Speciál Radiožurnálu o konfliktu v Pásmu Gazy
Proč Izrael zahájil pozemní operaci v Pásmu Gazy? Kdo by v oblasti mohl vyjednat příměří a jak se ke konfliktu staví Česká republika? Téma Speciálu Radiožurnálu. Izraelské tanky jsou od noci v Pásmu Gazy, zahájily tam pozemní operaci po 10 dnech leteckých úderů na cíle palestinských radikálů. Při střetech zemřelo nejméně 27 Palestinců a jeden izraelský voják.
osobaZahajujeme pozemní operaci proti Hamasu, cílem je dosáhnout míru a bezpečí pro izraelské občany. Národ stojí za vámi a nepřátelé z Hamasu před vámi. Kupředu a hodně štěstí, přepínám.
Viktor DANĚKMartin OCKNECHTredaktorTak zněl rozkaz izraelského velitele bezprostředně před zahájením pozemní operace v Pásmu Gazy, akce má název Ochranné ostří. Izraelské jednotky za podpory letectva a tanků překročily hranice pásma v noci na dnešek. Izrael chce zničit podzemní tunely Hamasu, ten považuje za teroristickou organizaci. Právě podzemními chodbami palestinští radikálové pronikají na území Izraele. Armáda židovského státu chce také zlikvidovat odpalovací zařízení raket. Jen dnes jich radikálové odpálili na Izrael desítky. Vůdce Hamasu Chálid Mišál izraelskou ofenzívu předem odsoudil k neúspěchu. Radikální Palestinci za ni slibují krvavou odvetu. Mezitím v Pásmu Gazy pohřbili příbuzní i 5 palestinských obětí dnešních útoků, na obřad přišly stovky lidí. Boje mezi izraelskou armádou a Palestinci trvají už 10 dnů, za tu dobu z oblasti podle OSN uprchlo asi 20 tisíc Palestinců. Viktor Daněk a Martin Ocknecht
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA pozemní operace izraelské armády v Pásmu Gazy pochopitelně vyvolaly různé reakce. Stojíme na straně Izraele, pokud jde o sebeobranu, řekla například německá kancléřka Angela Merkelová a turecký premiér Erdogan zase prohlásil, že se Izrael dopouští systematické genocidy Palestinců. V našem přenosovém voze před Černínským palácem v Praze je v tuto chvíli ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Dobrý den, pane ministře.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/Dobrý den přeji.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaJaká je vaše reakce na izraelskou pozemní operaci v Pásmu Gazy?
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/Mě velmi znepokojuje to, že selhaly ty dosavadní pokusy o příměří. My jsme podpořili pokus Egypta sjednat příměří a připadá mi, že teď je těžké a není k ničemu dělat jen soudce, ale především vyvinout maximální úsilí proto, aby skončilo násilí, protože těch obětí už tam začíná být velké množství, stovky mrtvých a vlastně tisíc, víc než tisíc zraněných, takže především udělat všechno proto, aby skončilo násilí a utrpení civilních obyvatel. A je evidentní, že tam dochází k hrozným věcem, které nelze morálně přijmout, to je jak na jedné straně třeba to, že se používá civilistů jako lidských štítů, to je to, když vidíme, že v Gaze jsou ty odpalovací zařízení třeba umisťovány do škol, jako byla dokonce ta škola té společnosti Spojených národů pro uprchlíky, to je něco odsouzeníhodného, ale stejně tak je těžké přihlížet tomu, když na straně Palestinců v Gaze je zabito 270 civilistů a z toho 48 dětí.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaNěmecká kancléřka Angela Merkelová se vyjádřila v tom smyslu, že obě strany musí přijmout bolestivé kompromisy, ale pokud jde o sebeobranu, tak Německo stojí na straně Izraele, je to i česká pozice?
