Rozhovor s Michaelem Vítem

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu zdraví:
Dobrý den.

František LUTONSKÝ, moderátor:
Armáda dnes začala s likvidací dalších dvou drůbežích chovů, kde se objevil nebezpečný virus ptačí chřipky. Povězte, má hlavní hygienik obavy, že se někde něco zanedbalo, že se někde něco zanedbává?

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu zdraví:
Ne, hlavní hygienik nemá obavy, že se něco zanedbalo, mě mrzí, že někde v této oblasti je ohnisko, které bohužel je aktivní a že zjišťujeme při preventivních vyšetřování těchto chovů, že jsou infikovány, tedy jedna z věcí. Na druhé straně myslím si, a byl jsem v těch ohniscích se podívat, existuje v České republice systém té ochrany při likvidaci toho ohniska, který je funkční a kde opravdu spolupráce mezi Státní veterinární správou, integrovaným záchranným systémem, armádou, hygienickou službou opravdu funguje.

František LUTONSKÝ, moderátor:
Zůstaňme u hygieny, jakým způsobem teď do toho vstupujete?

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu zdraví:
My vstupujeme z toho pohledu ochrany toho personálu, který se podílí na těch sanačních pracích, to znamená, že tito lidé jsou profylakticky kryti antivirotikem tamiflu. Na druhé straně pak mají přibližně jednadvacet dní, takzvaný zpřísněný zdravotní dozor, kdy sledujeme odchylky od dobrého zdravotního stavu, abychom byli přesvědčeni a přesvědčili se o tom, že třeba nějaká akutní respirační nákaza, která v této době samozřejmě se může vyskytnout, není zrovna případ už přenosu té, toho viru ptačí chřipky na člověka, čili zatím nikde v České republice k tomuto nedošlo. Já doufám, že při těch pracích ani nedojde.

František LUTONSKÝ, moderátor:
Takže kdybychom to měli dát na nějakou stupnici hrozba nakažení v současnosti ptačí chřipkou je v českých podmínkách žádná, malá, nepravděpodobná, ale možná?

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu zdraví:
Já bych řekl, že samozřejmě mluvíme o biologickém riziku, kdy riziko nikdy nemůže být nulové, i kdybych tady od vás šel a na Vinohradské třídě mě přejede auta, takže ani ta chůze není bez nulového rizika, čili já tvrdím, že to riziko je velmi nízké a velmi nízké i pro ten zasahující personál a děláme všechno pro to, abychom ho ještě snížili, proto nasazujeme profylakticky ty antivirotické přípravky jenom u těch sanačních dělníků, u armády, u hasičů.

František LUTONSKÝ, moderátor:
Je nějaké omezení třeba pro cesty do České republiky, protože si pamatuji před dvěma lety, kdy se ptačí chřipka objevovala v jihovýchodní Asii, kde se objevovala třeba v Rumunsku, tak jsme říkali, že samozřejmě jsou omezení, veterinární správa vydávala různá nařízení, Evropská unie doporučovala spoustu věcí. Teď najednou v tom opačném směru, kdy je to na území České republiky, tak o takový žádný doporučeních téměř slyšet není, čím to?

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu zdraví:
Ta ochrana obyvatel se samozřejmě vyvíjí. Já si dobře pamatuju, jaká byla opatření v době SARS, kdy samozřejmě jsme měli příletové karty, byly /nesrozumitelné/ na letišti v jihovýchodní Asie, čím víc o tom onemocnění víme, tím se ta opatření, já bych řekl specifikují. A my dneska víme to, že ke všem onemocněním, ke kterým došlo dneska v té jihovýchodní Asii, došlo za předpokladu, že na malém prostoru bylo hodně infikovaných zvířat, že se nedodržovaly nebo byly velmi špatné ty veterinární hygienické podmínky chovu, že byla nízká osobní hygiena, úroveň osobní hygieny u těch lidí a že tu byly i ty, příprava toho jídla byla taková, že i uhynulé, uhynulá zvířata se konzumovala a ta termická příprava, tam je daleko nižší, to znamená, je, pila se tam syrová krev, to maso bylo konzumováno polosyrové, a to jsou všechno věci, které v České republice dneska neexistují, chovy jsou opravdu kvalitní, kulinární úprava obvykle je nad sedmdesát stupňů, tam ten virus je naprosto bezpečně v několika vteřinách zabit. A musím říct, že i osobní hygiena je na velmi vysoké úrovni. A my se snažíme u těch všech chovatelů je naučit, že opravdu ochranný oděv, který používám v chovu, včetně obuvi, se po vyjetí z toho chovu sundává a do toho, do té obytné místnosti už se chodí zcela v jiné obuvi a v jiném oblečení.

