Tenkrát jsme mlčeli. Zapsáno v paměti
Partyzánská stezka na Vysočině se dočkala rozšíření. Vypráví i příběh Josefa Serinka
Partyzánská stezka na Vysočině nově nabízí další příběhy a rozšířenou trasu. Průvodce, který dosud vedl z Telecího přes Sněžné a Strachujov, teď pokračuje přes Veselí a Prosetín až k Památníku holokaustu Romů a Sintů v Hodoníně u Kunštátu. Trasa měří zhruba osmdesát kilometrů a doprovází ji čtyřhodinový audioprůvodce.
Trasa připomíná i osud romského partyzána Josefa Serinka, na kterého vzpomíná jeho kamarád Oldřich Chadima.
„On se nikdy nechlubil tím, že byl partyzánem. Ani slovo. Až když jsem u nich začal bydlet, v hostinci U černého partyzána, tak jsem se ho na to ptal, ale tvrdil, že už si nic nepamatuje. Ale pamatoval si dobře! Ono v té době taky bylo lepší moc nemluvit.”
Josef Serinek se na Vysočinu dostal náhodou, a to při útěku z koncentračního tábora v Letech u Písku, jak vysvětluje jeho vnuk Zdeněk Serinek:
„Postupně je naháněli myslivci, četníci, ale i místní obyvatelé se je snažili chytit. On jako jediný utekl, přežil a dostal se na Vysočinu. Původně byl na cestě do Jugoslávie, protože věděl, že se tam formují velké partyzánské oddíly a on chtěl bojovat proti nacismu. A jak přecházel přes Vysočinu, zastavili ho místní obyvatelé a on těm lidem začal věřit.”
Na místa, kde jeho dědeček pobýval, se opakovaně vrací:
„Pokaždé mě to tu zasáhne a přemýšlím, jak to tu tenkrát asi vypadalo. Dozvěděl jsem se třeba, že z bunkrů odnášeli hlínu do nedaleké řeky Svratky, aby si nikdo nevšiml, že se tam něco kope. Když se pak Vera Lacková zeptala, jestli bych chtěl tu dobu zažít, představit si, jaký asi měl život, tak jsem odpověděl, že představovat si může člověk co chce, ale zažít bych to nechtěl. Jen jako “duch - pozorovatel”. Myslím si, že nikdo z nás by tu dobu nechtěl zažít.”
Autor stezky, Martin Pfann, čerpal příběhy partyzánů hlavně z literárních zdrojů. Ptal se ale také pamětníků.
„Zajímavé je, že i přesto, že je tady v souvislosti s partyzány hodně konfliktní nebo ambivalentní paměť, protože to byly lidé různého ražení a někdy si brali věci násilím, tak na Serinka vzpomínají pozitivně.”
Důvodů, proč se na Horácku partyzánskému hnutí dařilo, je podle něj více:
„V tomto způsobu boje se operuje v kopcích, v zalesněné, špatně průchozí krajině. A Horácko té doby to dost splňovalo, stejně jako třeba Valašsko, nebo třeba Jugoslávské hory v Bosně a v Srbsku. A druhým důvodem bylo, že tu žili lidé, kteří byli ochotni partyzánům pomáhat. Podle jedné historické teorie šlo o lidi protestantského vyznání, kteří měli sami zkušenost s tím útlakem z období rekatolizace, před kterou se přišli do hor na Horácku schovat. A zároveň - jak místní říkají - chudí dávají nejvíc. A tady byl chudý kraj, který byl ochotný pomáhat lidem, kteří se schovávali a byli na útěku.”
Autor při tvorbě stezky spolupracoval také s Muzeem romské kultury. O jejich spolupráci pokračuje vedoucí Památníku holocaustu v Hodoníně u Kunštátu Radovan Krhovský.
„Spolupráce vznikla úplně náhodně. On přijel někdy v zimě do památníku a já jsem zrovna šel něco dělat do baráku dozorců. On stál za plotem, tak jsem mu řekl, že jestli chce, že ho pustím dovnitř, načež jsem mu otevřel expozici, aby se mohl podívat a začali jsme se bavit. Z toho vyplynulo, že akorát začínal s první částí partyzánské stezky a říkal, že bude plánovat ještě druhou. Plánoval ji zakončit kousíček od našeho památníku na místě, které se jmenuje Sklapsko, kde byl bunkr partyzánské skupiny Jermach. A já jsem ho začal přemlouvat, aby stezku dovedl až do našeho památníku.”
Průvodce si můžete pořídit v regionálních turistických informačních centrech nebo online.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
