Rozhovor s Jakubem Špalkem

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor:
Jakub Špalek žije už jedenadvacet let v Praze, ale narodil se osmého května 1968 v Brně. První dva roky prožil ve Slavičíně. Vystudoval matematickofyzikální gymnázium, v různých divadelních souborech působil od deseti let, kromě jiných v Divadle Na provázku a v ochotnickém kroužku. Na DAMU absolvoval obor herectví. Je producentem, jak už bylo řečeno. Považuje se také za kulisáka, no, a co je hlavní, je duchovním otcem divadelního spolku Kašpar.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Před kamerou se Jakub Špalek poprvé objevil ve studentském filmu Saši Gedeona Zavřeno pro rodinný smutek, oceněném na festivalu studentských filmů v Tokiu. Znáte ho jako číšníka Edu ze Šakalích let nebo jako Frantu ze Svěrákovy Jízdy. Hrál taky v Mazaném Filipovi. Jakub Špalek je opuštěný...

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
Jo.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
A má dvě děti.

Vladimír KROC, moderátor:
Ono je to ještě složitější, ale nebudeme to rozmazávat. Jak se těšíte na ten pětadvacátý červen, kdy bude mít v Divadle v Celetné premiéru Vančurovo Rozmarné léto?

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
No, tak strašně moc, nebo Rozmarný léto je prý sedmdesátá první premiéra spolku Kašpar.

Vladimír KROC, moderátor:
Prý?

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
No, to nedokážeme spočítat, ale asi to tak bude, ale já si připadám opravdu jako malý dítě, když má přijít Ježíšek, protože Rozmarný léto byla určitě jedna z nejnáročnějších prací, která nás potkala. Jedna rozhodně z nejhezčích, neli nejhezčích zkoušení. Ani vteřina Vančury nebyla zadarmo a myslím, že se rodí krásný představení a že ten Vančura se blahem vrtí v hrobě. My jsme nadšený, jsme hrozně utahaný, strašlivě utahaný, ale šťastný.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
To můžeme potvrdit, protože vy jste přišel téměř s kruhy pod očima. Včerejší nedělní večer byl pro vás poměrně náročný. Měli jste první veřejnou zkoušku. Jak dopadla?

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
Dobře, dobře, všechno nám padalo, nic se nám nedařilo, tak to má bejt. Lidi byli nadšený, řvali, tleskali, dupali, takže to dopadlo dobře. A nikdo nespadnul, nikdo se nezranil, což tam hrozí, a nikdo nám neshořel, což nám taky hrozí. Jo, a nepraskl bazén a nevylila se voda, takže...

Vladimír KROC, moderátor:
Na to jsem se právě chtěl zeptat. Vy jste se prý rozhodl zřídit říční lázně Celetná, tedy opravdu bude u vás možné se v divadle i vykoupat?

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
Jo, je to složitější. Abych to uvedl na pravou míru, prostě my jsme loni, když jsme mohli konečně, když nebylo Divadlo v Celetný v rekonstrukci, bylo předtím v rekonstrukci dvě léta po sobě, tak vyzkoušeli jakýsi letní speciál spolku Kašpar. Vyzkoušeli jsme, co to udělá, když si jakoby zrušíme dobrovolně divadelní prázdniny zčásti. Udělali jsme Cyrana, ten dopadl strašlivě dobře, diváci nadšený, kritika nadšená a lidi přišli, a to nás překvapilo, že se dá hrát vevnitř v červenci a v srpnu a že ty lidi přijdou. A tak jsem samozřejmě jako byl atakovanej otázkou, no, tak co jako dál, jo. No, a mně se zalíbilo, že se nemusí stavět a bourat, protože to se hraje, že jo, v kuse, já nevím, týden a jinak stavíte kulisy. Prostě nemusí se to ten večer jako zrušit, jo. No, a já jsem rovnou říkal: "No, tak uděláme, napustíme Celetnou vodou, uděláme Rozmarný léto." Jako takhle to bylo, takhle to bylo, tenhle myšlenkovej postup. A tak jsem rovnou jako zadával nějaký obrovský bazény, akorát, že jsem vůbec nevěděl, že voda je těžká, voda je strašně těžká věc. Takže když jsem zadal to koryto, který jsem potřeboval na plavání od zdi ke zdi, kde mělo bejt asi metr šedesát vody hloubka, dva metry šířka, devět šedesát od zdi, ke zdi, tak mi to spočítali na tolik tun, že se mi rovnou ten sál propadnul, protože on je v prvním patře na gotická klenbě, že jo. Takže tam to nešlo. A pak jsme strašlivě dlouho vymejšleli to, co tam teď teda stojí. Každopádně já to počítám, protože se na to hodně lidí ptají, jsou to asi čtyři až pět tun vody. Ale nenapouští se to dlouho a je to každopádně vodní plocha, která má padesát metrů čtverečních baj voko. A je to skutečně kus řeky Orše jako u Plovárny Antonína Důry. Takhle to je. Zaplavat si tam asi jde, je tam maximální hloubka, tuším, tak kolem nějakých padesáti, šedesáti centimetrů. Já to neměřil. Já tam teda ještě neplaval, ale když to dělá moc velký vlny, tak tam vyšplouchnete, jako už, jo, nemá to jako velkej okraj, ale každopádně František Kreuzman jako abbé leží ve vodě, několik lidí, jo, taky tam jezdí loď, voda tam prostě je, ale když se na to ptáte, tak jenom každopádně počítáme s tím, že otvíráme v devět ráno hospodu U čtrnácti pomocníků. Je tam úplně jinej nápojovej a jídelní lístek, zrušená coca cola, zrušený skotský whisky, domácí slivovice, bezová, mátová šťáva.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Prý buřty.

