Školní tašky a učebnice
Ti, kteří mají právě teď doma školáka i ti, kteří si na školní léta už jenom vzpomínají, mají něco společného, školní učebnice, pomůcky a také přeplněné školní brašny patří nebo patřily k častým námětům domácí diskusí. Nám tohle téma vydalo na celý dnešní seriál. Odpověď na otázku, kdo určuje, které učebnice pro základní a střední školy jsou dnes povinné, je jednoduchá. Povinná učebnice ve skutečnosti neexistuje, vysvětluje Ondřej Gabriel z Ministerstva školství, tělovýchovy a mládeže.
Ondřej Gabriel: Obecně platí, že dnes si větší školy jako učebnici si vybere tu a ten předmět, škola rozhoduje, podle jakých učebnic bude probíhat výuka. Na základních školách je samozřejmě garantem ředitel, který výběr diskutuje s učiteli daného předmětu. Na středních školách může ten mechanismus být odlišný, protože tam už učebnice nefinancuje stát, příliš se ale ve skutečnosti neliší.
Existují ale učebnice s tak zvanou schvalovací doložkou Ministerstva školství. A k čemu je dobrá? Na základních školách doložka znamená, že taková učebnice je pak financována z peněz ze státního rozpočtu, což ocení zejména rodiče žáků. Většina nakladatelů má o takovou doložku zájem, protože podle Ondřeje Gabriela je taková doložka určitým puncem kvality učebnice. A ředitelé jí pak dávají při výběru učebnic spíš přednost. Ministerstvo školství takovou doložku uděluje na základě posudku 3 recenzentů odborníků. Trendem nakladatelů v poslední době je zaujmout pozornost žáka i množstvím různých obrázků, fotografií a ilustrací v učebnicích. To se týká těch zejména jazykových. Ale podle nakladatelů to není na škodu třeba ani u matematiky.
Ludmila Unčovská: Tam ilustrátory vybíráme na základě vlastně tak zvaného konkurzu, kde redaktor na poradu přinese ukázky ilustrací od 3 různých ilustrátorů a my dle tématu, dle charakteru těch ilustrací, jestli se to hodí k tomu tématu té učebnice, jestli to bude zábavné pro ty děti, tak vlastně na základě toho vybíráme vlastně ty ilustrace. A samozřejmě to i konzultujeme pak s pedagogem, jestli tyto ilustrace jsou vhodné, nejsou vhodné. Nezáleží to tedy na jednom člověku.
Říká šéfredaktorka nakladatelství Fragment, Ludmila Unčovská. Snahou autorů, kteří mají na vzniku učebnice svůj podíl, je dostat do ní všechno nové, co přináší rychlé tempo současné doby. Pro žáky to je rozhodně dobře. Co ale může někdy působit potíže, to je váha dnešních, informace nabitých učebnic. A jaké učebnice považuje Ludmila Unčovská za přijatelné?
Ludmila Unčovská: Do rozsahu maximálně těch 150 stran, tenké učebnice, měkká vazba, lehký papír, takže spíše rozdělovat ta témata na více učebnic, více částí než do jedné velké těžké učebnice.
A co vlastně děti v těch školních taškách všechno nosí? Turnovská učitelka základní školy, Iva Tomešková, říká, že paradoxně nejtěžší tašky mají prvňáci.
Iva Tomešková: Ty děti ještě mají spíš takové ty velké sešity a mají je v deskách. Ty desky jsou sice moc krásné, že jo, jsou na nich krtečci, nějaké obrázky, ale už ty desky jsou sami o sobě těžké. Potom i ta taška je těžká, protože děti potom, já nevím, ve 3., ve 4. třídě už nosí batůžky a ty už jsou vlastně odlehčené. Takže já si myslím, že opravdu ten prvňáček se nejvíc nadře.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
SOCDEM a Stačilo! ‚Svědčí to o zmatenosti ČSSD,‘ říká Jelínek. ‚Rádi to voličům vysvětlíme,‘ tvrdí Zaorálek
-
Česká města nejsou na vlny veder připravena. Kropí ulice a instalují pítka, plán chystá jen Praha
-
‚Sbohem a šáteček.‘ V SOCDEM končí po 25 letech hejtman Pardubického kraje Netolický
-
Čínská diverze v Praze. Diplomaté pronásledovali viceprezidentku Tchaj-wanu, chtěli ji také vystrašit