Ať se Vatikán třeba vztekne

Ono se ne vždy Boží dílo daří a přičítat nešťastnost neúmyslně bezdětného manželství tomu, že Bůh to tak chce, je zaostalost, tmářství a duševní omezenost těch, kteří si vývoj z jednobuněčných organismů až po rozmanité druhy zvířat včetně člověka nedokáží vysvětlit jinak, než že cosi najednou za pár dní stvořilo Zemi a vše na ní.

Ani mě příliš neudivila zpráva agentury ANSA, podle které Vatikán vyjádřil z udělení Nobelovy ceny za lékařství Robertu Edwardsovi nelibost. On si Vatikán často myslí, že má patent na cokoli. Měl by však se spíš než šklebit, že mu někdo bourá jeho dogma, radovat z toho, že má díky umělému oplodnění víc oveček, které se možná někdy zapomenou a přidají se ke katolické církvi. Často, aby si to už nemohli dobře rozmyslet, to za ně rozhodnou rodiče a nechají je pokřtít dřív, než k tomu jako 4kiloví caparti stačí cokoli říct.

Vatikánu se asi nelíbí, že někdo fušuje Bohu do jeho pravomoci rozhodovat, kdo mít děti bude a kdo ne. Možná sama příroda vede reprodukci přirozeným výběrem, vybírá, kdy množení povolit a kdy zakázat. Stejně jako poli hnojením se dá pomoci i přírodě, aby dala vzniknout novému životu. Vatikán naštěstí není ten, kdo rozhoduje o udělení Nobelovy ceny, a tak se o výsledek volby laureáta může leda tak svěrákovsky přít, může nesouhlasit, ale to je tak všechno, co s tím může dělat.

Kdyby nebylo umělého oplodnění a lidí z pražského centra ISCARE, byla by moje široká rodina menší. Katolická církev se na nás dost vyřádila a chovala se hodně nekřesťansky, povýšeně, drze a neurvale. Její svatá inkvizice asi ještě neskončila v propadlišti dějin, kam patří.

A tak lze Vatikánu, nespokojenému s oceněním otce umělého oplodnění, jen doporučit, aby držel ústa zavřená a neztrácel krok se světem, který mu stejně jednou uteče. Nakonec přece i kněží, jak se v poslední době ukázalo, mají děti (třeba i ze zkumavky) rádi. A to dokonce mnohem více, než by se slušelo. Pomáhat božímu dílu na svět je mnohem menší hřích než formující se mladé boží dílo prznit.

Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel