Sociální zabezpečení v ČR a případný vstup do EU

Pro lidi, kteří už nyní jsou v důchodu, se případným vstupem do Evropské unie nic nemění. Důchody jim dál bude vyplácet Česká republika a to tak, jako dosud. Valorizace důchodů bude i nadále určována mírou inflace.

Prejdová: Přestože se Evropská unie nesnaží harmonizovat, tedy vzájemně přizpůsobit jednotlivé sociální systémy, existuje významná oblast sociální ochrany, ve které je EU velmi aktivní a tou je oblast sociálního zabezpečení migrujících pracovníků, to znamená i českých občanů, kteří se po vstupu ČR do EU rozhodnou pracovat v jiném členském státě.

Říká mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Prejdová a dodává, že pro tyto osoby platí v celé unii jednotný postup tedy, že osoba je sociálně pojištěna v členském státě, ve kterém právě pracuje, vykonává výdělečnou činnost. Tomuto státu pak platí pojistné a od něj i pobírá sociální dávky.

Prejdová: Český důchodový systém se po vstupu České republiky do EU nezmění. Členství ČR v EU také nebude mít žádný vliv na výši důchodů. Bude i nadále zaručena valorizace důchodů a to v závislosti na výši inflace. Předpisy, kterými se bude důchodové zabezpečení řídit, zůstávají nadále v kompetenci členských států.

U osob, které nepracují celý život v jednom státě, ale migrují, se na důchodu budou částečně podílet všechny státy, ve kterých pracovaly.

Prejdová: Pokud penzistovi vznikl nárok na důchod od více než jedné země, bude se celkový důchod skládat z několika položek, které jsou odvozeny od délky pojištění v každé zemi. Tento důchod si může penzista nechat posílat na jakoukoli adresu v EU, na které zrovna pobývá.

Vysvětluje Kateřina Prejdová. Vše můžeme přiblížit na jednoduchém příkladu: Český občan bude pracovat 10 let v Česku, 25 let v Německu a 5 let v Rakousku. Celkem byl pojištěn 40 let. Česká republika proto vypočítá důchod, na který by byl nárok po 40 letech pojištění. Protože náš ukázkový občan ale v Česku pracoval jen 10 let, ČR zaplatí jen čtvrtinu celkového důchodu. Podobně to udělají i Německo i Rakousko. Německo vyplatí 25 čtyřicetin částky, na kterou by měl občan právo po 40 letech platby pojistného a Rakousko zase zaplatí zbylých 5 čtyřicetin z částky, kterou by pobíral člověk pojištěný 40 let v Rakousku.

Vyplácení invalidních a starobních důchodů

Invalidní důchody, stejně jako důchody starobní, si určují všechny členské země samy. Jejich výše a způsob výplaty tedy může být v každém státu jiná. Invalidní důchody budou po případném vstupu Česka do Evropské unie, vypočítávány stejně jako dosud. Předpisy, které upravují oblast invalidních důchodů, jsou plně v kompetenci členských států a tedy budou i plně v kompetenci České republiky.

Hrubý: Osoba, ať už občan ČR nebo občan jiného členského státu EU, který získá nárok na invalidní důchod od ČR, jej může pobírat kdekoli v rámci EU. Český invalidní důchod může pobírat občan EU, který splní podmínky stanovené předpisy v České republice. Nárok bude posuzován se zřetelem k dobám pojištění získaných v ostatních členských státech. Výpočet bude obdobný jako u starobního důchodu.

Vysvětluje Vladimír Hrubý, ředitel tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí. Invalidní důchod či jeho poměrnou část od České republiky tedy získá občan kterékoli země v unii, který v Česku určitou dobu platil pojištění.

Hrubý: Důchody bude přímo vyplácet Česká správa sociálních zabezpečení, bude je zasílat oprávněným osobám, tedy invalidním důchodcům a když se tento člověk přestěhuje do jiného státu EU platí totéž, to znamená, že mu jej Česká správa sociálního zabezpečení bude posílat, třeba na jeho účet.

