Rozhovor s Naděždou Kavalírovou

Host (Naděžda Kavalírová): Že to přišlo pozdě. Tato věc měla být vyřešena hned po listopadu 1989.

Moderátor (Jan Pokorný): Čím si to vysvětlujete, že jste museli 15 let čekat alespoň na takovouhle formu odškodnění?

Host (Naděžda Kavalírová): Nejsou nám nakloněny politické strany, které vlastně předkládají do vlády ke schválení návrhy.

Moderátor (Jan Pokorný): Vám vadí, že nebyly odsouzeny komunistické zločiny, přestože sám systém byl označen za zločin, budete o to dále usilovat?

Host (Naděžda Kavalírová): Samozřejmě, nám nešlo o odsouzení. V tom smyslu odsouzení a potrestání, nám šlo o to, aby skutečně ti, kteří se o tu zločinnost v této zemi zasloužili, že nebyli morálně potrestáni, že nebyli postaveni před soud národa, prostě před morální tribunál.

Moderátor (Jan Pokorný): Ale když jste říkala, že politické strany vám nejsou nakloněny, tak politici občas zvou vás i členy vaší konfederace na svoje sjezdy nebo kongresy. Tam vám uznale zatleskají. Nezdá se vám ale, že to potom stejně končí?

Host (Naděžda Kavalírová): Pravicoví politici nás uznávají, my se zúčastňujeme na pozvání jejich sjezdů a různých shromáždění. Nemyslím, že to končí jenom potleskem. Oni po celá ta léta se snažili předkládat do vlády různé návrhy, které nezpochybnitelně by byly sociální situaci bývalých politických vězňů upravily, ale neprosadili, vždycky to o něco prohráli.

Moderátor (Jan Pokorný): Jsou peníze to jediné, co potřebují bývalí političtí vězni?

Host (Naděžda Kavalírová): To určitě ne, na penězích to dnes nezávisí. Peníze, bych řekla, že je až to potom, ale to uznání obecné, skutečné uznání, ne vždycky jenom na slavnostech, ale to vědomí, že pro tento národ určitá statečná skupina mužů a žen, která na sobě nesla tíhu více než 40letého komunistického terorismu, že je stále menší a menší ta skupina i se svými dětmi, to jsou ti lidé před mřížemi, o kterých já mluvím. Oni vlastně v této zemi to uznání pro ně nebylo viditelné.

Moderátor (Jan Pokorný): Před rokem jste například vystoupila na kongresu ODS v Luhačovicích, ten svůj projev jste zakončila slovy: Opět oslovuji vás, mladé, dělí nás 2 generace, přijměte naši výzvu jako pochodeň svobody, pravdy a spravedlnosti. Nedovolte, aby její světlo zhaslo. Je v ní naděje, že naše ideály nadále žijí ve vás. V té výzvě, o níž jste mluvila, bylo kromě jiného, že je nezbytné komunismus zásadně odmítnout jako profilované násilí a že s komunisty se nemluví, ať už s peticí nebo bez petice. Jak si myslíte za ten rok, že jste s tou výzvou uspěla?

Host (Naděžda Kavalírová): Já jsem ráda, že tato moje výzva vešla do vědomí, a doufám nejenom příslušníků nebo členů ODS, ale že to vešlo do vědomí i dalších jiných pravicově orientovaných politických stran. Na té výzvě trvám. Za ten rok, jestli vidím nějaký pokrok, bohužel, nevidím.

Moderátor (Jan Pokorný): Je vůbec možné požadovat od politiků takhle striktní odmítnutí spolupráce s komunisty, když KSČM je parlamentní stranou a podle posledního průzkumu i druhou stranou v tom žebříčku podle preferencí občanů?

Host (Naděžda Kavalírová): Ta chyba nastala hned po listopadu 1989, když bývalý prezident se obklopil členy komunistické strany. To ví celý národ, od toho se pak odvíjelo, oni z prvopočátku neměli požadavky, dnes, po téměř 15 letech, už je mají a uplatňují, vždyť to je strana, se kterou se nedá spolupracovat.

Moderátor (Jan Pokorný): Vy jste tedy byla jednoznačně už tenkrát po listopadu toho názoru, že komunistická strana, která je pokračovatelkou bývalé Komunistické strany Československa, se měla jednoznačně zakázat?

Host (Naděžda Kavalírová): Samozřejmě a od toho názoru jsem za celá ta léta nikdy neustoupila.