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
Buřty, samozřejmě utopenci, klobásy. Obsluhujou herci a kromě toho se otvírají ty říční lázně, pustíme do repráků ptáky, rozsvítíme to a chceme lidi, aby se mohli posadit u tý řeky, jo.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Víte co, Jakuby, to abychom vám popřáli, aby léto nebylo příliš vydařené, protože to možná potom bude nejlíp pěkně u řeky Orše v Divadle v Celetné.

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
No, tam je hrozně dobře.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Tam nikdy neprší.

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
Dokonce když to viděly právě nějaký maminky, tak říkaly: "Já sem vezmu dítě, ono bude nadšený." A už tam nějaký děti chodí na molo a už tam chodí cákat do vody. Tam je hrozně dobrej přístup po takových schodkách.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Máte nějakého čističe bazénu?

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
No, to jsme ještě, chemii jsme ještě neřešili, poněvadž to zatím stálo vždycky jenom tři dny, ale samozřejmě budeme tam muset dát nějakou chemii, protože aby klouzal, po tom kalu by nám klouzali herci, že jo, takže...

Vladimír KROC, moderátor:
Tak je dobré, že je tam dost vody, protože zároveň se tam pracuje i s ohněm, takže kdyby bylo nejhůř, tak to máte hned po ruce.

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
Ano, a my ty ohně záměrně situujeme často na hranu tý vody, protože ohně je tam hodně a je tam hodně látek, hodně dřeva a hodně kýblů s vodou teda.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Pánové, asi by neškodilo připomenout prvopočátky divadelního spolku Kašpar, které souvisejí, Jakube, s vaší režií inscenace dramatičky Daniely Fischerové Hodina mezi psem a vlkem na jaře roku 1989. To byl tehdy docela odvážný počin, ne?

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
No, ale tak ta hra byla zakázaná, že jo, a vlastně ona se hrála jenom jednou a po třech reprízách někdy předtím, v roce nevím kolik, ale před tím rokem osmdesát devět, tak ji zakázali, že jo. A my jsme na to vyzráli. Já už jsem takhle dělal jedno představení, předtím taky zakázaný, to byl Direnma, ten se tady nesměl hrát. A my jsme to udělali, my jsme vlastně jakoby okupovali místní SSM na DAMU a ten kluk, co hrál otce Villona v Hodině, tak byl předseda toho SSM a já jsem byl nějaký místopředseda. Tak my si to podepsali, jako že můžeme, a tím pádem to bylo schválený, jo. Takže vlastně my jsme si tak jako schválili přes SSM, že můžeme hrát zakázanou hru.

Vladimír KROC, moderátor:
No jo, ale kdyby nepřišel potom listopadu osmdesát devět, tak by to možná tak lacino neprošlo.

