Svět si připomíná první výročí 11. září
Rok uplynul ode dne, který změnil dosavadní chápání světa. Ten už nikdy nebude takový jako před loňskými teroristickými útoky proti New Yorku a Washingtonu. V úterý 11. září 2001 teroristé unesli čtyři dopravní letouny. Tři ze strojů pak řízeně narazily do dvojice věží Světového obchodního centra na Manhattanu a do budovy Pentagonu ve Washingtonu. Čtvrté letadlo se zřítilo v Pensylvánii. Ukázalo se, že za útoky stála teroristická organizace Al-Káida v čele s Usámou bin Ládinem. Spojenci odpověděli vyhlášením války mezinárodnímu terorismu. Smutnou událost si lidé po celé planetě připomínají mnoha pietními akty. Nejen ve Spojených státech nyní platí zvýšená bezpečnostní opatření.
Za doprovodu irských dud a bubnů se hodinu po půlnoci newyorského času, tedy v našich 7 hodin, dal do pohybu průvod hasičů a policistů k místu, kde stávala Dvojčata - budovy Světového obchodního střediska. Hlavní vzpomínkovou akci za účasti více než sedmi tisíc truchlících zahájil newyorský starosta Michael Bloomberg. Jeho předchůdce Rudolph Guiliani následně začal předčítat dva tisíce osm set jedno jméno obětí loňské tragédie. Byli mezi nimi i Čechoameričané Alena Sešínová, která se vždy obávala newyorských mrakodrapů, a Lukáš Rambousek, který 11. září jen náhodou přišel o hodinu dřív do práce.
Čtyřikrát přerušilo vzpomínkové setkání ticho, kdy byl slyšet jen nářek truchlících. Poprvé New York utichl v 8:46 (14:46 SEČ), kdy první unesené letadlo narazilo do severního mrakodrapu. O 102 minuty později, v době, kdy se zhroutila druhá věž WTC, se rozezněly všechny newyorské zvony. Mnozí rodinní příslušníci mohli položit květiny na Ground Zero poprvé, 13.099 rodin stále čeká na identifikaci nejbližších.
V Shanksville v Pensylvánii, kde po hrdinném zásahu cestujících havaroval čtvrté letadlo, se sešli příbuzní všech čtyřiceti obětí. Vzpomínková shromáždění, motlitby a smuteční koncerty budou pokračovat až do večera, kdy si většina Američanů zapálí svíčku a pomodlí se. Lidská duše není měřena velikostí činu, ale velikostí lidského srdce, napsali Newyorčané na jeden z mrakodrapů u Ground Zero.
Americký prezident George Bush se zúčastnil soukromé bohoslužby v kostele svatého Jana naproti Bílému domu ve Washingtonu. V doprovodu manželky Laury posléze držel v Bílém domě minutu ticha. Prezidentský pár byl stejně jako většina členů americké vlády a Kongresu přítomen i patriotickému obřadu u obnovené části Pentagonu, kam teroristé navedli třetí z letadel. Podle Bushe nezahynuli lidé zbytečně. "To co se stalo vloni v září našemu národu uvedlo do pohybu první velký konflikt nového století," řekl.
"11. září nebylo začátkem globálního teroru, ale začátkem světové odezvy na tento teror. Historie si nebude pamatovat tento den jen jako den tragédie, ale také jako den rozhodnutí, kdy byl celý civilizovaný svět šokován, rozzloben a donucen jednat," prohlásil Bush. Večer prezident promluví k Američanům z newyorského ostrova Ellis Island, který sloužil jako středisko pro přistěhovalce do Nového světa, kde bude mít za zády sochu Svobody stojící na nedalekém ostrůvku.
Výročí útoku na Spojené státy je spojováno s tvářemi, které se zasadily o rychlé řešení situace. Jednou z nejsledovanějších osobností je bývalý newyorský starosta Rudi Giuliani. "Jsem hrdý na své Newyorčany," prohlásil v předvečer vzpomínkových akcí muž, který před rokem světu oznámil, že mrakodrapy byly napadeny. Rudi, jak mu zde říkají, byl mezi prvními, kteří před rokem přispěchali na pomoc lidem v bortících se věžích Světového obchodního centra.
Chronologie událostí 11. 9. 2001Úterní odpolední útok na federální a administrativní budovy v USA otřásl celým světem. Na tomto místě přínášíme chronologický přehled úterních událostí.14:56 SELČ (08:56 místního času) - Letadlo narazilo do jednoho ze dvou mrakodrapů newyorského Světového obchodního střediska (WTC).15:14 SELČ - Další letoun narazil v přímém televizním přenosu do druhé věže WTC.15:40 SELČ - Americký prezident George Bush označil útoky za teroristický útok.15:50 SELČ - Třetí letadlo se zřítilo poblíž budovy amerického ministerstva obrany ve Washingtonu. Pentagon, Bílý dům i Kongres byly evakuovány.15:53 SELČ - Evakuováno ministerstvo zahraničí ve Washingtonu, později i další vládní budovy. Ohlášeny dva výbuchy u Pentagonu.16:00 SELČ - Úřady zastavily leteckou osobní dopravu nad USA.16:05 SELČ - Jižní věž mrakodrapu WTC se zřítila.16:28 SELČ - Zřítila se i severní věž WTC. Obrovský oblak prachu zahalil celý Manhattan.16:38 SELČ - Před ministerstvem zahraničí ve Washingtonu vybuchla bomba ukrytá v autě.16:45 SELČ - Část budovy Pentagonu ve Washingtonu se zřítila.17:17 SELČ - Starosta New Yorku Giuliani oznámil, že při atentátu v New Yorku je obrovský počet obětí, a požádal obyvatele města, aby opustili Manhattan.17:20 SELČ - Na západě Pennsylvánie se zřítilo další letadlo.17:25 SELČ - Generální tajemník NATO George Robertson nařídil evakuaci sídla aliance v Bruselu.18:00 SELČ - Česká armáda kvůli útokům v USA vyhlásila pohotovost.18:09 SELČ - Spojené státy uzavřely hranici s Mexikem a Kanadou.18:22 SELČ - Evakuace letiště v Los Angeles, Disneylandu v Orlandu, newyorské burzy a dalších budov.18:50 SELČ - Američtí vojáci byli uvedeni do stavu pohotovosti na území Spojených států i v zahraničí.19:00 SELČ - Izrael uzavřel svůj vzdušný prostor pro cizí letouny.
Giuliani dodnes cítí u Ground Zero hněv. Zůstává uznávaným vůdcem i přes chyby, ke kterým prokazatelně došlo při záchranných pracích. Lidé si i přesto cení toho, že New York podržel ve chvílích nejhorších. Jak řekl novinářům Muž roku 2001, starostou největšího amerického města by už být nechtěl. Newyorčané však vědí, že ho tu mají a je připraven kdykoli pomoci. Chvíle vzpomínek jsou pro Giulianiho o to těžší, že mu v neděli zemřela matka.
Washington už v úterý zvýšil stav pohotovosti ze třetího - žlutého na čtvrtý - oranžový stupeň. Zbývá pátý - červený, který znamená už maximální pohotovost. Nejslabší stupeň je zelený, druhý modrý. Jde o reakci na nové hrozby. Signály bere vážně i prezident George Bush. Oznámil, že tyto hrozby připomínají varování před loňskými atentáty 11. září. Ubezpečil, že jeho vláda udělá vše na ochranu Američanů.
Americké námořnictvo varovalo, že podle nepotvrzených informací se teroristická síť Al-Káida vedená Usámou bin Ládinem rozhodla zaútočit proti některým ropným tankerům, které plují v Perském zálivu a kolem Afrického rohu. Americký viceprezident z bezpečnostních důvodů tráví nyní mimopracovní čas na utajovaném místě odděleně od prezidenta Bushe. Mluvčí Bílého domu potvrdil, že se počítá s řadou podobných a dalších bezpečnostních opatření kolem vedoucích představitelů.
Výročí 11. září si připomínají také všechny evropské země. V Bruselu proběhl pietní akt jak na půdě Evropské unie tak v sídle NATO. Následovaly projevy solidarity a podpory Spojeným státům v boji proti terorismu. Generální tajemník NATO George Robertson během pietního aktu v sídle Aliance prohlásil, že teroristé chtěli vloni vyvolat světovou válku, střet civilizací, ale k ničemu podobnému nedošlo. Teroristé stojící za leteckými atentáty neslavili úspěch. "Namísto střetu západní a muslimské kultury došlo ke sjednocení světa proti těm, co šíří násilí a zkázu," řekl Robertson.
Ve Francii si výročí 11. září připomněli nejen projevy, ale také symbolicky. V noci vévodí Paříži dvojice 400 metrů vysokých světelných sloupů, které mají světu připomenout newyorská Dvojčata.
Také v Rusku probíhá řada vzpomínkových aktů, mnozí Rusové ale nejsou naladěni tak jako jejich prezident, který vyslovil Američanům soustrast a podporu. Vladimir Putin byl podle George Bushe opět prvním zahraničním státníkem, který mu zavolal. "Chci ti v tento den ještě jednou vyjádřit soustrast, ale i vyslovit podporu jménem lidu Ruska," uvedl Putin. Naproti tomu je šokující výsledek průzkumu rozhlasové stanice Echo Moskvy. POdle něj 53 procent Moskvanů soudí, že si Američané 11. září minulého roku zasloužili.
Nehledě na cynismus části národa dnes Rusko uctívá památku obětí teroristického útoku bohoslužbami v chrámech Moskvy i dalších měst a výrazem soucítění bylo i provedení Mozartova Requiem v hlavním městě Ruska.
Australský premiér John Howard na pietním aktu v Cannbeře označil loňské události za zlo, které nemá žádnou národnost, státní příslušnost ani náboženské vyznání. Při atentátech na Ameriku loni zahynulo také 10 Australanů. "Události z 11. září ukázaly, že i Australané jsou zranitelní," dodal premiér.
V Austrálii platí po celý den zvýšená bezpečnostní opatření. Vláda uzavřela několik zastupitelských úřadů v jihovýchodní Asii. Kabinet Johna Howarda vyzval k opatrnosti Australany v Indonésii, Malajsii a Východním Timoru. Mluvčí ministerstva zahraničí uvedl, že aktivisté napojení na teroristy z Al-Káidy by mohli plánovat útoky na diplomatické objekty.
K útokům na Spojené státy zřídil iŽurnál speciální stránky. Tehdejší zpravodajství najdete na adrese www.izurnal.cz/teror. První články: Co se vlastně stalo? a Světové obchodní centrum v New Yorku v plamenech.