Vladimír Hrubý dodává, že invalidní důchody budou i po vstupu do Evropské unie valorizovány podle zákona platného už nyní, tedy v závislosti na míře inflace a v závislosti na jedné třetině průměrného platu ve státě.

Hrubý: Pakliže by některé potraviny, ale to se nepředpokládá, výrazně zdražily, tak by podle toho byla kopírována inflace a zvyšovaly důchody. Znamená to, že není pravda, aby nějaké potraviny byly pro důchodce nedostupné, důchody by se zvýšily podle jejich vyšší ceny. Nemělo by došlo k výraznému a skokovému zdražování cen. Například ovocné džusy, zelenina, oleje jsou v některých státech Evropské unie levnější než u nás.

Spolupráce při poskytování podpory v nemoci

Vnitřní trh Evropské unie je postaven na několika pilířích. Jedním z nich je volný pohyb osob. Přestože sociální zabezpečení je úkolem každého jednotlivého státu, členské země musejí spolupracovat při poskytování důchodů a také nemocenské. U nemocenské, stejně jako důchodů, platí stejný princip. Každý stát má vlastní systém. Pracovník platí vždy v zemi ve které pracuje. V případě nemoci dostává peníze od státu, kde je právě zaměstnán.

Prejdová: Český občan se vydá pracovat do Velké Británie. Bude zde odvádět všechny příspěvky, které odvádějí Britové pracující ve Velké Británii. Pokud onemocní, dostane peněžité dávky v nemoci ve výši, kterou stanoví britský systém. Nemělo by dojít k případu, kdy bude osoba pojištěna dvakrát,například v vjednom státě, protože v něm bydlí a ve druhém, protože v něm pracuje. Způsob platby pojistného, jeho výši i pravidla pro odvody, kolik zaměstnanec, kolik zaměstnavatel, se stanoví podle předpisů státu výkonu práce. V Německu německé příspěvky, v ČR české.

Vysvětluje Kateřina Prejdová, mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí. Pokud jde o peněžitý příspěvek při náhlém onemocnění, ten záleží opět na tom, jaké dávky poskytuje stát, kde je člověk pojištěn.

Prejdová: Pokud jde o zdravotní péči, opět platí pojištění v místě výkonu práce. Ovšem pokud se člověk pojištěný například v Německu přechodně nachází ve Velké Británii a v tomto státě náhle onemocní nebo utrpí úraz, může čerpat nezbytnou zdravotní péči ve Velké Británii, třeba v případě dopravní nehody, na účet instituce, u které je pojištěn v Německu. Musí však příslušným formulářem, který mu vystaví jeho zdravotní pojišťovna prokázat, že je v Německu zdravotně pojištěn.

Jestliže pracovník nastupuje do zaměstnání v jiném státě, nemocenská ve státě předchozím zaniká ukončením pracovního poměru. V zemi, kde chce člověk pracovat, musí plnit povinnosti, které předpisy tohoto státu předpokládají, například nahlásit zahájení výdělečné činnosti příslušným úřadům. Poté se musí přihlásit k sociálnímu pojištění.

Prejdová: Pokud osoba pojištěná nemocensky v ČR onemocní v cizině, i na dovolené, existují celoevropsky používané formuláře, jejichž prostřednictvím je možné prokázat české instituci trvání pracovní neschopnosti pro účely pobírání nemocenské.

Odraz na příjmu našich důchodců

Po vstupu naší země do Evropské unie se nepředpokládá změna výše důchodů. Na toto téma dnes budeme mluvit s Markem Havrdou z Institutu pro evropskou politiku. Budou tady současné peníze lidem stačit?

Havrda: Stanovení výše a valorizace důchodů se měnit nebude. Uplatňuje se přísně princip subsidiarity, to je, že EU nebude nějakým způsobem diktovat naši politiku v oblasti důchodového systému. Valorizace záleží na inflaci a od růstu reálných mezd. Dá se předpokládat, že k žádné zásadní změně nedojde a růst důchodů bude odpovídat růstu spotřebitelských cen.