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
No, my jsme měli vlastně, ono se to zkoušelo, že jo, v době těch lednových demonstrací na Václaváku, ta hra vlastně není jakoby nějak proti bolševikovi, ale to téma tý společnosti a tý svobody toho jednotlivce jasný, ten Francois Villon prostě. Ale chci říct to, že tam potom nastaly jiný trable potom, když se to hrálo, že jo, protože Daniela Fischerová koupila, v Řeznický je sedmdesát míst, že jo, tak koupila těch sedmdesát míst a rozdala to sedmdesáti chartistům. A samozřejmě ty estébáci se sráželi před tou Řeznickou úplně zmatený, protože vůbec nevěděli, co se děje, že najednou prostě bylo sedmdesát chartistů v Řeznický a sedmdesát estébáků před Řeznickou. A on se tehdy vrátil zrovna z vězení Havel a byl tam taky. Takže přinesl nám několik věk, my na to koukali jak puci, že jo, a on vůbec nevěděl, co se děje jako, jo. Ale vlastně se jako nic nestalo, nebo nechápal jsem to jako nějakou jako statečnost.

Vladimír KROC, moderátor:
No, ale vy jste se potom angažoval v listopadu osmdesát devět. Zpětně nevyčetl vám někdo tu zase angažovanost v SSM?

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
Ne, tak tam to bylo v pohodě.

Vladimír KROC, moderátor:
Tam to bylo jasné, o co šlo.

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
Tam to bylo v pohodě, no, to ne.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Já se ještě vrátím k Hodině mezi psem a vlkem. Mezi herci se objevila i vaše sestra Petra Špalková. Tehdy jí bylo třináct. To jste byl vy, kdo ji přivedl k divadlu?

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
Ona se přivedla sama. Já jsem jako v divadle hrál, když ona za mnou šla na zkoušku. A vyšla na jeviště se slovy já chci hrát taky, to jí bylo pět. A Pospíšil, režisér Zdeněk Pospíšil, ji posadil do hlediště, ať neotravuje. A to pětiletý dítě tam sedělo a já si pamatuju, poněvadž jsem byl já na jevišti, tak jsem furt viděl, jak na ni kouká. A ona furt na to koukala těma velkýma očima a on to nevydržel a říká: "Běž hrát taky."

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
O kolik jste od sebe, Jakube, let?

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
Mně bylo jedenáct, no, o sedm, takže jí bylo necelých pět a mně bylo dvanáct, hrál jsem datla a strnada v Lišce Bystroušce a ona dostala kuře. Akorát pak byla nejvíc slyšet, pak jsme nemohli hrát ostatní, protože ona furt dělala píp. Dělala píp, kdykoliv ji napadlo, takže pak jsme ji museli jako tlumit dekou a zakazovat jí dělat píp, protože nešlo hrát. Ale vlastně tak se přivedla k divadlu sama trošku.

Vladimír KROC, moderátor:
My jsme si přednedávnem povídali tady v Radiožurnálu o stavu českého divadelnictví a vy jste tvrdil, že je na tom celkem dobře po finanční stránce a že divadel v Praze je možná až příliš. Trváte na tom?

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
No, rozhodně, jo. A ta přemnoženost stejně jako jakýhokoliv jako živočišnýho druhu jako přemnoženost není dobrá věc.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Na druhou stranu si myslím, že ekonomika si vyčistí tohle sama.

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
No, právě, že by si to vyčistila, kdyby to nebylo předotovaný, že jo.

Vladimír KROC, moderátor:
No právě. Vy jste tehdy doslova, to jsem si poznamenal, řekl, mně se to líbilo, že dotovaná divadla jsou takové lenivé překrmené prasátko. Ale vy se ale bez dotací taky neobejdete.

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
Ale to já jsem vysvětloval několikrát. Vlastně když budete soukromej taxikář a vedle vás bude na štaflu jinej taxík, který prostě má dotaci na benzin, tak vy ji musíte mít taky, jo. A vysvětloval jsem, jako že já nepotřebuju x milionů pro to, abych fungoval, ale pro to, abych fungoval vedle těch, co mají těch x milionů ještě čtyřikrát tolik, jo. Vlastně úroveň naší dotace je, my jsme takzvaně nezávislí. Ta úroveň tý dotace, příklad, je řádově, dejme tomu, já nevím, šest milionů. Ono se to musí spočítat dohromady, jsou to dva subjekty, ale dejme tomu, jo. A podobný divadlo, který je zřizovaný, nebo je tou o.p.s. dneska, tak má těch milionů ne šest, ale třeba osmnáct, což je evidentně rozdíl v procentech, jo. Ale vlastně nepotřeboval bych šest, potřeboval bych třeba čtyři, kdyby oni neměli osmnáct a neměli, jo, protože já ve všem musím konkurovat, jo. A myslím, že právě i ta přemnoženost s tím souvisí, protože pak vlastně, já nevím, příklad, máte peníze na to, že máte na propagaci ne dva lidi, ale deset, jo, že tam prostě honí ty podniky a vymýšlejí kdesi, cosi, ale když se třeba podíváte na repertoár pražských divadel, tak je v podstatě katastrofální. A tak hroznej repertoár tady snad nikdy nebyl. To prostě už si tady každej utírá nos židlí, aby jenom ty lidi přišli, že jo. Takže já myslím, že by se to mohlo trošku jako ztenčit.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Vy jste přestali v dubnu zkoušet, protože nepřicházely peníze z magistrátu, nebyly peníze na výplaty. Už je všechno v pořádku?

