Rýma nebo bolest hlavy. Vědci zatím v Česku evidují 27 případů indické mutace
V Česku epidemie koronaviru dál slábne, ve světě se ale šíří nakažlivější mutace – třeba takzvaná delta, která se poprvé objevila v Indii. Nedávno ji vědci potvrdili i v Česku. Národní referenční laboratoř pro chřipku, která vzorky prověřuje, objevila do poloviny června už 27 případů.
Takzvaná delta se objevila v Praze, Královéhradeckém, Moravskoslezském, Libereckém a Ústeckém kraji i na Vysočině. Podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku Heleny Jiřincové je indická varianta nakažlivější. Lépe také odolává protilátkám po prodělaném covidu-19 i po očkování.
Nová označení hlavních mutací viru SARS-CoV-2
- ALFA - britská varianta (poprvé zachycena v září 2020)
- BETA - jihoafrická varianta (květen 2020)
- GAMMA - brazilská varianta (listopad 2020)
- DELTA - indická varianta (říjen 2020)
Zdroj: World Health Organisation
Podle několika studií vakcíny od firem Pfizer a Moderna proti deltě zřejmě fungují, ale jejich účinnost je výrazně menší. Nejčastějším příznakem této mutace je podle vědců bolest hlavy, krku i rýma.
Čtěte také
Nejrozšířenější je v Česku stále takzvaná britská mutace. „Kromě britské varianty v Česku nyní evidujeme 27 případů delty, tedy indické mutace, 59 případů bety, což je jihoafrická varianta, a nově sedm případů gamy, tedy brazilské varianty,“ vypočítává Helena Jiřincová.
Cílená sekvenace
Vzorky k sekvenaci se vybírají dvěma způsoby: náhodně a cíleně. „Národní referenční laboratoř v současnosti sekvenuje především cíleně. Vybíráme na základě toho, že nám laboratoře posílají případy opakované infekce nebo selhání vakcinace.“
K čemu slouží sekvenování vzorků?
Celogenomová sekvenace (WGS) virových vzorků je v současnosti jedinou efektivní cestou monitoringu epidemické situace, kdy se objeví ohnisko charakterizované změnou jedné z proměnných používaných pro sledování epidemie. NRL opakovaně apeluje na nutnost sběru vzorků k sekvenaci z takovýchto ohnisek. Jedná se o včasné zachycení variant s potenciálem ovlivnit epidemickou situaci, zhoršit průběh onemocnění nebo uniknout vakcinaci. Signály pro zaslání vzorků na sekvenaci jsou například:
- Zvýšení R v lokálních ohniscích. Rychlé šíření je prvním signálem.
- Pacienti s atypickými klinickými projevy, neobvyklé pozitivní materiály (např. plná krev, liquor).
- Osoby mladší 50 let bez významných komorbidit v těžkém stavu.
- Hospitalizované děti mladší 16 let.
- Aktuálně se navrátivší osoby z různých zemí s rychlým šířením onemocnění či s vyšším podílem závažných stavů.
- Pozitivní PCR s Ct < 30 po vakcinaci.
Zdroj: Státní zdravotní ústav
Související
-
Zahlcené nemocnice a pálení mrtvých. Indie hlásí přes 350 tisíc nových případů covidu-19 denně
Největším světovým ohniskem nemoci covid-19 je teď Indie. „Lidé polehávají na ulicích, v autech… Nestíhají ani krematoria,“ popisuje rozhlasový zpravodaj David Jakš.
-
Indická mutace koronaviru je zřejmě více odolná vůči očkování a už je v Česku, varují vědci
Indie hlásí stovky tisíc mrtvých. Svůj podíl na rychlém šíření covidu-19 tam zřejmě mají také nové mutace, které pomáhají viru překonat získanou imunitu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.