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/Ne, je otázka, kde končí právo na tu obranu, pokud začínají se zabíjet civilisté na druhé straně. Já jsem řekl, tam je v Gaze dnes 270 mrtvých a 48 dětí a ty příběhy jsou strašné, které dostáváme, takže těžko říci, že má někdo právo se bránit i tím způsobem, že na to doplácejí stovky nevinných lidí a stovky nevinných rodin. Mně připadá, že je těžké dělat soudce, k těm zločinům tady dochází evidentně. To, co se děje v Gaze, je odsouzeníhodné a teď jde o to, abychom použili všech prostředků proto, aby se zabránilo dalšímu stupňování násilí.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaJaké ty prostředky, pardon, pane ministře, by tedy měly být podle vás?
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/My jsme dnes schválili, jenom, aby bylo zřejmé, že taky něco děláme, tak my jsme schválili humanitární pomoc pro palestinské uprchlíky v Gaze, takže Česká republika poskytne 3 miliony právě na potřeby těch lidí, kteří museli v důsledku konfliktu opustit své domovy. Těch uprchlíků je tam 20 tisíc v současné době a to je řekněme ta konkrétní věc, kterou můžeme dnes dělat. Ale jinak ta jednání, která tam nyní probíhají, jsou intenzivní a je tam celá řada těch, kteří se snaží prostředkovat v tom, aby bylo dosaženo příměří. To je na jedné straně jsou to Spojené státy, Egypt, OSN, Turecko, Katar, ale dokonce i Evropa tam má samozřejmě celou řadu účasti, ministr Steinmaier německý přilétá dnes do Jordánska a následně bude, tam přicestuje také William Hague a Laurent Fabius. Takže je tam dnes řada těch, kteří se snaží pomáhat docílit příměří.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA jakou ambici má v tuto chvíli česká diplomacie pod vaším vedením, jakou roli vlastně chcete hrát tady v tomto konfliktu?
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/No, my se snažíme jednak pomáhat, kde to lze, to je to, co jsem zmínil, že jsme dnes schválili pomoc pro uprchlíky a účastníme se samozřejmě těch jednání, ve kterých se vyvíjí tlak na obě strany, aby se situace změnila. Určitě to bude důležitý bod jednání ministrů zahraničí na pořadu úterního jednání rady zahraničních, Evropské rady ministrů zahraničí.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaTak to byl ministr zahraničí České republiky Lubomír Zaorálek, který byl hostem Speciálu Radiožurnálu k situaci v Pásmu Gazy. Pane ministře, děkuji. Na shledanou.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/Také děkuji. Na shledanou.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA my se teď podíváme přímo do oblasti, kde má Radiožurnál svého zpravodaje Štěpána Macháčka, který je právě nedaleko Pásma Gazy, Štěpáne, slyšíme se, dobrý den.
Štěpán MACHÁČEKAno, slyším, dobrý den.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaMůžeme si popsat, co se v Pásmu Gazy děje právě teď?
Štěpán MACHÁČEKTak izraelská armáda včera večer pronikla z východní strany do Pásma Gazy především tanky a pěchotou a teď se drží víceméně podél hranic, při okrajích Pásma Gazy, zatím nepokročila do těch obytných zón a na těch, v těch oblastech, kde působí, tak se především soustředí na vyhledávání podzemních tunelů, které spojují právě pásmo Gazy s Izraelem a které tam vybudovali ozbrojenci za tím účelem, aby přenesli své aktivity i na izraelské území a podle posledních zpráv se podařilo izraelské armáda už 10 těch tunelů lokalizovat, což je poměrně úspěšná záležitost, protože to není jednoduché. Já jsem teď projížděl podél hranic Izraele s Gazou, podél několika desítek kilometrů a ještě i na té izraelské straně jsou desítky, stovky tanků, které jsou tam připravené do té Gazy ještě vkročit, čili je vidět, že eventualita posílení té pozemní ofenzivy, o které mluvil dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu, tady ještě stále je a že armáda je na to připravená.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka10 tunelů jste říkal, že se podařilo lokalizovat, kolik jich tak zhruba odhadem může být celkem? Je to vůbec možné tipnout?
