Škodovka s plachtami a česká vlajka nad Královcem. Slavnou českou námořní písničku složili Poláci před deseti lety

„Vysmívali se mi sousedi, smála se mi moje matka, že chci být námořníkem, co plaví se na českých lodích. Ale učí to historie, zpívají o tom rybáři, že české námořnictvo neprohrálo žádnou bitvu,“ zpívá se v překladu v první sloce Czeske Szanty (szanta je námořnický popěvek, pozn. red.).

Před deseti lety ji složila kapela Poszukiwacze a s jejími členy Filipem, Krzyśkem, Maćkiem a Piotrem jsme se sešli v krakovské jachtařské taverně s příznačným názvem Starý přístav.

Čtěte také

Královec jako vtip i klíčové území. Pro NATO představuje problém, upozorňuje politický geograf

„Spojila nás láska k jachtingu a zvláštním písničkám. Třeba já jsem vyrostl u jezera, takže šanty jsem znal. Filip nevyrostl u jezera, ale taky šanty znal, a navíc přivedl Piotra. A Maciek… ten je učenlivý,“ směje se Krzysiek.

Piotr mu bere slovo s tím, že tak vznikla kapela spojující čtyři osobité gentlemany, kteří zpívají nejen šanty a jiné námořnické písničky, ale taky například tvorbu slavného písničkáře Krzystofa Krawczyka. A vůbec v tom nehraje roli fakt, že chtěl být námořníkem.

Proč Karel a Jožin potřebují moře?

Czeska Szanta je veselá písnička o tom, jak mladý námořník touží plout na lodích pod českou vlajkou, protože ta nikdy neprohrála žádnou námořní bitvu. Ale i když najde českou posádku, nemá přístav. A tak s Karlem a Jožinem vymyslí suchý dok.

Potřebují ještě moře a tak se začíná dobrodružství, ke kterému jim poslouží plachtou poháněná škodovka. Nakonec českou vlajku vztyčí nad Královcem, a tím Česká republika získá přístup k moři.

Od chvíle, kdy jsem písničku slyšela poprvé, mě zajímalo, jak je to s tou bitvou. Filip potvrzuje, že je to pravda, a navíc toto zjištění souvisí s dávným česko-polským sporem.

„V Polsku je to dodnes meme, jeho kořeny sahají víc než sto let do historie,“ začíná vyprávět. „Poté, co vzniklo Československo a Polsko, vznikl taky spor o některá území – jako Těšínsko. Polská propaganda před plebiscitem hlásala: Jestli budeš hlasovat o připojení k Čechoslovákům, nebudeš mít moře a nebudeš mít sůl. Dodnes se z té doby dochovaly plakáty.“

Čtěte také

Před sto lety vyrazil z Vladivostoku na cestu domů parník s posledními československými legionáři

A tématem jsou tyto události stále, navíc se s rozvojem technologií dostaly i na internet.

Bitva o Bajkal

Čas od času se spor, v jaké zemi je to kvůli (ne)přístupu k moři lepší, našli historici, kteří začali Čechy bránit. A přišli přitom na bitvu z roku 2018.

„Nejenže Češi nikdy neprohráli námořní bitvu, oni dokonce jednu vyhráli – na jezeře Bajkal. Když se slavné Československé legie snažily dostat do Vladivostoku, aby odtamtud vypluly zpět do Evropy, stálo jim v cestě bolševické námořnictvo na Bajkalu. Čechoslováci dobyli několik přístavů, zajali tři parníky a pak vyhráli námořní bitvu, přestože s námořními bitvami neměli žádné zkušenosti.“

Českoslovenští legionáři v Rusku|foto:Martin Dorazín, Český rozhlas, Český rozhlas

I této historické události se kapela Poszukiwacze rozhodla umělecky chopit, a tak v září vydala na hudbu Jožina z bažin – písničky v Polsku dodnes velmi populární – vlastní text o bitvě na jezeře.

A když se jich ptám, jestli by to s písničkou Bajkal nebo Czeska szanta chtěli dotáhnout až do českých rádií, zacházejí členové kapely ještě dál. Chtěli by, aby se písničky hrály při křtu prvního českého vojenského plavidla PČR Krakonoš, až konečně obnovíme námořnictvo. A podle písničky by to mohlo být právě v Královci.

Tak trochu Czeski film

Hudebníci museli písničku, kterou složili před deseti lety, v roce 2022 upravit, protože obsahovala pasáž, ve které byl zmíněný Vladimir Putin a později ji nikdo, včetně jich samotných, nechtěl zpívat. Czeska Szanta nikdy ani neměla mít politický význam.

„Naše písničky jsou hlavně humoristické, možná trochu kabaretní,“ vysvětluje Piotr a Maciek pokračuje: „Ale v roce 2022 ji našel jeden z polských týdeníků a vyvěsil to na sociální sítě s jednoduchým popiskem: Češi mají novou hymnu. A tím to začalo.“

Tak Czeskou Szantu na vlně virální kampaně Make Królewiec Czech Again (Ať je Královec znovu český) pořádně poznal nejen polský internet.

Za deset let se kapela, která se dříve chtěla jmenovat Czechomuchomor – s odkazem na populární kapelu Čechomor –, pokusila písničku obsahově přiblížit Čechům, vědoma si právě jazykové bariéry. „Tak jsem ji začal zpívat se slovy, která jsem myslel, že jsou česká. Ale pak jsme zjistili, že je to asi spíš slezsky,“ krčí rameny Filip.

Zbytek skupiny dodává, že to mysleli zkrátka dobře, ale dopadlo to, jako obvykle. Vlastně tím dokonali pověstný „Czeski film“, o kterém v písničce také zpívají. Tak totiž Poláci označují něco, čemu nerozumí, co jim nedává smysl. Czeski film je pro ně taková naše Španělská vesnice.