Lidé často nespoléhají jen na peníze od státu, ale spoří si i sami, na účet v bance, v rámci připojištění. Vyplatí se jim to? Zůstane objem zboží pořízený za 100 tisíc korun stejný?

Havrda: Bude záležet na vztahu mezi inflací a reálnou úrokovou mírou. Ke změnám asi nedojde, bude zřejmě vyšší inflace, která se bude přizpůsobovat cenovým hladinám. V Čechách je cenová hladina asi na 50 procentech eurozóny, to se jedná o země platící eurem.

Co přinese případný vstup České republiky do Evropské unie právě důchodcům?

Havrda: Z hlediska ekonomického se zvýší růst hrubého domácího produktu, tak jak to bylo v Irsku. Mělo by to mít dobrý vliv na důchody, které jsou vázány na růst reálné mzdy. Lepší sociální rámec by měl přinést také výhody pro důchodce.

Víte o negativech?

Havrda: Těžko říci, nic se nebude ubírat, pozitiva převažují, budeme čistými příjemci z fondu EU.

O sociálním zabezpečení obyvatel po vstupu do EU

O sociálním zabezpečení obyvatel po případném vstupu Česka do Evropské unie jsme dnes mluvili ve Vašem tématu po celý den. Zazněla celá řada informací a ty ve vás mohly vyvolat další otázky. Pokud tomu tak je, v našem studiu jsou na problematiku připraveni odpovídat dva hosté z Ministerstva práce a sociálních věcí. Jsou to Gabriela Vopatová z odboru koordinace systému sociálního zabezpečení, dobré odpoledne, a Jiří Král ředitel odboru sociálního pojištění. I vám dobré odpoledne.

Gabriela Vopatová: Dobré odpoledne.

Jiří Král: Dobré odpoledne.

Ještě jeden vzkaz pro posluchače, telefonní čísla, na která můžete volat své dotazy jsou 22 155 21 55 nebo 22 155 22 55. Já začnu otázkou, která už přes den se objevila na záznamníku k Vašemu tématu. Pan Šimák se ptá, v jakém kurzu se vlastně budou přepočítávat důchody po vstupu do Evropské Unie a dodává k tomu, že pokud to bude v současném kurzu jedno euro za třicet korun, pak kde by se asi za ten český důchod dalo žít.

Gabriela Vopatová: Takže, na začátek je asi třeba říct, že po vstupu České republiky do Evropské unie se žádná zásadní změna s důchodovým systémem nestane, takže čeští důchodci budou pobírat dále své důchody v českých korunách, protože jsou, nepřijímáme současně euro, takže tahleta situace zůstane stále stejná.

Takže důchody budou na stejné úrovni, pokud také budou ceny na stejné úrovni, nestane se, že by se ceny přepočítaly na evropské měřítko a důchody by zůstaly na českém měřítku.

Gabriela Vopatová: Ne, to se nestane, protože, já potom ještě poprosím o doplnění kolegu, ale protože ten systém zůstane stejný, tak i valorizace a kritéria pro ně zůstanou stejné. Takže by se vlastně reálná hodnota měla zachovat.

Otázka druhá, s tou se na nás vlastně posluchači během dnešního dne nejčastěji obraceli, zda se zvýší naše životní úroveň, když Česko vstoupí do Evropské unie. Celkově.

Jiří Král: No já jsem přesvědčen, že dlouhodobě se jistě zvýší tak, jako se zvýšila prakticky ve všech dnešních členských státech. Je možné, že bezprostředně po vstupu může dojít i k nějakému menšímu nárůstu cen, třeba na které sociální systémy budou reagovat podle zákonných pravidel, čili s nepatrným zpožděním, čili můžou, mohou někteří občané pociťovat potom jisté zhoršení životní úrovně, ale velmi krátkodobé, ale dlouhodobě zcela jistě dojde ke zlepšení.