Štěpán MACHÁČEKTo tipuje i izraelská armáda, která se tímto netají a říká, že jich o něco více, čili mluvila o nějakých 15, možná 20 tunelech, na které má podezření, čili už těch 10 tunelů je, jak jsem právě říkal, poměrně úspěšný zátah, respektive úspěšný nález.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaJak dlouho vlastně může tato vojenská operace ještě trvat? Rozšíří se?
Štěpán MACHÁČEKJá jsem byl teď na briefingu s mluvčím armády Peterem Lernerem a ten tam jasně řekl, že operace není nijak omezená časově a že záleží na tom, jak se bude dařit plnit ty cíle, které si vytkla. Pokud jde o rozšíření, řekněme stylu operací právě do těch obytných zón, tak na to jsem se speciálně ptal a Peter Lerner říkal, že na to je armáda také připravená, že má plány i na to, že by musela vejít skutečně do měst jako je Chán Júnis nebo přímo Gaza, kde by pak musela bojovat v ulicích, což by bylo úplně jiný styl boje, mnohem nebezpečnější a zřejmě by přinesl i mnohem větší počet obětí, takže armáda na to má plány a čeká se jen na politické rozhodnutí izraelské vlády. To není známo, jakým způsobem proběhne, ale spíše se očekává, že k takovémuto rozšíření dále do centra nebo do nitra Gazy už nedojde.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaTak to byl zpravodaj Radiožurnálu Štěpán Macháček, který je nyní nedaleko Pásma Gazy. Díky a na shledanou.
Štěpán MACHÁČEKNa slyšenou.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA se mnou ve studiu v tuto chvíli Tomáš Pojar, bývalý velvyslanec v Izraeli, který je nyní prorektorem vysoké školy CEVRO INSTITUT. Vítejte. Dobrý den.
Tomáš POJAR, bývalý velvyslanec v Izraeli, prorektor vysoké školy CEVRO INSTITUTDobrý den.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaJe tu také Šádí Shanaáh z nezávislého analytického centra Glopolis, zakladatel Českoarabského centra kulturního dialogu Insaan. Dobrý den. Doufám, že jsem to všechno řekla správně.
Šádí SHANAÁH, zakladatel Českoarabského centra kulturního dialogu InsaanDobrý den. Jenom poopravím, já již nepracuji pro Glopolis.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaAno, tak to se omlouvám, ale jinak jste tady ve studiu správně a Milan Slezák, komentátor Českého rozhlasu. Milane, vítejte. Dobrý den.
Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasuDobrý den.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaTomáši, vy jste napsal už před týdnem v Hospodářských novinách, že se izraelské vedení dostane pod tlak vlastních lidí, kteří budou jednat volat po příměří, ale také po pozemní operaci s cílem objevit a zlikvidovat zbylé rakety. Počítal jste s tím, že ta pozemní operace může přijít tak rychle?
Tomáš POJAR, bývalý velvyslanec v Izraeli, prorektor vysoké školy CEVRO INSTITUTJá myslím, že všichni počítali s tím, že ta pozemní operace může přijít zhruba 7 až 10 dní poté, co začalo to bombardování, protože to je obvyklá doba na to, co můžete zasáhnout ze vzduchu a to, co se vám potom nemůže podařit ze vzduchu právě i s ohledem na omezení těch civilních obětí, tak to musíte se pokusit zasáhnout po zemi. Zároveň je to obvyklá doba, kdy dojde k několika pokusům o uzavření příměří, k tomu nyní došlo. Izrael s příměřím opakovaně dvakrát souhlasil, Hamas s ním nesouhlasil nikdy, a proto došlo k té pozemní operaci. Zajímavé je, že Islámský džihád včera také s tím příměřím souhlasil a že je to prakticky v tuto chvíli na bedrech Hamasu, jestli ta operace a jak dlouho bude pokračovat.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaJá se na to načasování ptám záměrně, samozřejmě mluvčí izraelských obranných sil už před 5 dny mluvil o tom, že se Izrael připravuje na pozemní operaci. Proč ale, Milane, přišla ta akce včera pozdě večer. Mohl třeba Izrael využít toho, že celý svět sleduje pád letadla na Ukrajině, a proto zahájí tu pozemní operaci? I takovou spekulaci jsem zaslechla dnes.
Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasuJistě, já jsem ji také zaslechl a ne, že jsem ji zaslechl, ale také o ní četl. O tom je těžké spekulovat, mohlo to tak být a nemusí to tak být. Já si spíše kladu otázku, jestli Izrael k té operaci musel přikročit, nebo nemusel a mně by osobně pomohla analogie, představme si, zapomeňme na to, že mluvíme o Izraeli a o Palestincích, představme si nějaký nezávislý stát, představme si Rusko. Na Rusko dopadají rakety, dopadají na něj dny, měsíce, myslíte si, že Vladimir Putin by s pozemní ofenzivou čekal těch několik dní jako Izraelci? Já myslím, že by přišla hned.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaTakže Izraelci už neměli na co čekat podle vás, Milane?
Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasuA na druhou stranu musím říci, že podle důvěryhodných zpráv z izraelského kabinetu v té první fázi bylo pro pozemní operaci v Gaze velice málo ministrů a i generální štáb a premiér Netanjahu byli proti, protože samozřejmě ta pozemní operace se může zvrtnout, můžete mít vysoké ztráty na vlastní straně, je pravděpodobné, že kdyby trvale déle a zaměřila na městské státy, na městské čtvrti, bylo by více mrtvých civilistů. Není vyloučeno, že vám unesou vojáka, kterého potom budou chtít vyměnit na stovky vězňů, kteří mají na rukou krev a Izrael takovou výměnu provede, takže ta operace je riskantní, z hlediska veřejného světového mínění je nepopulární a krom toho všechny podobné takové operace v minulosti nesplnily izraelské cíle. Jedním z cílů třeba bylo, to už bylo několikrát, Hamas připravit o jeho zbrojní arzenály, to se vlastně nikdy nepovedlo.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaŠádí Shanaáh má na to jaký názor? Mohl Izrael tedy udělat něco jiného než zahájit onu pozemní operaci, když hnutí Hamas nepřistoupilo na to příměří, které navrhoval Egypt?
Šádí SHANAÁH, zakladatel Českoarabského centra kulturního dialogu InsaanJá si myslím, že je docela pravděpodobná i ta teorie, že vlastně celé to příměří byla spíš taková hra, protože bylo to něco upečeného mezi Egyptem a Izraelem, do čehož Hamas podle vlastních slov a tady se tomu dá i celkem věřit, neměl moct co promluvit, protože je pravda, že egyptský prezident Sísí založil svoji legitimitu na velmi nepřátelském tónu vůči Hamasu a je i v jeho zájmu i státní média egyptská vlastně vyobrazují Hamas v podstatě stejně jako izraelská média, takže je možné, že mezi Izraelem a Egyptem panuje celkem velká shoda a oni poslali Hamas před hotovou věc a samozřejmě Hamas, jak se dalo předpokládat, příměří, které zahrnuje pouze klid zbraní a nic víc, musel odmítnout, protože to pro něj by byla obrovská prohra a tudíž poskytl ospravedlnění pro další kroky.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaMohl podle Tomáše Pojara Hamas promluvit do toho návrhu toho příměří nebo ne?