František LUTONSKÝ, moderátor:
V Česku je, jestli to dobře počítám, nebo jestli jsem to dobře spočítal, devatenáct případů ptačí chřipky s tím nebezpečným virem H5N1, hlavní hygienik České republiky, doporučil by lidem nějaké očkování, či nikoliv?

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu zdraví:
Očkování zatím neexistuje proti ...

František LUTONSKÝ, moderátor:
Proti chřipce, mám namysli samozřejmě proti chřipkovým virům?

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu zdraví:
Samozřejmě proti klasické chřipce sezónní, která obvykle nastupuje v polovičce listopadu, prosince a táhne se do března, tam je bezesporu jasný efekt, a to očkování my plně doporučujeme a Česká republika je jedna ze zemí, která má nejnižší proočkovanost, asi sedm procent. A já můžu tady opravdu argumentovat celou řadu dat, že právě u té starší generace šedesáti pěti let toto očkování má jasný efekt a když se budou brát do té ekonomiky, tak ten, ty náklady jsou daleko nižší než pak komplikace, které se u těch lidí vyskytují, ale to mluvím o sezónní chřipce. O ptačí chřipce, tady samozřejmě dneska je to jenom onemocnění té živočišné říše, za tu dobu od roku 98, co to sleduje Světová zdravotnická organizace, došlo asi k tři sta dvaceti onemocněním u dospělých lidí, z toho asi sto devadesát tři zemřelo, tam žádná vakcína dneska neexistuje.

František LUTONSKÝ, moderátor:
A ten vir H5N1, tak jak máme poznatky, vyvíjí se nějakým způsobem?

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu zdraví:
Samozřejmě ...

František LUTONSKÝ, moderátor:
Který by vám způsoboval vrásky na čele?

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu zdraví:
Musím říct, že ta modifikace toho viru H5N1 je, že když se jde do genetických map, tak my můžeme říct, že ten náš vir, který se tady chytil, byl podobný viru, který se pohyboval támhle někde v oblasti Blízkého východu. Ale co je důležité, že za těch deset let ten virus nezmutoval do takové podoby, aby se šířil mezi lidmi, a to je velmi dobrá zpráva.

František LUTONSKÝ, moderátor:
Ale zas na druhou stranu je teď pevně ukotven v Asii a v podstatě i v Evropě, což je situace oproti těm dvěma letům nazpět asi vážná?

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu zdraví:
Ano, ten virus se vyvíjí, paní generální ředitelka Světové zdravotnické organizace na to upozornila na letošním světovém zasedání, že se to mění, že zkrátka z volně žijícího vodního ptactva ten virus se dostává do hospodářských chovů, to je pravda, my před rokem jsme měli, jestli se nemýlím, dvanáct labutí, dneska už to máme v hospodářských chovech. A pravděpodobně to všechno hovoří o tom, že si budeme muset na taková sporadická ohniska zvyknout, naučit se s nimi žít, to znamená, mít systém, který rychle ta ohniska zlikviduje bez toho, že by z těch ohnisek došlo k přenosu na lidskou populaci.