Naši posluchači už telefonují na linky, které jsem nabídla. Proto přivítáme ve vysílání jednoho z nich. Dobré odpoledne, jste ve vysílání, můžete se ptát.

Dotaz posluchače: Dobré odpoledne. Já mám jenom takový dotaz, že stále povídáte o Evropské unii a jaký to bude, až tam budeme, ale ještě ani neproběhlo žádné referendum a většina Čechů do Evropský unie nechce, tak to prosím vás respektujte.

Já bych vás opravila, v dnešní zprávě vyšlo, že padesát devět procent obyvatel české republiky chce vstoupit do Evropské unie. Takže otázka nebude. Druhý posluchač, dobrý den, jste ve vysílání.

Dotaz posluchače: Dobrý den, Burešová.

Dobrý den, paní Burešová.

Dotaz posluchače: Víte, co mně je líto? Že vláda pořád říká, jak jsme na obtíž, že nebudou za chvíli vlastní peníze na výplaty, ale že se nebojí o svoje peníze. Děkuji vám.

Otázka také neproběhla, ještě se nám někdo dovolal do vysílání, zatím o důchodech žádná otázka, budeme tedy čerpat z těch, které se objevily během dne na internetovém serveru a také na záznamníku k vašemu tématu. My jsme se dnes poměrně podrobně věnovali celému důchodovému systému. Předpokládali jsme také důchodce, kteří řekněme odpočívají, tedy nepracují, ale jsou i v České republice lidé, kteří jsou v důchodovém věku velmi aktivní a provozují živnost. Chtěli by pokračovat i v Evropské unii. Jak potom náš stát a unie vůbec tyto aktivity vnímají, jak se to potom promítá v systému sociálního zabezpečení.

Jiří Král: No, Evropská unie se připravuje velmi obtížně na proces stárnutí, který čeká v podstatě všechny členské země, Českou republiku bude čekat velmi dramatické stárnutí a důchodové systémy evidentně budou mít problémy v budoucnu s úhradou důchodů. Takže Evropská unie jako jeden ze základních strategických cílů usnesla se, že pomůže financování důchodových systémů, když co nejvíce občanů bude co nejdéle a aspoň po určitou dobu pokračovat v ekonomické aktivitě. Když se zvýší ekonomické zapojení všech občanů Evropské unie, ale zejména starších osob. Tím vůbec neříkáme, že by měli občané pracovat na plný pracovní úvazek, jako je to u nás dosud zvykem, že buď pracujeme nebo nepracujeme, takže v Evropské unii se začínají podporovat čím dál více všechny možné formy zkrácených úvazků, pružných úvazků, takže se vstupem do Evropské unie tato strategie bude vlastně víceméně závazná i pro Českou republiku a myslím, že ještě máme mnohé co zlepšovat.

Pokud jsem to dobře pochopila, ti, kteří budou podnikat, budou dále dostávat nějakou formu penze od státu.

Jiří Král: No, smysl toho, co jsem říkal, je zejména ten, že by lidé především se zabezpečili svou vlastní činností, pokud možno by měli odložit odchod do důchodu a nebo jenom částečně, do nějaké formy částečného odchodu do důchodu. Čili dále pracovat dále, platit pojistné, později čerpat důchod, v tom případě i ty důchody bude možno, aby byly vyšší a důchodové systémy dostanou více příspěvků, více zdrojů pro financování.

Dejme prostor opět našim posluchačům. Kdo se dovolal do vysílání? Dobré odpoledne, můžete se ptát.

Dotaz posluchače: Prosím, můžu?

Můžete, jste ve vysílání, dobrý den.

posluchač Mazánek: Dobrý den, Mazánek. Já mám dva dotazy. Jestlipak se počítá doba učení do zápočtu do důchodu a potom ještě mám další dotaz. V Československu mám odpracováno dvaadvacet let a teď jsem už dvacet let v západním Německu. Československé občanství nemám, mám jenom německé občanství. Jestli se bude započítávat ta doba, co mám odpracováno v Československu do důchodu.

