdu mi věřte, že nad tím přemýšlím a ptám se všech kolegů: „Opravdu to potřebujeme? Jak to je? Nemůžeme to udělat bez toho?“ Ale skutečně nemůžeme. Zatím zvládáme ve srovnání s jinými zeměmi uprchlickou vlnu opravdu výborně. Ukazují to všechna čísla. 340 tisíc lidí, kteří přišli, jsou registrovaní.
Dnešní informace, že je 50 tisíc lidí na pracovním trhu, to je opravdu vynikající číslo. Protože to znamená, že se ti uprchlíci dostávají na svoje nohy, přestávají být závislí na státu. Naopak něco odvádějí. To je úžasné číslo. Všichni jsou ubytovaní.
Abychom to dokázali ve stávající legislativě dělat ještě měsíc, potřebujeme prodloužení nouzového stavu. Umožňuje to mnohem snadněji reagovat krajům, obcím, kde se dá zajišťovat ubytování, a jsou tam další věci, které jsou prostě potřeba. Nouzový stav je potřeba.
Můžete říct konkrétně, k čemu jste dosud nouzový stav použili? Máte zprávu pro sněmovnu, jak jste slíbili?
Ano, máme zprávu pro sněmovnu. A toto jsou konkrétní věci: například zajišťování ubytování, ubytovacích prostor, financování některých věcí. To jsou záležitosti, které můžete dělat z hlediska kraje nebo obce jenom v případě, že je nouzový stav. Takže na to je to potřeba.
Nouzový stav je důležitý i proto, abychom dokázali teď aktuálně plnit zásobníky s plynem.
Petr Fiala
Mohu garantovat – a všichni to vidí –, že nouzový stav se nepoužívá tak, jak se používal v době covidu předcházející vládou. Nikomu se nic nezakazuje, nikdo se neomezuje, nic se nikomu nebere. Ale na zjednodušení nákupů, zabezpečení věcí je toto potřeba.
Je tu ještě jeden moment, který možná v té uprchlické problematice trochu zapadá. Pro nás je nouzový stav důležitý i proto, abychom dokázali teď aktuálně plnit zásobníky s plynem, což je věc, která se týká naší energetické bezpečnosti.
Takže přijdeme s argumenty do Poslanecké sněmovny. I kolegové budou argumentovat ze svých resortů velmi konkrétně. Myslím si, že nakonec Poslaneckou sněmovnu přesvědčíme, ale chci to říct jasně: Je to poslední žádost o prodloužení nouzového stavu do konce června a hotovo.
Takže to garantujete?
Ano, je to poslední žádost a současně připravujeme úpravu legislativy, která zaručí, že další pomoc a zvládání uprchlické vlny budeme moci dělat už bez nouzového stavu.
Problém je ve zjišťování občanství
Vy jste ale mluvil o ubytování uprchlíků. Co ta situace Romů na pražském Hlavním nádraží? Nepodcenila vláda to, co se tam děje?
Čtěte také
Nepodcenila. Poctivě říkám, žádnou radost z toho nemám. A ne všechno se prostě musí podařit vyřešit během několika dnů. 300 tisíc lidí, problémy skoro žádné nejsou, ale s několika stovkami nebo tisíci lidí prostě problémy jsou. Je to problém.
Ředitel organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek vyzval v našem vysílání, aby se zapojila Správa uprchlických zařízení ministerstva vnitra. Je to podle vás řešení?
Ten problém je komplexní. Pokusím se velmi stručně říct, o co jde a co děláme. Tam je řada lidí, kteří mají nejenom ukrajinské, ale i maďarské občanství. Nemluví ukrajinsky, takže standardní mechanismy tam prostě nefungují.
Potřebujeme mít jistotu, zda to maďarské občanství mají, nebo nemají. Pokud ho mají, tak nemají nárok na nic, protože jsou občany EU. Pokud ho nemají, tak se na ně vztahují pravidla, jako na ostatní uprchlíky z Ukrajiny.
Pokud ti lidé neodmítnou ubytování, které je jim nabídnuto na asistenčním centru, tak se k ubytování dostanou.
Petr Fiala
Ten proces tzv. lustrace – toto slovo je na místě, byť zní divně – trvá příliš dlouho z důvodu, že maďarská strana nebyla úplně operativní. To se změnilo. Pan ministr Rakušan jednal se svým rakouským protějškem, vedli jsme jednání i na jiných úrovních a v tuto chvíli začíná ověřování probíhat rychleji. To by mělo vyřešit i problém, že ti lidé jsou na nádraží.
Čtěte také
Aby tam nebyli, tak se mezitím vybudovalo stanové přístřeší, které by mělo být ale jenom pro ty, kteří čekají, než budou zaregistrováni. Než bude jasné, na co mají nárok a na co nárok nemají.
Vím, že to je nepříjemná situace. Není to jenom v Praze, určité problémy byly i v Brně, ale vláda se tomu opravdu intenzivně věnuje a řešíme to. Pokud jde o ubytování, pokud ti lidé neodmítnou ubytování, které je jim nabídnuto na asistenčním centru, tak se k ubytování dostanou.
Ten problém, když ho odmítnou, ten je zase jiný. Ale to bychom tu byli dlouho.
Jak má fungovat vládní Deštník proti drahotě? Jak souvisí darování tanků německou armádou s naší pomocí na Ukrajině? Jak hodnotí Petr Fiala jmenování Aleše Michla do funkce guvernéra ČNB? Poslechněte si celý rozhovor Vladimíra Kroce s premiérem Petrem Fialou.
Související
-
Vládní Deštník proti drahotě je děravý. Pomohla by jednoduchá kalkulačka a přímé oslovení potřebných
Co všechno vázne ve vládní strategii pomoci lidem v boji s rostoucími životními náklady? Poslechněte si rozhovor Jana Pokorného se sociologem Danielem Prokopem.
-
Funguje Deštník proti drahotě? Příspěvek na bydlení je neúměrně složitý a nese stigma, namítá Hábl
Bude vládní program Deštník proti drahotě účinný? A pomůže třeba i sociální energetický tarif, který chce nově zavést ministr průmyslu a obchodu?
-
Petr Fiala: Do politiky vstupoval jako akademik, přebral zkrachovalou ODS a dnes je premiérem
Profesor politologie působil jako vědecký poradce Nečasovy vlády a později jako ministr školství. Předsedou ODS se stal v roce 2014. Byl rektorem Masarykovy univerzity.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.