Rubikova kostka slaví 50 let. „Složit ji se může naučit každý,“ tvrdí maďarský rekordman
V roce 1974 vynalezl maďarský sochař a architekt Ernő Rubik hlavolam, který i po půl století fascinuje milovníky hádanek všech generací. Kulatiny Rubikovy kostky si minulý týden připomněli i návštěvníci Maďarského dne v Bruselu – jak jinak než soutěží ve skládání. Za deštivého dne se sešli v altánu nedaleko unijních institucí.
Brusel
„Můj osobní rekord je 5,46 sekundy, což je také současný maďarský národní rekord,“ říká maďarský mistr ve skládání Rubikovy kostky, devatenáctiletý Gabor Slezák. Trénovat začal, když mu bylo devět.
„V roce 2016 jsem byl na své první soutěži. Od té doby se účastním soutěží po celém světě – a zlepšuju svoje časy. Každý den trénuju tak dvě hodiny,“ dodává a hned mi své umění názorně předvádí.
„Čas 8,3 sekundy… to není dobrý. Ale umím to taky jednou rukou. Chcete to vidět?“ ptá se a já samozřejmě přikyvuji. Za 19 sekund má Gabor hotovo.
Na akci do Bruselu dorazil maďarský šampion z Budapešti a jako expert tu teď dává instrukce dětem i dospělým zájemcům o Rubikovu kostku: „Při skládání si dělám v hlavě plán, jak to vyřeším. Rychlost u kostkaře závisí jen na tom, jaký má akční čas. Musí si rychle uvědomit, jaká je situace, co musí udělat – a provést to.“
Úspěch zaručen
Nabízí se, že mistr ve skládání oblíbeného hlavolamu bude mít sklony ke genialitě i v dalších oblastech, třeba v matematice. Podle Gabora je to ale velký stereotyp.
„Tohle se může naučit každý, já se to naučil z internetu. Nemusíte mít nobelovku z matematiky, musíte si jen zapamatovat algoritmy. A každý má paměť, takže se to může naučit každý,“ nepochybuje.
Čtěte také
„Průměrný kostkař to řeší vrstvu za vrstvou, ale my používáme profesionální metodu, která je rychlejší. Neřešíme vrstvu za vrstvou, ale místo toho dvě vrstvy zároveň. Poslední krok je pak nutné se naučit nazpaměť – je zde asi sto možných situací, algoritmů,“ vysvětluje.
Postup, který popisuje Gabor, se nazývá metoda Fridrich. Vymyslela ho matematička Jessica Fridrich, která se narodila v roce 1964 v Ostravě, tehdy ještě jako Jiří Fridrich.
Kostka jako logo
Kolem Gabora se teď shromáždil chumel dětí, které se více či méně soustředěně snaží hlavolam vyřešit.
Martenovi je jedenáct a pochází taky z Maďarska: „Moje babička měla Rubikovu kostku na poličce a já jsem na ní vždycky koukal a říkal jsem si, že by bylo fajn ji jednou složit. Nejdřív jsem používal začátečnickou metodu. A měl jsem čas 48 sekund. Před pár měsíci jsem se naučil metodu CFOB, ta je nejčastější. A dneska ráno jsem udělal 50 sekund.“
Rubikový workshop v bruselském parku Cinquantenaire organizuje Maďarské kulturní centrum v Bruselu. Budapešť totiž od začátku července předsedá Radě EU, a tak se snaží svoji kulturu v srdci Unie co nejvíc propagovat.
„Rubikova kostka je docela známá i tady v Belgii nebo jinde na světě, ale lidé často nevědí, že je to maďarský vynález. Je pro nás důležité jim to připomenout,“ vysvětluje kulturní diplomatka Zsófia Kovácsová.
Rubikovu kostku Maďarsko dokonce zakomponovalo i do loga svého předsednictví.