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
No, on magistrát úplně šíleně zaspal a ještě navíc se vymlouval na volby. Asi nevěděli, že přijdou, že jo, kluci, jo, a na podobný věci a zaspal a udělal škodu vlastně všem pražským divadlům jakoby těm nezávislým, udělal škodu několika akcím typu Pražský kvadrienále atd., atd., který zrovna teďka probíhá. Oni prostě zpomalili ty dotace a vlastně divadla jako my a nám podobným fungovaly jenom díky tomu, že nám firmy počkaly. Ale když mi třeba firma vyráběla jako třetí premiéru zdarma, jo, tak to už byl problém zadávat, jo. My jsme nakonec teda nepřerušili zkoušení, jenom na chvilku jsme měli zmražený nějaký věci jako v dekoracích, ale teďka už je to v pořádku. Jenom teda snad se to nebude opakovat, protože ta situace byla fakt jako strašlivě špatná, no.

Vladimír KROC, moderátor:
Z herce a režiséra Jakuba Špalka teď promluvil producent, ale i o tom si budeme za chviličku povídat. Teď si dáme písničku.

písnička

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Tak teď jsme se trošku zasnili s kapelou Depeche Mode, to bylo na přání našeho dnešního hosta, herce, režiséra a producenta Jakuba Špalka.

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
Jo, já je mám rád.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Jakube, kolik sezón už hrajete Růže pro Algernon?

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
To se ptáte špatnýho člověka. Já nevím ani, kolik mně je let. Mně to zrovna včera někdo říkal, ono se to pořád mění, že jo.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Už je to hodně dlouho určitě.

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
No, a Růži hrajeme, Růži hrajeme od doby, co jsme byli v Rokoku, takže to je, já nevím, v Celetný jsme asi třináct let, takže třeba patnáct let ji asi hrajeme, nevím.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Růže pro Algernon jsou nejúspěšnější hrou divadelní společnosti Kašpar.

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
Má, míří k šesti sté repríze. Je to asi nejvíc v dějinách českýho divadla. Myslím, že snad West pocketka měla, ale nevím. Ale je to prostě absolutní číslo.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Tak pojďme dál od čísle. Čím si vysvětlujete, že Růže jsou tak úspěšné?

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
No, kdo zná tu povídku, tak ta povídka je absolutně geniální, jo. To vlastně vím, že když ten Keyes, nebo jak se to čte, tak hrozně hezky píše, že za ním byl jinej, velmi slavnej spisovatel a povídal mu: "Prosím tě, jak jsi to napsal." A on říkal: "Já to nevím. Až to budeš vědět ty, tak mi to řekni. Jako já to nevím." A ta povídka, že jo, dneska je jedna z povinných četeb v Americe, je to prostě geniální povídka a vůbec nejde převést na jeviště, že jo, protože to je vlastně deník a je to psaný tou deníkovou formou a vlastně je to ten příběh toho dementa, takže on, jak je hloupej, tak má špatně ty písmenka a kdesi cosi, jo. Čili to na jeviště převést nejde. A stalo se nějakou náhodou, že Petr Hruška, dramaturg tehdy Kašparu, přišel na ten fór, jak to převést a vlastně, a já jsem přišel s tím, že by to hrál ten Honza a vlastně...

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Jan Potměšil.