Tomáš POJAR, bývalý velvyslanec v Izraeli, prorektor vysoké školy CEVRO INSTITUTJá souhlasím s tím, že do toho příliš promluvit nemohl, zároveň uvnitř Hamasu jsou také nejrůznější rozpory a souhlasím s tím, že hlavním nepřítelem Hamasu je v tuto chvíli vlastně Egypt a to příměří, o které se hraje, jsou vztahy nikoliv mezi Hamasem a Izraelem, ale Hamasem a Egyptem, protože jde o hranici mezi Gazou a Sinajským poloostrovem. Hamas je zároveň oslaben a pro Hamas vyprovokování celého tohoto kola násilí jde o jakousi /nesrozumitelné/ Hamas byl zapomenut, na Hamasu přestaly přispívat arabské mnohé, Hamasu přestal přispívat Írán, protože financuje válku v Sýrii a je pod mezinárodním finančním tlakem a Hamasu přestal, Hamas přestali sponzorovat mnozí džihádisté nebo ti mecenáši džihádistů, protože hlavním magnetem těchto mecenášů je v tuto chvíli syrské bojiště, takže Hamas se dostal do oslabení, do oslabení, které nebylo jenom ze strany Izraele nebo západního světa, ale i ze strany okolních arabských zemí, mimochodem i ze strany Mahmúda Abbáse, palestinského samosprávy, který také podporoval uzavření toho příměří opakovaného a tato slabost Hamasu samozřejmě trošku svazuje Hamasu ruce v tom, aby přijal příměří a zároveň Hamas nemá problém s tím obětovat své další vlastní civilisty, protože čím, se řídí heslem čím hůře, tím lépe, takže do určité míry je to patová situace a tu patovou situaci může vyřešit Egypt, pokud se dohodne na nějakém režimu ohledně té hranice mezi Gazou a Sinajským poloostrovem, což potom Hamas může prohlásit za své vítězství, byť Pyrrhovo.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaMilane, je Egypt vůbec dobrým prostředníkem? Je Egypt země, která by měla zprostředkovávat příměří mezi Izraelem a Palestinou? Z toho důvodu se ptám, že vlastně Hamas je odnoží egyptského Muslimského bratrstva, což je asi docela důležitá věc, když si představíme, kdo ještě před rokem vládl v Egyptě a kdo byl sesazen tím současným prezidentem?
Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasuTo je samozřejmě případná poznámka, na druhou stranu ten prostředník by měl být někdo, kdo je neutrální a kdo má dlouhodobé vztahy k oběma stranám, a tady nejde jenom o Gazu, jenom o Hamas v Gaze, ale také o Gazany jako takové, jde také o to, že Egypt byl pánem Gazy do roku 1967, od roku 1948 a o to, že již v minulosti mnohokrát zprostředkoval příměří, které nějakou dobu vydrželo a vydrželo vždycky do té chvíle, než jedna z těch stran konfliktu si řekla, že by měla dosáhnout nějakých svých cílů, rozvzpomněla se na to, že příměří neznamená konec války, protože tady neustále trvá válka, která nikdy neskončila a to všechno vyústilo v novou konfrontaci a pak nové příměří, ale to není mír.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaJá se omlouvám, hned budeme samozřejmě pokračovat v této debatě, ale musíme na Tour de France, protože česká cyklistika si tam může připsat historický úspěch. Tomáš Kohout.
Tomáš KOHOUTA je to historický úspěch, protože Leopold König dojel třetí v horské etapě, to se ještě nikdy žádnému Čechu na Tour de France nepodařilo, dojel třetí na kopec Chamrousse, vítěz třetí etapy a třetí etapu celkově tady vyhrál celkový lídr, Ital Nibali, no, a mezi něj a Leopolda Königa už se vešel pouze Rafal Majka. Ze Chamrousse Tomáš Kohout, Radiožurnál.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaTak a my se vracíme sem k nám do studia Radiožurnálu, odkud vysíláme dnes Speciál k situaci v Pásmu Gazy. Mluvili jsme o tom, kdo by byl dobrým prostředníkem, kdo by zkrátka mohl vyvolat nebo jaksi se zaručit za příměří v Pásmu Gazy. Jak to vidíte, jak to vidí Šádí Shanaáh, kdo by mohl být ideálním prostředníkem, když Egypt se ukázalo, že možná nehraje tu správnou roli?
