Sovětský teror byl něco jako přírodní katastrofa, přibližuje postoj Kremlu předseda organizace Gulag.cz

20. listopad 2019

Představa odlehlých, nehostinných končin ruské Sibiře a temných tajemství, která skrývá od dob sovětské éry, Štěpána Černouška odjakživa přitahovala. Téma gulagu si mě našlo samo, shrnuje. Organizace Gulag.cz, kterou spoluzaložil, se fenoménem vězeňského zařízení Gulag a obecně sovětským totalitním režimem zabývá už deset let.

Projekt Gulag.cz umožní i vám nahlédnout do odlehlých částí Sibiře

„Je to práce i koníček – něco, na co myslíte pořád. Není to tak, že člověk v devět hodin přepne mozek na Gulag a v pět odpoledne to vypne,“ připouští a dodává, že neopomenutelným motorem jeho zájmu o ruský sever je záliba v cestování.

I proto k činnosti organizace dodnes neodmyslitelně patří expedice. „Vydáme se třeba na Jenisej, pak jsme několik týdnů v divočině, v tajze mezi medvědy, a potkáváme jen původní národy, které tam pořád žijí životem jako před několika sty lety,“ popisuje. „I když pravda ve stanech, takzvaných čumech, už mají taky internet a mobily,“ dodává.

Člověk má pocit, že příběhy jako z knih Karla Maye jsou už dávno ztraceným světem, ale ony nejsou, jen je potřeba podívat se úplně na druhou stranu – ne do Ameriky, ale na Sibiř.
Štěpán Černoušek, předseda Gulag.cz

Gulag ve 3D

Štěpán Černoušek

Tři expedice, které členové organizace Gulag.cz podnikly v letech 2009, 2011 a 2013, zatím zmapovaly 15 opuštěných pracovních táborů podél takzvané mrtvé trati na ruském severu.

S odstupem šesti let na jejich základě vznikl půlhodinový dokument Cesta do Gulagu, řada panoramatických fotek a dalších materiálů, které se staly základem internetového projektu Muzeum Gulag Online.

To nabízí propojení archeologického a archivního výzkumu za použití nových IT technologií. Vznikly unikátní mapy a modely pracovních táborů, do nichž se může návštěvník portálu pomocí virtuálních 3D technologií vypravit.

„Zjistili jsme, že film funguje skvěle v kombinaci s virtuální realitou, která po něm následuje. Když se pak lidé ocitnou v 3D modelu gulagu, vnímají to úplně v jiném kontextu,“ vysvětluje Černoušek.

Kreml si nad minulostí myje ruce

Současný ruský establishment usiluje o to, aby společensky široce přijímaná interpretace ruských dějin 20. století nevyznívala v neprospěch státu. „Oficiální výklad vyznívá, jako by to byla nějaká přírodní katastrofa, která přišla, vzala s sebou miliony životů a zase odešla,“ přibližuje Štěpán Černoušek.

„Úřady neříkají, že nebyl Gulag nebo masové popravy, to si oficiální místa oficiálně popírat nedovolí. Vladimir Putin dokonce před dvěma lety otevřel nový památník obětem politických represí v Moskvě, jmenuje se to Velká stěna zármutku. Ale ve své řeči ani jednou neřekl slovo sovětský, Stalin, viníci…“

Memorial bojuje o přežití

Budova gulagu

Naproti tomu neziskové organizace hovoří otevřeně o státním teroru a nutnosti připomínat si nejen oběti, ale i viníky. Jednou z nich je třeba nezávislé ruské sdružení Memorial, které už od 80. let mapuje a dokumentuje sovětské represe, sbírá archivní materiály, vzpomínky pamětníků a neustále se snaží toto téma vracet do veřejné debaty.

Ruské úřady ovšem sdružení házejí stále častěji klacky pod nohy. Mnohé z jeho poboček sídlící po celém Rusku byly označeny za „zahraničního agenta“, jsou pokutovány a pronásledovány prokremelskými médii i oficiálními místy za vykonstruované prohřešky.

autoři: Vladimír Kroc , and
Spustit audio

Související