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
Ano, Jan, pardon. A vlastně samozřejmě že tam vůbec ten příběh není o tom, jestli je, nebo není někdo na vozíku, ale vlastně jako věděli jsme, že ten Honza má takovej jakoby jakýsi svůj, dejme tomu, životní motiv, proč se tohle to hraje, protože ten Charlie Gordon opravdu vlastně překonává absolutně nemožný bariéry, jo, a strašně vlastně se, jako neuvěřitelně se pere se svým osudem, jo. To je taková velice jakoby romantická postava. A vlastně došlo k tomu, že tam nějak došlo k nějaký rezonanci, která už je jako nevysvětlitelná, a že to vlastně funguje, jo. Navíc vlastně došlo k tomu, že my jsme tehdy to zkoušeli, kdy Honza byl tak mladej, že jsme museli ještě upravit ten věk Charlieho Gordona jako dolů. A teď jsme teda trochu starší, než je Charlie Gordon, ale pořád to můžeme hrát. A navíc my jsme tehdy hráli ty doktory, že jo, bylo nám dvacet, nebo kolik, dneska hrajeme ty doktory, je nám těch čtyřicet, takže už je to jako uvěřitelnější. Takže ještě pár let to asi hrát můžeme, no.

Vladimír KROC, moderátor:
Snad jenom pro doplnění a připomenutí, tak právě díky vám a díky této hře se Jan Potměšil vrátil zpátky tedy na jeviště, ale vy jste mu předčasem předal šéfování spolku Kašpar. Proč?

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
No, ty důvody byly určitě dva zcela jiný, který se sešly v jeden okamžik. Já mám takový jako kolapsy zdravotní a ty já mám od svých, prostě hrozně dlouho, asi šestnáct, osmnáct let prostě kolabuju a docela jako úspěšně a jako opravdu jsem schopen dojít až na hranici života a smrti a...

Vladimír KROC, moderátor:
Jakého druhu jsou ty potíže, pokud se vám o tom chce hovořit?

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
To tělo jako vlastně vypadá, že v podstatě umře, odejde veškerá energie. Nedokážu mrkat, zapomenu telefonní čísla, neumím chodit třeba vůbec. Prostě jako prázdnej pytlík od mlíka. A to je jako konec, to se prostě jako upracujete k smrti a ten problém, já jsem byl u doktora, a ten problém je prostě v tom, že ten psychiatr, nebo ten psycholog, nebo co to byl, byla úplně zděšená a říkala, že je to zvláštní, že vůbec nemám jako žádný rezervy, jo, že jako vůbec nechráním svoje tělo ani svoji duši a že vlastně si nedělám žádnou rezervu, že vůbec jako nemám. Já jsem prostě člověk, který je schopen se zničit, jo.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
No, a je to vůbec dobře kumulovat tady všechny ty funkce, producent, herec, režisér, ředitel?

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
No, a vlastně v okamžiku, kdy jsem teda jako takhle úspěšně kolaboval asi rok, já už jsem třeba nedohrál představení, vezli mě do nemocnice, a oni nic jako nenajdou, protože tomu tělu nic není, ono prostě jenom jako vypne, jo, tak vlastně to byl jako samozřejmě jeden z důvodů. A ten druhej důvod byl ten, že vlastně každopádně ten Kašpar nejenže je dlouho na světě a ta Celetná, ale oni zvířátka rostou obě, jo. Ta Celetná dneska hraje, Celetná loni, nebo předloni překročila magickou hranici čtyři sta představení v roce. Já jsem se toho úplně vyděsil, já jsem to nechtěl. A letos už má čtyři sta dvacet, jo. A vedle toho Kašpara, kterej hrál prostě řádově sto padesát, dvě stě představení, teďka mlátí přes tři sta za rok, jo. Takže ta Celetná hraje, i když Kašpar je na zájezdě, jo. A Kašpar zrušil jakoby letní prázdniny, vlastně už nemáme žádný volno kromě asi dvou dnů kolem Silvestra, jo, a vlastně jedeme takhle, jo. Takže vlastně bylo potřeba něco někam odhodit. A ten Honza byl jakoby logickej, byl na ráně, rád to udělal a vlastně Honza vlastně je uměleckým jakoby šéfem. Je to člověk, kterej se stará hlavně jakoby o herce, o jednání s hercema a o jednání s magistrátem, s ministerstvem a tak dál s tím, že já mu dělám toho chlapíka vzadu, toho Richelieuho, co tam počítá a kouzlí ty peníze a dělá to nemožné.

Vladimír KROC, moderátor:
Možná je to odpověď i na otázku, kterou jsem si schovával ohledně filmu, protože vy jste se objevil v prvním filmu dvojice Hřebejk Jarchovský, potom o rok později v té Road Movie, Jízda. Ten rozjezd coby filmového herce byl velmi slibný, ale naposledy jste ve filmu hrál před čtyřmi lety. Je to právě tím nedostatkem času, nebo proč?

