Taikonová, Katarina – spisovatelka (*1932 – +1995)

26. květen 2017

Katarina Taikonová je jednou ze tří nejvýznamnějších postav švédské dětské literatury – napsala třináctidílnou autobiografickou knihu o dětství a dospívání statečné romské holčičky, která vyrůstala ve Švédsku v polovině 20. století. Kniha vycházela mezi lety 1969 až 1981 a ve Švédsku je známá stejně jako třeba Pipi Dlouhá punčocha.

Literární příběh o Katici se odehrává v předválečném Švédsku a začíná v dětském domově, odkud se dívka posléze dostane zpátky ke své rodině.

Katarina se narodila ve stanu kočovných Romů a její matka krátce po porodu zemřela. Poté strávila několik let v sirotčinci. Ve svých knihách o Katici popisuje životní podmínky Romů ve Švédsku v 30. a 40. letech 20. století, které byly spojeny se stany a kočovnými vozy, bez dostatečného vytápění a zdrojů vody. Stejně jako ostatní romské děti té doby neměla Katarina možnost chodit do školy. Číst a psát se naučila až v dospělosti v necelých třiceti letech.

Katarina Taikonová

Počátkem 60. let 20. století začala bojovat za rovná práva Romů ve Švédsku a její knižní debut Cikánská žena z roku 1963 vyvolal obrovskou veřejnou debatu. Na konci 60. let začala psát knihy pro děti. Její první kniha o Katici vyšla v roce 1969 a sklidila okamžitý úspěch. Celkem napsala 13 autobiografických knih pro děti, které byly v letech 1979-80 zfilmovány a promítány v televizi.

Katarina Taikonová žila s fotografem Björnem Langhammerem, s nímž také úzce spolupracovala. V roce 1982 upadla po mrtvici do kómatu, z nějž se už nikdy neprobudila. Po více než třinácti letech v kómatu zemřela 30. prosince 1995.

Katarina Taikonová a Björn Langhammer

Byla sestrou proslulé romské šperkařky Rosy Taikonové.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.