František LUTONSKÝ, moderátor:
Každoročně zemře, abychom to rozlišili, možná tu jednu nešikovně položenou otázku, na normální sezónní chřipku ve světě několik tisíc lidí, tady u ptačí chřipky jsme říkali, že ten údaj je asi tři sta dvacet lidí za těch posledních patnáct, dvacet let. Proč je podle vás ptačí chřipka tedy větším strašákem?

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu zdraví:
Ano, my se bojíme právě toho, bojíme se té genetické změny, kdy by se ta část té patogenosti, té ptačí chřipky z toho zvířecí, z té zvířecí říše dostala do humánního virového kmenu, který se šíří mezi náma, mezi lidmi, a tím by se ta patogenost zvýšená dostala mezi lidi a byl by to zcela nový kmen, na které ta populace není připravena a kde by došlo k enormnímu nárůstu nemocných a bohužel i ke komplikacím, které by mohly skončit úmrtím.

František LUTONSKÝ, moderátor:
Já si, s dovolením, půjčím takový dva roky starý výrok Davida Nabarra ze Světové zdravotnické organizace, vy už se usmíváte, pokud svět nebude připraven na očekávanou mutaci viru ptačí chřipky, může světová pandemie zabít pět až sto padesát milionů lidí, to bylo tehdy velmi šokující vyjádření. Tehdy jsme říkali, že hrozba viru v České republice, viru H5N1 není, teď ho tady máme. Co s tím, pane doktore?

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu zdraví:
Já bych řekl, že se s těmito infekčními nemocemi musíme naučit žít a musíme minimalizovat jejich riziko. Když si vzpomínáte, před několika lety byla nemoc šílených krav, my jsme začali s veterinární službou vyšetřovat, naprosto jsme definovali, při určitém počtu vzorků budeme muset nalézti nějaké napadené kmeny, na tuto nemoc, i když se čas od času vyskytne v našich chovech, už jsme si nějakým způsobem zvykli, maso je vyšetřováno, byl SARS, byl enormní zájem o to infekční onemocnění, přijala se celá řada opatření, jak v té Asii ohniska se zlikvidovaly, zvykli jsme si, dneska už umíme diagnostikovat, víme, jak léčit. A teď je to ptačí chřipka. My si musíme uvědomit, že jsme určitým způsobem jako populace zapomněli na riziko infekčních nemocí tím, že od šedesátých let očkujeme, že máme jeden z nejlepších systémů očkování dětí, tak opravdu jsme snížili na minimum výskyt infekčních nemocí a lidé si zvykli, že to je něco zvláštního, když se ty nemoci vyskytnou. Dneska jasně bojujeme a tvrdíme a bijeme na poplach, že příští infekční nemoci mezi lidi přijdou z té zvířecí říše, čili tady je důležité, a děláme to v České republice, aby byla co nejrychlejší informovanost mezi Státní veterinární správou, mezi námi, humánními lékaři a epidemiology a abychom se dohromady snažili už co nejvíce minimalizovat výskyt zoonóz, čili infekčních nemocí mezi zvířaty a zamezili možnému přenosu na lidskou populaci, to je jediný a nejnovější trend, který teď nás čeká v té, v tom problému infekčních nemocí.

František LUTONSKÝ, moderátor:
Takže na pandemii jsme nezapomněli.

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu zdraví:
Na pandemii ...

František LUTONSKÝ, moderátor:
Jako její hrozbu.

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu zdraví:
... nezapomněli. My dneska máme národní pandemický plán moderní, který byl dobře hodnocen v Evropě, máme regionální plány, já jsem předevčírem viděl simulaci jihomoravského regionálního plánu, naprosto i s dotažením, kdo by zásoboval obyvatele, v jakých ...

František LUTONSKÝ, moderátor:
Jenom pro představu posluchačům, co takový pandemický plán, když vás požádám o nějaké teze, co on obsahuje?