Ano, děkujeme za dotaz, na slyšenou. Tak a první otázka, pokud jsem dobře pochopila, jestli se doba učení započítává do důchodu.

Jiří Král: Tak jenom krátce, započítává.

A že posluchač žije už dvaadvacet let v Německu a pracoval předtím v České republice, jestli se mu to započítává do důchodu v Německu.

Gabriela Vopatová: Tak o no je to trošku složitější, ten systém v podstatě je takový, že při práci ve více státech, pokud jsou tyto provázány nějakou mezinárodní úmluvou nebo pravidly Evropské unie, tak vlastně funguje takzvané sčítání dob. Založeno, základním principem je,že tam, kde člověk pracoval a přispíval, tak za tu část, kde tam pracoval a přispíval, dostane od toho státu důchod. Myslím , že pán je si vědom toho, že Česká republika vyžaduje dvacet pět let pojištění pro to, aby bylo možné vlastně vypočítat důchod. Myslím si ale, že v tomhle tom případě mu pomůže smlouva, kterou uzavřela Česká republika s Německem, která umožňuje právě to sčítání dob, takže pokud pracoval i v Německu, tak pro účely výpočtu toho důchodu nebo splnění té podmínky těch pětadvaceti let se mu tato doba započte, takže myslím si, že ho můžu potěšit trošku.

Můžete dodat, ano.

Jiří Král: Já bych ještě dodal, že v tomto případě, když jde o českoněmecké vztahy, tak samozřejmě řeší věc už teď jakoby v předstihu českoněmecká smlouva a takových smluv máme s členskými státy asi pět, ale vstupem do Evropské unie, předpokládáme, že někdy od května příštího roku už pro nás bude účinné nařízení čtrnáct nula osm z roku sedmdesát jedna, kde vlastně tato pravidla, podle kterých těch pět smluv bylo uzavřeno, budou aplikována na všechny členské země jak stávající, tak pokud s námi vstoupí dalších deset kandidátských zemí, nebo devět, tak vlastně budou platit pro všech těchto dvacet pět států. Budeme moci si takzvaně sčítat ty doby, dílčí důchody a vlastně člověk se bude moci pohybovat ve své pracovní aktivitě a své ekonomické aktivitě po celém území dvaceti pěti států a nebude škodný pak v důchodu.

Ano.

Gabriela Vopatová: Já jsem k tomu jenom ještě chtěla doplnit, k přehledu těch států, jsou to nejen členské státy Evropské unie a další kandidátské státy, ale ještě Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko a Island. Tam všude jsou tato pravidla platná.

A ještě jeden posluchač se nám vejde do vysílání. Dobrý den. Můžete se ptát. Haló, jste ve vysílání, dobrý den.

Dotaz posluchače: Ano, dobrý den. Já jsem se jenom chtěla zeptat prosím vás, když budeme v Evropské unii, zvýší se nám odchod do důchodu?

Myslíte hranice věková.

Dotaz posluchače: Hranice, ano.

Tak o tom už víceméně řeč byla, můžete ještě jednou zopakovat.

Jiří Král: Členské státy si upravují své důchodové systémy sami, každý samostatně, je pravda, že převažující věková hranice v členských státech se blíží šedesáti pěti letům, ale zatím nás nikdo nenutí ani po vstupu do Evropské unie nás nikdo nebude nutit, abychom nějak bezprostředně měnili naše věkové hranice. Pokud změníme, bude to naše vnitřní rozhodnutí vzhledem k potřebám České republiky, vzhledem k problémům s financováním důchodů a tak dále, čili naše vnitřní rozhodnutí.

Tímto uzavíráme dnešní Vaše téma o důchodech. Děkuji za návštěvu ve studiu Gabriele Vopatové z odboru koordinace systému sociálního zabezpečení. Na slyšenou. A druhým hostem byl Jiří Král, ředitel odboru sociálního pojištění. I vám děkuji a nashledanou.

Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura. Texty neprocházejí korekturou.