Šimlena, káva v příboru a bramborový chléb… Alexandr Burda přibližuje gastronomii první republiky

Připravený předkrm se ale kdysi takto nepodával, symbolizuje především to, co se tehdy chovalo, tedy kozy. „Konzumovalo se kozí mléko, kozí sýry, do světa šla česká koženka,“ říká s tím, že rukavice právě z kozí kůže proslavily český průmysl.

Tvarůžky kdysi doopravdy páchly a nebyly jen záležitostí Olomouce – vyráběly se ve všech vesnicích Čech, Moravy a Slezska. Bramborový chléb je zase zřejmý důsledek hospodářských událostí a poválečných let, kdy byl hlad. Bramborami se totiž nastavovalo.   

Modrý kmín, knedlíky, rajská… Z jakých typických produktů by se dala česká vlajka sestavit?

• Upravit
• Smazat

Přemýšleli jste někdy o tom, jaké jídlo můžou symbolizovat barvy na státních vlajkách? Tak třeba Itálie na ní má zelenou z lístků bazalky, červenou z rajčat a bílou z těstovin. Nebo Řecko má ve vlajce barvu oliv a sýru feta. A jaké jídlo by se dalo přiřadit k té české?

Neměly to lehké také hospodyně v kuchyni – elektrospotřebiče, takzvaní „bílí pomocníci“, tehdy neexistovaly. „Konzervovalo se uzením, kouřem, zalévalo se i do sádla, aby se maso udrželo,“ přibližuje.

Více než polovina obsahu v kuchařkách byla tehdy věnována zákuskám. Například šimlena, neboli slezské nebe, je typický pokrm pro celé Slezsko. Původně šlo ale o slaný pokrm, hlavní chod s  masem, omáčkou ze švestek a z ovoce. K tomu se podávaly kulaté knedlíčky.

„Omáčka samostatně se mohla podávat jako šimlena – polévka na sladko,“ dodává.

Cikorka versus černá káva

Každodenní rutinou za první republiky byla bílá káva, cikorka, sladové náhražky. Zato černá káva se objevovala pouze v měšťanských a bohatých domácnostech. Nebo v kavárnách.

Daleko častěji se ale pila bílá, protože černá byla drahá. Ta se pak dělala jako překapávaná. „Takzvaně káva v příboru,“ uzavírá.