Soňa Červená

Soňa Červená

Ve středu byla Hostem Radiožurnálu operní pěvkyně Soňa Červená. Během své dlouhé kariéry vystupovala na mnoha českých i zahraničních divadelních a operních scénách. Jaké byly její začátky po odchodu z totalitního Československa? Jak vzpomíná na některé své slavné kolegy z umělecké branže? Jak prožívala proces s Miladou Horákovou? A proč odmítá označení legenda? Ve čtvrtek 16. října bude hostem novinářka Lída Rakušanová.

Soňa Červená je žena, která ve své kariéře mnohokrát začínala. Nejprve po válce v divadle, aby záhy utekla k opeře. Podle vlastních slov však tato česká umělkyně poznala, co to znamená být skutečnou operní zpěvačkou, až po odchodu z totalitního Československa. Tři roky byla angažována v berlínské Státní opeře ve východním Německu. "Tam se ani neschůzovalo, ani nemanifestovalo, tam se jenom zpívalo," vzpomíná se smíchem Soňa Červená. Státní opera ve východním Berlíně jí otevřela dveře na Západ. Pouze se psem a s kabelkou opustila sovětský blok. Před ní ležela nejen svobodnější polovina světa, ale i šance po třicet let vystupovat na některých z nejznámějších scén světa: v San Francisku, Bruselu, západním Německu.

Existovala mezi operními divami řevnivost? "To jsou báchorky," vyvrací tento rozšířený mýtus Soňa Červená. Nejen s operními pěvkyněmi, ale i s pěvci ji pojilo přátelství. Řeč přišla například na Luciana Pavarottiho, který musel proto, aby byl přijat do kolektivu operních pěvců a pěvkyň, přítomné společnosti uvařit. Oběd po italsku prý dopadl výborně.

Dopolední Radiožurnál se však nenesl pouze na vlně vzpomínek. Lucie Výborná se Soni Červené ptala i na komorní operu o Miladě Horákové Zítra se bude..., která měla v Národním divadle premiéru letos na jaře. Právě pěvkyně Červená v ní představuje jak hlavní roli Milady Horákové, tak roli prokurátorky. Jak ona sama vzpomíná na padesátá léta a na politický proces s takzvanou skupinou kolem Milady Horákové? Období tohoto procesu pro ni bylo nesmírně těžké. "Vy to ani nevíte, že tehdy bylo úplně nebezpečné o tom někde promluvit nebo vyslovit nějaké zděšení nad tím. A také bylo mnoho lidí, kteří s tím souhlasili, kteří psali dopisy, aby se jí nedávala milost. Takže to byla hrozná doba, opravdu hrozná." A jak se vyrovnává se situací, že v komorní opeře nepředstavuje pouze kladnou postavu odsouzené Horákové, ale i prokurátorky? "Já tam sloužím tomu celému dílu v různých osobách a v různých rolích."

Soňa Červená, člověk, který neustále hledí dopředu, má mnoho plánů - chystá například vystoupení ve Spojených státech a překlad opery Bohuslava Martinů Voják a tanečnice do němčiny. I proto odmítá označení legenda. "Legenda, to je něco, co končí. A já ještě tolik musím stihnout, legendy nestíhají."

Záznam rozhovoru se Soňou Červenou i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.