Spory kolem výstavby plzeňského obchvatu

Jedna z nejvýraznějších mediálních kauz na západě Čech se zrodila postupně a nenápadně. Dálnice D5 z Prahy do Rozvadova protíná plzeňské centrum. Komunikace vrhá tranzit i osobní automobily do již tak přetížené a jak tvrdí Ivan Čipera ze Strany zelených, také dopravně naprosto nekoncepční Plzně.

Host (Ivan Čipera): Je to hlavně proto, že díky plánování v komunistických dobách, tak z té doby většina komunikací vede bohužel do centra města a nikoliv tak jak by vést měly, to znamená okružním obchvatovým způsobem okolo města.

Návrh jižního objezdu, neboli obchvatu schválila vláda již v roce 1991. Proti ní vystoupili obyvatelé Černic, kterým by dálnice vedla příliš blízko jejich rodinných domků. Postupně tedy vznikají nové a delší varianty. Proti těm zase bojují ekologové, aby mohli začít vyvíjet na investora tlak, blokuje devadesát dva lidí stavbu nově navrženého úseku společným zakoupením několika metrových pruhů pole přímo v trase dálnice. Autorem myšlenky byl v roce 1995 ekologický aktivista ze sdružení Děti země Jan Rovenský.

Jan Rovenský: Snad koncem devadesátých let jsme skutečně byli asi první v České republice, kteří tuto mezeru použili. Nechali jsme se inspirovat u španělských Green piece.

Tolik stručná historie a jak vypadá současnost? Zhruba rok ještě uplyne do úplného zprůjezdnění západní a částečného zprůjezdnění východní části obchvatu. Pozemků na kopci Valík, které blokují zahájení stavby posledního, středního úseku se řada lidí podle právního zástupce odpůrců Petra Kužvarta zatím vzdávat nehodlá.

Petr Kužvart: No, je to proto, že je třeba vytvořit prostor pro dílčí změny daného oficiálního dopravního řešení. Toto se zatím neprodává, proto tady je odpor. Není to absolutní negace.

V případě, že se investor s odpůrci dálnice na úpravách nedomluví, mohou vlastníci pozemkových pruhů zdržovat dostavbu postupným podáváním žalob. Stavební úřad sice může blokované pozemky podle zákona o obchvatu vyvlastnit, ale stavba se tím příliš nezrychlí. Bývalý náměstek plzeňského primátora Jiří Bis snahy o brždění výstavby komentuje.

Jiří Bis: Tu výstavbu nemůže nikdo zastavit. Tu může akorát zbrzdit, ale územní rozhodnutí je právoplatné a pokud někdo prokáže, že byly nějaké procesní chyby v nějakém stavebním řízení, tak to akorát vrátí, ale to stavební řízení konec konců se dostane do stavu, že bude naprosto bezchybné a stavět se bude. Ale může to trvat o rok, o dva, o tři dýl.

Dokud nebude ředitelství silnic a dálnic vlastnit nebo mít v pronájmu všechny pozemky na Valíku, nemůže žádat o stavební povolení. Někteří aktivisté, mezi nimi také Jan Rovenský, se nicméně svého symbolického pozemku ve prospěch investora už vzdali.

Jan Rovenský: Pozemek prodám, protože jsem to loni na podzim slíbil. V okamžiku, kdy Děti země ukončily kampaň za změnu trasy dálničního obchvatu Plzně a aby mohlo schválit ředitelství silnic a dálnic v podstatě kosmetické úpravy změny té trasy, pak mi přišlo zvláštní, abych jako fyzická osoba v té kampani pokračoval.

Pokud však investor nyní odmítne i s dalšími odpůrci vyjednávat, nejrůznější žaloby dostavbu oddálí. Toho se obává také koordinátor výstavby obchvatu Petr Otásek.

Petr Otásek: Ano, bohužel ti vstřícní jsou napadáni žalobami tich ostatních. Poslední případ, pan exministr životního prostředí Dejmal, který taky tady vlastní pozemek u Plzně, tak podal žalobu na slečnu Šafránkovou, která podepsala ředitelství silnic a dálnic souhlas s prodejem. Je to velmi zvláštní.

Podle optimistů by mohl být obchvat zcela dokončen již v roce 2005. Už teď je však z postojů znesvářených stran téměř jisté, že další soudní spory termín oddálí.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.