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu zdraví:
Ten pandemický plán musí mít takové opatření, abychom snížili co nejvíc možný přenos do populace, nejmenší výskyt těch nemocných, zamezili přenosu, ale víme, že přibližně čtyřicet procent populace by mohlo se nakazit, takže musíme v tom regionu zabezpečit chod zdravotnických systémů, zásobování potravinami, zásobování vodou, zásobování elektrikou, likvidace odpadu. A v tom už regionálním plánu, třeba v té jižní Moravě, je naprosto jasně řečeno, při takovéto nemocnosti budou jenom tyto potravinářské podniky, když tenhle vypadne, bude muset ten druhý potravinářský podnik zabezpečit kapacitu potravinami ...

František LUTONSKÝ, moderátor:
To by všechno ale začalo platit až v případě, kdyby se prokázal přenos člověka na člověka ...

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu zdraví:
V případě pandemie, samozřejmě, v případě pandemie, ale vy jste se ptal, jestli jsme připraveni. Jsme připraveni, to je důležitý. Na druhé straně opravdu v té dnešní době riziko pandemie nehrozí. A když se mě zeptáte, že nám antivirové přípravky leží ladem někde ve státních skladech, tak já naprosto jasně řeknu, jsem rád, že leží ve státních skladech, kdybychom je museli v masivním množství vyskladňovat, znamenalo by to, že tu pandemie je, takže když leží ve skladech, díky bohu pandemie není.

František LUTONSKÝ, moderátor:
Možná by se také slušelo připomenout, že Evropská komise před těma dvěma lety vyzvala, aby se vědci začali zabývat vývojem vakcíny proti lidské mutaci ptačí chřipky. Řekněte, nebylo to jenom takové plané plácnutí do stolu, jak mohou vědci vakcínu vyvíjet, když vlastně není vir, který by způsoboval přenos z člověka na člověka?

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu zdraví:
Ony se vakcíny vyvíjejí, dneska máme vyvinuté vakcíny proti tomu ptačímu H5N1, H9N2, proti celé řadě těch zvířecích typů, o kterých si můžeme myslet, že by mohly být takové modelové kmeny, které by přešly do té lidské populace, a tam už pak je určitá relativně malá genetická změna, která v tom, v té biotechnologii, v tom bioinženýrství jde zvládnout, takže ano, na vakcínách se pracuje, samozřejmě, že budou moci být specificky vyráběné až tehdy, až tady bude nějaký ten kmen, který se mezi těmi lidmi bude šířit, takže zatím tento kmen se nešíří, takže ani pandemická vakcína dneska není na trhu a není vyrobena.

František LUTONSKÝ, moderátor:
Ještě možná závěrem tohoto rozhovoru bychom měli upozornit, co by lidé měli dělat, jakým způsobem by se měli starat o prevenci v současné době?

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu zdraví:
Ano, já si myslím, že důležité je dodržovat základní hygienické podmínky při úpravě stravy, to znamená, aby nedocházelo ke křížené, zkřížené kontaminaci, to znamená, masem, nožem, kterým upravuju syrové maso na prkýnku, tak na tom nebudu už tím nožem a tím prkénkem používat k úpravě už masa upraveného kulinárně před podáním. Důležité opravdu je, vypadá to strašně legračně, mytí si rukou, je to jedno ze základních opatření, v tom chovatelském, chovatelském způsobu opravdu, jestliže jdu k chovu a mám nějaké ochranné, ochranný oděv nebo pracovní oděv, včetně holínek, tak tento pracovní oděv i u tu znečištěnou obuv už neberu do svého obydlí, čili jsou to relativně z mého pohledu primitivní opatření, který každý z nás je schopen dodržet.

František LUTONSKÝ, moderátor:
Hostem pořadu O kom se mluví Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu byl hlavní hygienik České republiky, náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu zdraví Michael Vít. Moc vám děkuju.

Michael VÍT, hlavní hygienik České republiky, náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu zdraví:
Děkuju, na shledanou.