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
No, ano, ano a je to taky tím, že se jakoby změnilo to natáčení, protože když jsem dělal Šakalí léta, tak mi Honza Hřebejk řekl skoro rok dopředu, měsíce, který si mám vyblokovat ve svý práci. Já jsem řekl: "Dobře, tak v tý době já nebudu zkoušet a budu jenom hrát," a i to byl problém. Teďka mi zavolají dvacátýho srpna, že mám točit září, říjen na Slovensku. Já říkám: "Za rok?" "Ne, za deset dnů." A já říkám: "Počkejte, a vy si myslíte, že já mám jako čtyřicet dnů vtahu čas, jo?" "No." "Vy jste se zbláznili ne? Vždyť já mám práci do prosince v srpnu, jo." Takže jestli to je takhle, tak já filmovej herec nemůžu bejt, protože já skutečně teď mám jako, teď dělám repertoár na říjen a budu mít v září nahozenej prosinec. A pokud jde o zkoušení, tak vím, co zkouším do patnáctýho března, jo, za rok, jo, takže v tom případě nemůžu bejt. A měl jsem teďka dělat něco v seriálech, asi v podstatě brutální role, to ani nebudu říkat, koho jsem měl všechno hrát, ale to bylo to samý, jako, prostě, no. To byly čtyři měsíce vtahu, Ordinace v růžový zahradě. Já říkám: "Vy jste se zbláznili, já nemám čas," jo, takže mě to teda nemrzí, já dělám divadlo rád a nechci ani točit, nebo jako nějak tím nestrádám.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Tak si pojďme ještě povídat chvilku o chystaném Rozmarném létu. Už jsme řekli, nebude tam chybět bazén napuštěný vodou, nebudou chybět polykači ohně, nebo akrobati s ohněm, nebude chybět bar, v němž budou buřty a bezinková šťáva, a nebude prý chybět ani maringotka a hlavně vysoko napjaté lano kouzelníka Arnoštka.

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
No, já se stávám slavným tím, že prostě nedomýšlím věci a tím pádem dělám věci na pokraji možného a nemožného. A kromě těch tun vody jako ve třech metrech Arnoštek, oni mi to totiž říkali, ty lidi, jo, oni mi říkali: "On to nepřejde, ten kluk, protože jednak on nám chodí bez tyče, což je daleko těžší, a jednak je to v těch třech metrech a on jakoby nemá jištění." A oni říkali...

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
A počkejte, a Arnoštka hraje akrobat, nebo nehraje?

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
Ne, to hraje herec, navíc je to takovej jako docela nešika původně. Dneska kouzlí, hraje na takovej nástroj, kterýmu se říká šalimó, je to taková jakoby podivná flétna obrovská s jiným jazýčkem.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Tak to přesně víme, protože minulý týden tady byla slavná česká klarinetistka Ludmila Peterková a ta nám právě o šalimó...

Vladimír KROC, moderátor:
Hodně vyprávěla.

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
Ano, tak my tam máme šalimó a ten Arnoštek chodí po tom laně a právě my jsme mu vyrobili trenažér u nás na zkušebně v Kochánkách a ten byl jako jedna ku jedný, jo. Čili délka toho lana odpovídala, nástupní lávky odpovídaly, akorát to bylo v půl metru. A po tom úplně v pohodě chodil. A pošlu ho do tý Celetný do těch tří metrů vylézt, rozklepaly se mu nohy, neudělal ani krok, že jo.

Vladimír KROC, moderátor:
My se budeme muset loučit, ale je to přesně ta chvíle, kdy jsem tak navnaděni, že dvacátého pátého června si nenecháme ujít premiéru, nebo potom někdy, pokud se nedostaneme na premiéru, tak se určitě přijdeme do divadla v Celetné podívat. Naším dnešním hostem byl divadelník Jakub Špalek. Na shledanou.

Jakub ŠPALEK, ředitel Divadla v Celetné, producent, režisér, herec divadelního spolku Kašpar:
Na shledanou.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Pokud jste z našeho rozhovoru něco, jak se říká, prošvihli, tak to dohoníte v rádiu na přání. Hledejte na adrese www.rozhlas.cz/radionaprani.

Vladimír KROC, moderátor:
S Naděždou Hávovou a Vladimírem Krocem se můžete setkat opět za týden v obvyklém čase. Vyzpovídáme muzikanta Vladimíra Mišíka. Do té doby na slyšenou.

Naděžda HÁVOVÁ, moderátorka:
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.