Rýma nebo bolest hlavy. Vědci zatím v Česku evidují 27 případů indické mutace

16. červen 2021
Ranní interview

V Česku epidemie koronaviru dál slábne, ve světě se ale šíří nakažlivější mutace – třeba takzvaná delta, která se poprvé objevila v Indii. Nedávno ji vědci potvrdili i v Česku. Národní referenční laboratoř pro chřipku, která vzorky prověřuje, objevila do poloviny června už 27 případů.

Takzvaná delta se objevila v Praze, Královéhradeckém, Moravskoslezském, Libereckém a Ústeckém kraji i na Vysočině. Podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku Heleny Jiřincové je indická varianta nakažlivější. Lépe také odolává protilátkám po prodělaném covidu-19 i po očkování.

Nová označení hlavních mutací viru SARS-CoV-2

  • ALFA - britská varianta (poprvé zachycena v září 2020)
  • BETA - jihoafrická varianta (květen 2020)
  • GAMMA - brazilská varianta (listopad 2020)
  • DELTA - indická varianta (říjen 2020)

Zdroj: World Health Organisation

Podle několika studií vakcíny od firem Pfizer a Moderna proti deltě zřejmě fungují, ale jejich účinnost je výrazně menší. Nejčastějším příznakem této mutace je podle vědců bolest hlavy, krku i rýma.

Čtěte také

Rychle se šíří, vakcíny proti ní ale fungují. Co všechno víme o indické variantě koronaviru?

Nejrozšířenější je v Česku stále takzvaná britská mutace. „Kromě britské varianty v Česku nyní evidujeme 27 případů delty, tedy indické mutace, 59 případů bety, což je jihoafrická varianta, a nově sedm případů gamy, tedy brazilské varianty,“ vypočítává Helena Jiřincová.

Cílená sekvenace

Vzorky k sekvenaci se vybírají dvěma způsoby: náhodně a cíleně. „Národní referenční laboratoř v současnosti sekvenuje především cíleně. Vybíráme na základě toho, že nám laboratoře posílají případy opakované infekce nebo selhání vakcinace.“

K čemu slouží sekvenování vzorků?

Celogenomová sekvenace (WGS) virových vzorků je v současnosti jedinou efektivní cestou monitoringu epidemické situace, kdy se objeví ohnisko charakterizované změnou jedné z proměnných používaných pro sledování epidemie. NRL opakovaně apeluje na nutnost sběru vzorků k sekvenaci z takovýchto ohnisek. Jedná se o včasné zachycení variant s potenciálem ovlivnit epidemickou situaci, zhoršit průběh onemocnění nebo uniknout vakcinaci. Signály pro zaslání vzorků na sekvenaci jsou například:

  • Zvýšení R v lokálních ohniscích. Rychlé šíření je prvním signálem.
  • Pacienti s atypickými klinickými projevy, neobvyklé pozitivní materiály (např. plná krev, liquor).
  • Osoby mladší 50 let bez významných komorbidit v těžkém stavu.
  • Hospitalizované děti mladší 16 let.
  • Aktuálně se navrátivší osoby z různých zemí s rychlým šířením onemocnění či s vyšším podílem závažných stavů.
  • Pozitivní PCR s Ct < 30 po vakcinaci.

Zdroj: Státní zdravotní ústav

autoři: Jiří Chum , als
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Jak nás naladíte na DABu

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

    Václav Žmolík, moderátor

    ze_světa_lesních_samot.jpg

    Zmizelá osada

    Koupit

    Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.

    Zprávy z iROZHLAS.cz