Moderátor (Jan Pokorný): Takže myslíte, že i teď, v roce 2004, by bylo možné oživit diskusi na téma případného zákazu Komunistické strany Čech a Moravy?

Host (Naděžda Kavalírová): Bude to čím dál složitější vést s bolševiky diskusi. Já s nimi nediskutuji, ale jsou tu politici na čelních místech. Nevěřím, že s komunisty se diskutovat dá.

Moderátor (Jan Pokorný): Prezident Václav Klaus nedávno při setkání s vámi řekl, že všichni by se od bývalých politických vězňů měli učit, co znamená občanská odvaha a aktivita. Pokud s tím souhlasíte, kdo by se od vás měl zejména učit? Myslíte si, že by se o tom mělo učit třeba ve školách?

Host (Naděžda Kavalírová): Školy a rodina nesou na sobě zodpovědnost, jak bude pokračovat do budoucna, kdo jim má dát první impulsy? Rodina a škola. A bohužel, škola, to víme my dobře, jsme o tom přesvědčeni, neplní tu úlohu, kterou jsme od ni očekávali, že plnit bude.

Moderátor (Jan Pokorný): Myslíte třeba, že se dětem školou povinným málo vysvětluje, co to bylo za režim ten totalitní komunistický?

Host (Naděžda Kavalírová): O tom nepochybujeme. Špatně se to těm dětem zřejmě prezentuje. A když jsem slyšela v televizi jenom ukázku z projevu Grebeníčka k 15. výročí, ten jeho projev v Parlamentu, který nevyposlechli pravicoví politici s bývalým prezidentem, tak tam uvedl jednu větu, že je dětem vštěpováno vulgární antikomunismus. No to je něco tak tvrdého a nemravného a nepravdivého, protože v žádné učebnici, mně prošla všechna 3 vnoučata školou, teď už byla i na vyšším stupni, takže mě zajímalo, jak se vypořádává naše školství s tímto problémem. Tam jsem nikdy nezaznamenala vulgarismus podávaný proti komunismu. Prostě tento výraz nepřijímám. Grebeníček se tím ohání, ale vždyť je to všechno hrozný podvod.

Moderátor (Jan Pokorný): Vy jste říkala, že ten jeho projev nevyslechli pravicoví poslanci a bývalý prezident. To jste říkala s výčitkou, směřovanou k nim a nebo jste tleskala tomu, že odešli?

Host (Naděžda Kavalírová): Ne, zaplať Pánbůh, že odešli. Oni nemohli nic jiného udělat než odejít. Mrzí mě, že spontánně neodešel kromě bolševiků celý Parlament, všichni, kteří tam byli včetně pana prezidenta.

Moderátor (Jan Pokorný): Nedávno jste řekla ve vysílání Radiožurnálu, že vaším úkolem je dostat komunisty ze státních a jiných funkcí. Koho jste tím myslela?

Host (Naděžda Kavalírová): Cožpak jich máme málo, komunistů ve státních a jiných funkcích? Nechť každý tomuto národu, to, co jsem říkala před chvíli, morální tribunál, nechť předstoupí před národ a řekne, kdo je, co je. Má-li právo zastávat tu funkci, která mu byla svěřena, zda má odvahu a právo, o to tady jde. Protože za námi, za žijícími politickými vězni, je obrovská spousta už neživých mužů a žen, hrdinů v této zemi. A na ně musíme myslet, aby jejich myšlenky nezapadly. Těmi myšlenkami já si tu pochodeň živím, o tom mluvím.

Moderátor (Jan Pokorný): Na konferenci kandidátů ODS do krajských zastupitelstev a do Senátu jste letos v říjnu řekla: Třetí odboj dosud legalizován nebyl, ale připravujeme se na čtvrtý odboj. Jak tomu mám rozumět?

Host (Naděžda Kavalírová): Když nebude schválen a legalizován třetí odboj, na který máme morální nárok a právo, tak založíme čtvrtý odboj. Jeho strukturu a jeho hlavní myšlenky by bylo předčasné, abych teď sdělovala.

Moderátor (Jan Pokorný): Máte 3 vnoučata, říkala jste. Jak jim vysvětlujete, co to byl ten třetí odboj? Jak se to dá mladé generaci vysvětlit a přiblížit?