Šádí SHANAÁH, zakladatel Českoarabského centra kulturního dialogu InsaanJedna možnost je, že to je neutrální stát, ale takový v podstatě asi neexistuje, druhá možnost je, že jsou to dva státy, přičemž každý z těch států tlačí na toho, kterého zná, se kterým je blízký, takže v tom roce 2012 to byl tandem Američani přitlačili na Izrael a Egypťané přitlačili na Hamas, a proto ten mír byl jeden z důvodů, proč to bylo tak rychlé. Já si myslím, že je skutečně důležité taky nějakým způsobem zvednout zrak od toho, co je teď a podívat se na to, proč to je, jaké jsou příčiny, co jsou ty důsledky a podívat se na ten širší obrázek. Tím je samozřejmě nevyřešený izraelskopalestinský konflikt a okupace, která se táhne opravdu dlouho a jejíž produktem prostě jsou radikálové a Hamas a tady těmi operacemi a konfrontacemi se obávám, že se jim rekrutují další radikálové, i když Palestinci můžou být částečně už v Gaze Hamasem znechuceni, ale pokud jde o konfrontaci, tak se semknou, protože každý svým způsobem se snaží klást odpor té okupaci, a proto je důležité řešit ten kořen toho problému, nejenom tady to vzplanutí a tam si myslím, že by měla Evropská unie začít bejt podstatně více aktivní, protože, když to tak řeknu, cpeme tam obrovskou sumu peněz a vlastně vůbec za to si Evropa možná i maximálně někdo jako vyslyší, ale to je tak asi všechno.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaMěla by být Evropská unie aktivnější, Tomáši Pojare?
Tomáš POJAR, bývalý velvyslanec v Izraeli, prorektor vysoké školy CEVRO INSTITUTNo, v první řadě bych chtěl znovu zdůraznit, že od roku 2007 žádný ..., od roku 2005 žádní Izraelští vojáci v Gaze nejsou, takže Gaze není okupovaným územím a Gaza, která není okupovaným územím na rozdíl od Západního břehu je daleko prostě semeništěm daleko radikálnějších hnutí, než je tomu jinde. Evropská unie prakticky aktivnější být nemůže. Evropská unie nemá jakoukoliv sílu, aby mohla cokoliv změnit. Evropská unie nemůže dát nikomu bezpečnostní záruky, Evropská unie nemůže na nikoho prakticky přitlačit, protože Evropská unie není stát s armádou, Evropská unie je uskupení mnoha států. To není kritika Evropské unie, ale možnost Evropské unie zasáhnout do toho dění je velmi omezená, ale dokonce v tuto danou chvíli možnost jakékoliv země zasáhnout do dění nejenom na tom palestinskoizraelském prostoru ale v Iráku, v Sýrii, ale i v jiných částech Blízkého východu, v Libyi je velmi omezená. Prostě to není tak, že by někdo mohl přijít a mohl nějakým způsobem něco udělat. Celá oblast je v naprostém rozkladu, některé části jsou na tom lépe, jiné hůře, a souhlasím s tím, že to musí vyřešit v první řadě lidé, kteří tam žijí a nemají to jednoduché.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaJak se bude vyvíjet dál, Milane, podle vás ta vojenská operace, která začala včera večer? Počítáte s tím, že se ještě rozšíří, že o tom příměří jsme mluvili trošku předčasně?
Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasuJe to možné, Izraelci to avizovali, že by bylo, no, pokud ale se týče příměří, tak nechme zatím tu vojenskou operaci a mluvme o tom příměří. To příměří bude mít šanci, až ho budou chtít obě strany, až na něj přistoupí. Už tady jedno příměří bylo, /nesrozumitelné/ sice porušované, ale humanitární, velice důležité v tu chvíli, ale jakmile skončilo, tak se opět začalo střílet a první, kdo sáhl po těch konfrontačních prostředcích, byl opět Hamas, to je neoddiskutovatelný fakt. Teprve poté začali Izraelci střílet na Gazu. Zarazilo mě to konstatování, že Gaza je pořád okupovaná, já tomu nerozumím.
Šádí SHANAÁH, zakladatel Českoarabského centra kulturního dialogu InsaanPodle mezinárodního práva, pokud ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaŠádí Shanaáh má slovo.
Šádí SHANAÁH, zakladatel Českoarabského centra kulturního dialogu InsaanPokud některý stát kontroluje jak vzdušný prostor, tak všechny hranice, nechápu, že ...
Tomáš POJAR, bývalý velvyslanec v Izraeli, prorektor vysoké školy CEVRO INSTITUTVšechny?
Šádí SHANAÁH, zakladatel Českoarabského centra kulturního dialogu Insaan... s Egyptem Gaza má hranici.
Tomáš POJAR, bývalý velvyslanec v Izraeli, prorektor vysoké školy CEVRO INSTITUTVýborně, a to je podstatný bod.
Šádí SHANAÁH, zakladatel Českoarabského centra kulturního dialogu InsaanAle v tandemu s Egyptem. Ale můžete se podívat, že Gaze je prostě stále počítaná jako okupované území, protože zkrátka nesplňuje jakoukoliv definici nějakého samostatného území, má kontrolu Izrael nad ním, kdo jde dovnitř, kdo jde ven a periodicky ...
Tomáš POJAR, bývalý velvyslanec v Izraeli, prorektor vysoké školy CEVRO INSTITUTA Egypt, říkejte Izrael a Egypt, to je velmi důležité.
Šádí SHANAÁH, zakladatel Českoarabského centra kulturního dialogu InsaanNo, ale ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaTomáš Pojar hned dostane slovo. Jen dokončete myšlenku a hned dostane slovo Tomáš Pojar.
Šádí SHANAÁH, zakladatel Českoarabského centra kulturního dialogu InsaanEgypt neudělá nic, co by rozhořčilo Izrael. Ale to je jakoby, nevím jaký je přínos té debaty. I kdybysme opominuli Gazu, tak tady máme situaci, kdy prostě musíme řešit ty kořeny toho problému a musíme se zamyslet nad tím, co posiluje radikály a co je oslabuje a podle mě takovéhle akce akorát oddalují jakékoliv mírové řešení a je to v podstatě takový výhodný hromosvod pro to odvést /nesrozumitelné/ frustraci, energii pryč od toho faktu, že Izrael směřuje v podstatě absorpci Západního břehu s tím, že Palestinci budou mít v těch městech, kde jich žije vlastně většina obyvatel na Západním břehu, že budou mít jakous takous autonomii, což je podle mě ta vize izraelská, tam Izrael teď směřuje. Myslím, že to pochopili i Američani po krachu toho jednání podle vyjádření těch představitelů, včetně Kerryho to tak vypadá a v tomhle momentu Evropa by měla být trošku aktivnější. Já jsem rád, že česká politika se posouvá trochu do toho středu, protože my jsme byli extrémně i v rámci Evropské unie nevyvážení.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaTeď necháme zareagovat Tomáše Pojara.
Tomáš POJAR, bývalý velvyslanec v Izraeli, prorektor vysoké školy CEVRO INSTITUTNa co mám zareagovat? Kdo má hranice, kdo okupuje ...
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaTak proto, že jste slyšel ..., slyšel jste tady názor Šadího Shanaáha a hodně se vám nelíbil, alespoň to vypadalo z toho, jak jste mu do toho začal skákat.
