Rozhovor, který se nekonal
Paříž je město módy, což platilo bezezbytku i tento týden. Módní přehlídky takzvaného vysokého krejčovství - haute couture - daly vyniknout novým modelům šitým na míru do posledního švu. Takové období je i pro zpravodaje Českého rozhlasu důvodem k rozhovoru o módě.
Dívka, se kterou jsem se rozhodl udělat rozhovor, je Ruska, vyrůstala v Nižném Novgorodu a pomáhala matce v obchodu s ovocem a zeleninou. V patnácti odešla z domova, všiml si jí francouzský "hledač" modelek a pak ve Francii i anglický lord Justin, s nímž má dvě děti.
Dnes je slavná, jmenuje se Natália Vodianovová, ale domluvit si s ní rozhovor nebylo příliš těžké. Agentura ho potvrdila. Přijďte v pondělí ve 12 hodin do hotelu Ritz na náměstí Vendome v Paříži. Interwiev bude v salónku Psyché, občerstvení zajištěno, cituji z mailu. Pamětliv slov jedné posluchačky Zápisníku zahraničních zpravodajů, která mě upozornila, že Francouzi jsou citliví na to, jak je kdo oblečen, vzal jsem si na sebe to nejlepší, co ve Francii mám, včetně ležérně zavázané šály.
Na rozhovor s Natálií jsem přišel včas. Vlastně brzy – už v 11 hodin. Posedět hodinu v pohodlném křesle hotelu, kde bydlela slavná Coco Chanel, poblíž baru, kde býval hostem Ernest Hemingway, a čekat na hezké ruské děvče je sám o sobě zážitek. Jenže během zážitku se mě portýr vlídně a diskrétně třikrát přišel zeptat, jestli mi může s něčím pomoct. Nechápu, podle čeho poznal, že v Ritzu nemám apartmá, nebo aspoň obchodní jednání o prodeji ropy. Na mou odpověď, že mám rendez-vous v salónku Psyché, se zatvářil pobaveně.
To už však sestupovala křehká ruská kráska po schodech do foyer. Když vydávala svým asistentkám pokyny v angličtině, přemýšlel jsem, zda se budeme bavit rusky, francouzsky, nebo anglicky, a ve všech jazycích si formuloval otázku, jestli se nebojí, až bude stará, a další podobné duchaplnosti. To víte, první rozhovor s topmodelkou...
Blížilo se poledne. Chvíle dohodnutého rozhovoru. Telefonuji slečně z PR agentury, která na mě měla už půl hodiny čekat. "K vám se nedostal můj vzkaz?" ptala se vyděšeně. "Volala jsem vám, že druhá agentura, která se stará přímo o Natálii, si nepřeje rozhovor pro česká média. Je to nějaká jejich strategie."
Bác! Takhle to vypadá, když vám v pařížském hotelu Ritz spadnou hračky do kanálu. Ven na náměstí Vendome jsem musel projít kolem portýra. Co si asi tak bude myslet? Tak ses u nás ohřál, holoubku? Ba ne, byl to profesionál. Nehnul brvou a popřál hezký den. Poděkoval jsem a utrousil, že dobrý den už si ze mě někdo udělal.
Z Paříže Jan Pokorný, Český rozhlas