Host (Naděžda Kavalírová): Moje vnoučata můj oprávněný postoj k odboji vlastně prožívali od svého dětství, takže já vím, že v rodině tu pochodeň za mě ponesou 3 vnoučata.

Moderátor (Jan Pokorný): Co to pro vás znamená vyrovnání se s minulostí?

Host (Naděžda Kavalírová): My jsme byli většinou v Sokole, ve Skautu vychováni, pro nás bylo úplně samozřejmé jít do odboje, tak samozřejmě jako že dýcháme. A kdybychom byli mladí a vlast byla ohrožena zase nějakým ismem ze západu, z východu, odkudkoliv, tak bychom nejednali jinak. Ale vyrovnání se s minulostí, jak na to odpovědět, aby se to pochopilo? Je to v dějinách této země. Vyrovnávali jsme se po bělohorské bitvě, po velkých dějinných událostech, vyrovnávali jsme se a vždycky jsme začínali zase úplně téměř od nuly. A znovu historicky se tato země pozvedla, zase přišel nějaký ismus, který se snažil pokořit, ale opět jsme se vyrovnali. Prostě v této zemi je zakotvena nějaká jiskra, někde něco tady je. Ti naši předkové nám to předávají, je to i v tom křesťanství. Takže do budoucna, pokud se my vyrovnáme, tak viditelně musí za našeho života, jak bychom si přáli, z politické scény odejít ti, kteří vlastním lidem brali život, brali majetky, brali naději na jiné uspořádání. Oni do této společnosti, jak ji vnímáme my, určitě nepatří.

Moderátor (Jan Pokorný): Paní předsedkyně, děkuji za rozhovor. Na shledanou.

Host (Naděžda Kavalírová): Děkuji také.

Moderátor (Jan Pokorný): Je tady druhá část pořadu O kom se mluví. Hostem byla Naděžda Kavalírová, předsedkyně Konfederace politických vězňů. Čekáme na vaše názory. Dobrý den.

Názor posluchače: Dobrý den, tady Pavel Levý. Já bych chtěl poděkovat Naděždě, že to za nás tak pěkně řekla a že to řekla opravdu pěkně, to mně, pane Pokorný, věřte. Vám bych chtěl poděkovat, pane Pokorný, že jste naší předsedkyni Naděždu Kavalírovou pozval k mikrofonu, i když trošku mám výhradu, že vám to trvalo tak dlouho. Slíbil jste mi to už před rokem.

Moderátor (Jan Pokorný): Rozumím, pane Levý, ale tentokrát byla opravdu příležitost. Děkuji za zavolání. Na slyšenou. Dobrý den.

Názor posluchače: Dobrý den, Kučera. V 68. roce, když se komunisté dělili o moc, tak všichni byli stejní, ale část jich byla odsunuta do disentu, ale nezměnili své názory, stále to byli komunisté, kteří se chtěli dostat zpátky do komunistické strany. Ale málokterým se to povedlo. Pak přišel rok 1989 a tito stále stejní komunisté se spojili s disentem, který byl ještě také s party undergroundů, což byl spolek z velké části opilců, kteří společně udělali moc a byli ochotni podlézat, a tím se dostali k vedoucím funkcím, protože ti, kteří říkali pravdu, jako třeba pan Medek, ti byli odsunuti, o ty neměl nikdo zájem. Čili dospěli jsme k tomu, že pan Tošovský, o kterém jsme se dozvěděli, že jako milicionář přednášel na Vokovické sorboně, se stal vlastně guvernérem Národní banky, kdy údajně poškozoval ekonomiku v roce 1997 falešnými zprávami, které mu dával pan Outrata, a takhle to všechno dospělo k tomu, kde jsme teď.

Moderátor (Jan Pokorný): Mějte se hezky, na slyšenou. Dobrý den, máte slovo.

Názor posluchače: Dobrý den, Marie u telefonu. Já bych chtěla poděkovat paní Kavalírové za ten hlas, který zazněl po dlouhé době. Myslím si, že většině tohoto národa, respektive posluchačů tohoto pořadu, běhal mráz po zádech, ale to je tak všechno, u čeho asi zůstane? A já prosím, jestli jste ještě schopni jako Konfederace politických vězňů se uskupit v nějakou politickou stranu, abyste mohli být tím beranidlem proti komunistům v Parlamentu snažit se uplatnit přijetí zákonů takových, který by znemožnily komunistům ovládat naši ekonomiku a vůbec, aby ztratili moc v této zemi, tak bych si myslela, že byste měli spoustu příznivců, i těch, kterým dneska ten mráz po zádech běhal. Děkuji.

Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou. Dobrý den.

Názor posluchače: Dobrý den, Novák, Praha. Prosím vás, mně zase běhá mráz z těchto řečí a chtěl bych připomenout té paní předsedkyni konfederace, že tu náhradu dostal od levicové vlády nebo převážně levicové. Když chodí na kongresy, možná, že by neměla chodit jenom na kongresy a nebo sjezdy pravicových stran, protože spousta národních socialistů nebyli pravicoví, to byli pokrokoví lidé. Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou. Dobrý den.

Názor posluchače: Dobrý den, tady Zdena, Karlovy Vary. Já bych jenom chtěla říct, že můj otec byl také postižený, byl to také politický vězeň a úplně s tou paní souhlasím. Ale musím mít k tomu jednu výhradu. Víte, kdo dal estébákům a bývalým velkým komunistům ty majetky? Vždyť jim to dala ODS, vždyť jim to dala pravicová strana. Proč odchází Havel, když mluví Grebeníček, když v roce 1989 se obklopil komunisty. Já tohle vůbec nechápu, Kočárník, Tlustý, to jsou prospěcháři, to jsou mi milejší tihle komunisti, kteří prostě stojí za svým, a víme, co od nich můžeme čekat, ale od těchto lidí člověk vůbec nemůže nic čekat. A to je na okresních úrovních, všude se komunisti dostali k moci a k majetku. A vlastně dneska se páchají nový křivdy a je to možná někdy i drastické stejně jako v těch 50. letech to bylo. Takže měla by se nad tím trošičku ta paní předsedkyně zamyslet, kdo dal těm komunistům tu moc, protože kdo má peníze, tak má právo, to je prostě tak daný v životě lidském. Díky, nashledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za názor, na slyšenou. Dobrý den, vítejte.

Názor posluchače: Dobrý den, tady Milan. Myslím si, že všichni komunisti jsou ztracený už od chvíle, kdy tomu začnou věřit, takže takový ty, že jsou někteří dobří a někteří jsou špatní, jsou to prostě všechno prevíti. Nemám je rád a doufám, že postupem času vymřou, protože si myslím, že nějakých 80 procent je starší generace nad těch 50 roků, takže už se těším na tu dobu, až prostě nebudou. A ti mladí snad vystřízlivějí, protože ti jsou asi jenom hloupí. Mějte se, na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou, předposlední telefonát, haló, dobrý den.

Názor posluchače: Dobrý den, tady Jarda, Praha. Tady se mluví pořád o minulém režimu a tak dále. Přitom ale všichni víme, jak to dál vypadá. Dále jsou vyplácený dávky bývalým estébákům, vojákům, bachařům a tak dále. Tento režim, který tady je nastolený, i když tito lidé jsou ve stranách pravicových, jsou to bývalí bolševici, jsou na špičkách v parlamentech, ve vládách, přesně jak to říkala ta paní před tím minulým posluchačem. Takže tento režim je daleko horší a zločinnější než byl ten, který tady byl před rokem 1989. Po ekonomické stránce obyčejní lidi se okrádají, vezměte si energii, ráno na vaší stanici jste uveřejnili 10 miliard zisku ČEZ. Přitom se zdražily o 70 procent poplatky za počítadla a tak dále. Stoupá také i cena energií a všeho, a přitom tyto firmy mají zisky. Takže nevím, co byste s tím chtěli dělat, měli byste se nad tím pořádně zamyslet a nejenom odsuzovat minulý režim a podívat se do tohoto režimu, jak vypadá. Na shledanou.

Moderátor (Jan Pokorný): Děkujeme za názor. Prosím poslední telefonát.

Názor posluchače: Posluchač z Olomouce, dobrý den. Takový lidi by si zasloužili určitě větší morální podporu formou třeba nějakého zákona. Je medem pro mé uši, když dámu v důchodovém věku slyším mluvit o komunistech jako o bolševicích. Bohužel, už tohle není normální, stačí se podívat na Letnou v době prvního máje, nevím, kde ti lidé nechali, oči, uši v době komunismu. To je všechno, děkuji.

Moderátor (Jan Pokorný): Na slyšenou, a tím končí další vydání pořadu O kom se mluví. Hostem byla předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.