Šimon Pánek
Den po oslavách dvacátého výročí událostí 17. listopadu 1989 byl hostem Daniely Karafiátové Šimon Pánek, který tehdy stanul v čele studentského hnutí. Oslavy hodnotí velice pozitivně. Čechy sice nepovažuje za příliš patetické, přesto se pochod z Albertova na Národní třídu stal jednou z nejmasovějších akcí uplynulých deseti dvaceti let. Ve čtvrtek 19. listopadu bude hostem lékař Josef Koutecký, zakladatel dětské onkologie v Československu.
"Mysleli jsme si, že zakládáme hnutí s několikaletou působností. Už ani nevím, kdo přišel se 17. listopadem, ale byl skvělý," okomentoval dění v roce 1989 Šimon Pánek. Až v noci 17. listopadu jej při vysílání rozhlasu napadlo, že by mohlo jít o víc. "Věděl jsem, že není jiná možnost, než svou úlohu přijmout naplno. Věděl jsem, že mi nejde o život, necítil jsem bytostný strach, který jistě museli cítit lidé v 70. letech, kdy jim o život skutečně šlo."
Po několika menších debatách na školách má pro dnešní studenty slova chvály. "Myslím, že jsou chytří, umí diskutovat, konkrétně se ptát a požadují také validní odpovědi," popisuje své zkušenosti. "Často s nimi debatuji o globálních otázkách, například o nerovnováze ve světě, mezinárodní politice, multipolárním světě, který je svým způsobem nebezpečný," vyjmenovává. Největší klad výuky vidí v přemýšlivosti a analytickém přístupu. Studenti se dnes učí ve školách myslet, nikoliv slepě opakovat.
Dodává však, že mladá generace neví o komunismu úplně vše. "Určitě nevědí, stejně jako my jsme nevěděli vše o druhé světové válce. Dodnes spoustu věcí o válce nevím," přiznává a nevidí důvod k masovému studování komunistického režimu. "Jde o věc rodiny a školy," myslí si a škole vytýká, že se moderním dějinám příliš nevěnuje. "Na moderní dějiny zbývají třeba jen tři vyučovací hodiny, s čímž by bylo třeba něco dělat."
Práci neziskových organizací oceňuje. "Je obdivuhodné, že během dvaceti let zde vzniklo asi 50 organizací za pomoci občanů i státu, které pracují v 60 zemí světa," popisuje situaci neziskového sektoru. "Nemáme se za co stydět, řada podobně velký zemí západní Evropy je ve stejné nebo horší situaci," domnívá se.
Uznává sice, že v době krize je jistá část společnosti, které se nevede dobře, ale zdůrazňuje, že Česko patří mezi nejvyspělejší země na světě, a proto je třeba, aby přijalo odpovědnost a pomáhalo v zemích, kde se nevede příliš dobře.
Daniela Karafiátová se Šimona Pánka ptala i na osvětový program Jeden svět na školách, názor na neonacismus a jeho nebezpečí i na plány do budoucnosti.
Záznam celého rozhovoru se Šimonem Pánkem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
,Více výdajů na obranu jste měli slíbit aspoň mañana.‘ Kde se vzaly antipatie mezi Španělskem a USA
-
ONLINE: USA a Írán pátrají po letci ze sestřelené stíhačky. ‚Byl by cenným úlovkem,‘ míní expertka
-
Obchodní válka už vypukla. Odklon USA od Evropy se dotýká veškerého zboží, míní expert Parízek
-
ŽIVĚ: Pražská Dukla přivítá Pardubice, Olomouc hostí Boleslav. Radiožurnál Sport vysílá všechny přenosy