František LUTONSKÝ, moderátor:
A vy, vážení posluchači, Radiožurnálu, telefonní čísla sem k nám do studia 221552155, to je první linka, anebo 221552255, na těchto telefonních číslech čekáme už za okamžik na vaše reakce, reakce na to, co jste před chvílí vyslechli.

písnička

František LUTONSKÝ, moderátor:
A jsou to telefonáty na číslech 221552155 nebo 221552255, jenom připomínám, že v první části pořadu O kom se mluví jste slyšeli Michaela Víta, hlavního hygienika České republiky, náměstka ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu zdraví. Kdopak se nám dovolal, dobrý den.

posluchačka:
Dobrý den, zdravím, Lukešová u telefonu. Já jsem si při tom dnešním vašem povídání vzpomněla, není to tak dávno, mluvil jeden váš host taky k problému ptačí chřipky, mě tam právě pobavila na tom rozhovoru tenkrát jedna věc, a to, že paradoxně i drůbež, která byla proočkována, ještě více podléhala nakonec ptačí chřipce, tomu viru, než drůbež a ptactvo neproočkované, to je jedna věc, že vlastně takhle vidíme, i ptactvo z určitých koutů světa méně podléhalo a podobně, já už si přesně nevzpomenu, tuším v Altaje, ale co tím chci hlavně říct. Já nevím, u nás je nějak už národní snad touha, nebo pořád se jako ke /nesrozumitelné/ obracíme, k očkování, k lékům a k těmto věcem, že nás snad zachrání. A já mám pocit kolikrát, a už dlouhodobě, že tím akorát vydatně živíme farmaceutický průmysl, ale ten, kdo má přirozenou imunitu a pracuje hlavně na své přirozené imunitě, tak je nakonec daleko lepší všem nemocem všeho druhu odolá a paradoxně lidi proočkovaní nebo prošpikovaný chemickými přípravky mají větší nebezpečí, že můžou podlehnout této nemoci.

František LUTONSKÝ, moderátor:
Jak jste, paní Lukešová, slyšela pana Víta, tak říkal, že zatím léky leží ve skladech a vakcína ještě není.

posluchačka:
No, právě, ale že to očkování by bylo velmi žádoucí, to z toho jednoznačně vyznělo.

František LUTONSKÝ, moderátor:
Dobrá, děkujeme, mějte se, na shledanou. Kdopak se dovolal na čísla 221552155 nebo 221552255 další, dobrý den.

posluchač:
Dobrý den, tady Jarda Praha. Já bych měl asi takovýhle názor, i když to možná bude takový divný sílený, ale mě zaráží jedna věc, že vždycky se to objevuje ve velkochovatelských jako firmách, kde prostě ta drůbež je pod střechou a tak dále, nikdy to není u malovýrobců nebo podobně, nepřipadá, nikde jsem neslyšel, že by našli ohniska nebo zdroje toho viru, dneska vir není problém nasadit nebo nandat, obchodní války a finance dneska se točí všude, víme, jak to dopadlo s průmyslem, s likvidací, do přichází na místa těhle firem, který zkrachujou nebo něco podobnýho se stane a tak dále, kdo nastoupí na jejich místa zásobování a tak dále, sleduje to někdo vůbec, je tady dovozová nějaká prostě kvóta, aby prostě, když tady ta firma zkrachuje, aby na její místo prostě nenastoupila jiná firma a obchodní válka a takovýhle věci, víte, mně tohle připadá takový divný, nejdřív tady byly šílený krávy, pak tohle, takhle, vždycky se to objeví v určitých místech, kde je prostě hodně tohohle a je tam likvidace toho hospodářství, to je asi můj názor.

František LUTONSKÝ, moderátor:
Pane Jardo, děkujeme, že jste zavolal, na shledanou.

posluchač:
Na shledanou.

František LUTONSKÝ, moderátor:
Přivítáme na číslech 221552155 či 221552255 dalšího z posluchačů nebo posluchaček. Dobrý den.

posluchačka:
Dobrý den, tady Urbanová.