Tomáš POJAR, bývalý velvyslanec v Izraeli, prorektor vysoké školy CEVRO INSTITUTNe, já myslím, že když se říká o tom, kdo blokuje Gazu, tak nepochybně existuje izraelská blokáda Gazy, ale stejně tak existuje egyptská blokáda Gazy, takže jako v tuto chvíli je potřeba si říct, proč Izrael a proč Egypt, země arabská, mimochodem ta blokáda Gazy byla velmi podstatně nenarušena i v době vlády Nursího Muslimského bratrstva v Egyptě, takže ten problém je skutečně hlubší, ten problém je hluboký z toho důvodu, že Hamas je teroristickou organizací, která škodí okolním státům a samozřejmě škodí vlastnímu obyvatelstvu, které za určitých okolností si Hamas zvolilo a je to velmi těžká situace, je velmi složité říct, jaký recept je jít z toho ven, ale nemůže se nikdo bránit, že Izrael se brání tomu ve chvíli, kdy na hlavy, na jeho města prostě padají stovky raket. To každá země, ať už demokratická nebo nedemokratická by musela zareagovat a zareagovala by.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaMilan Slezák. Poprosím ještě ...
Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasuTo je krátká poznámka k té palestinské autonomii na Západním břehu, ta už tam funguje téměř 20 let, takže to není otázka budoucnosti. Ale k těm kořenům konfliktu, to je skutečně velice důležité a my to často pomíjíme a vracíme se zpátky třeba o několik měsíců, o několik let, ale nic takového jako čeho jsme teď svědky tady nemuselo být. Připomeňme si, že poté, co se obyvatelé této části světa nebyli schopni shodnout, že budou žít společně v jednom státu, rozhodlo Valné shromáždění OSN o tom, že bývalá britská mandátní Palestina bude rozdělena do dvou států, jedním bude Izrael a druhým bude palestinský stát. To rozdělení samozřejmě, které už tenkrát žádalo bolestivé kompromisy, přijali izraelští Židé, budoucí Izraelci, můžeme se bavit o tom, zda to neudělali z taktických důvodů, že si mysleli, že ta druhá strana to odmítne a ona to odmítla, protože si myslela, že si všechno vezme silou. Palestinský stát tady mohl být už v roce 1948 nebýt toho, že si jedna strana umínila, že to prosadí silou. Mohl být ještě dále, protože Pásmo Gazy, jak už jsem řekl v tomto pořadě, měli Egypťané a Západní břeh měli Jordánci, ti tam mohli vyhlásit palestinský stát, ale oni ho nevyhlásili, protože nepřistoupili na tu tezi Spojených národů, že by se Palestina měla rozdělit a v jedné části měli mít svůj stát Židé a v druhé, že by měli být Palestinci, protože si mysleli, že Palestina by měla zůstat nerozdělená.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaMilan Slezák, komentátor Českého rozhlasu, Šádí Shanaáh, zakladatel Českoarabského centra kulturního dialogu Insaan a Tomáš Pojar, bývalý velvyslanec v Izraeli byli hosty Speciálu Radiožurnálu. Pánové, děkuju za to, hezký den. Na shledanou.
Milan SLEZÁK, komentátor Českého rozhlasuNa slyšenou.
Tomáš POJAR, bývalý velvyslanec v Izraeli, prorektor vysoké školy CEVRO INSTITUTNa shledanou.
Šádí SHANAÁH, zakladatel Českoarabského centra kulturního dialogu InsaanNa shledanou.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaHelena Šulcová přeje dobrý poslech, teď jsou na řadě zprávy.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Bouřky řádí na Moravě i jihu Čech, na východě země jsou extrémní vedra
-
Začínal v prodejně kol, dnes dělá mechanika týmu Visma. ‚Není to jen o čekání na defekt,‘ říká Červenka
-
ONLINE: Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, ale chce jednat, řekl Putin při telefonátu s Trumpem
-
Další peníze už kapacitu hlavního nádraží nenavýší, říká ředitel SŽ Svoboda k rekonstrukci Fantovy budovy