František LUTONSKÝ, moderátor:
Povídejte, paní Urbanová, možná si ztlumte rozhlasový přijímač, aby se vám lépe mluvilo.

posluchačka:
Ano, ano, už se stalo. Prosím vás, já bych měla jednu připomínku, a tohle to už jako mám na srdci dlouho, ona je asi velká chyba v samotné biologii, a to sice tím, že vlastně ty zvířata jsou takhle nesmírně namačkaný a vůbec nemají přirozený podmínky k životu, takhle kdyby byli lidi namačkaný a takhle a neměli by podmínky k tomu, aby se izolovali od druhých lidí, nebo aby teda měli přítomnost slunce, tak to by prostě dopadlo s lidstvem taky špatně, čili každej živočich, to bylo u těch krav taky, to byly pět set, kusový chovy, tady u těch, já jsem viděla v televizi bílé krůty, tam jich bylo snad tisíce najednou namačkaných, prostě ty zvířata nemají přirozenou imunitu.

František LUTONSKÝ, moderátor:
Dobrá, paní Urbanová, děkujeme i vám, na shledanou.

posluchačka:
Prosím vás, mohla bych ještě.

František LUTONSKÝ, moderátor:
Povězte velmi stručně, protože čeká ještě závěrečný posluchač.

posluchačka:
Ano, ano, prosím vás, já bych ještě využila této příležitosti, a sice k upozornění na jednu velmi důležitou věc podle mého názoru, jedná se tady o uzeniny a o rakovinotvorné látky, ukazovaly se, jak červená kapalina nebo prostě může, nebo která se dává do ...

František LUTONSKÝ, moderátor:
Paní Urbanová, já se obávám, že to není k tématu, omlouvám se, děkuju vá,.

posluchačka:
Prosím vás, ale tohle je velmi důležitý.

František LUTONSKÝ, moderátor:
Děkuji, na shledanou. A kdo zakončí telefonickou část pořadu O kom se mluví. Dobrý den.

posluchač:
Doktor Stejskal, dobrý den. Já mám jisté zkušenosti, protože jsem seděl v komisi na ministerstvu zdravotnictví se zaměstnavateli, kde jsem tuto otázku otevřel, jednalo se tudíž o to, že jsem říkal, že se musíme těchto věcí bát víc, než čehokoliv jiného, protože po první světové válce zemřelo na virus, který se nesl od prasat, daleko více lidí než padlo na frontách. To je věc, o které víme. A ty antropozoonózy jsou nesmírně nebezpečné. Tehdy, musím se přiznat, tehdejší ministr Fišer, potom i další, včetně toho, jenž všemu vždycky rozumí, Ratha teda, to pohřbili, i když tam byl pracovník, ředitel Hora, který mě podporoval a říkal, že na to jsou jisté miliony, ale nebyly na to, že by se dávaly do léků, ono totiž důležitý je u těchto věcí, když se jako něco takovýho objeví, tak aby byla aspoň nějaká pracoviště, kde je možno tu nákazu zachycovat.

František LUTONSKÝ, moderátor:
Dobře, děkujeme i vám, pane doktore Stejskale.

posluchač:
My jsme tehdy chtěli, pardon, jenom ještě jednu poslední věc, jaksi je technicky nutné zajistit takové středisko, kde budou třeba ty lidi, na který se to nese, dopravovány letadlem nebo helikoptérou a kde nepřijde nic odsud, ani odpady do kontaminace s ostatními.

František LUTONSKÝ, moderátor:
Dobře, děkujeme i vám, mějte se moc dobře, na shledanou. Tři minuty nás dělí od třinácté hodiny, posloucháte Český rozhlas 1, v tento okamžik jste ale doposlouchali pořad O kom se mluví, jehož hostem byl dnes hlavní hygienik České republiky, náměstek ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu zdraví Michael Vít. František Lutonský vám děkuje za pozornost a přeje příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu 1. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.