Rozhodčí řízení

Mnohem rychlejší variantou jak řešit majetkové spory je rozhodčí řízení, které je jakousi alternativou toho soudního. Stačí, aby se obě strany předem dohodly, že v jejich případném sporu bude rozhodovat místo soudu rozhodce. Více už vysvětluje advokát Michal Žižlavský.

Michal Žižlavský: Založit pravomoc rozhodce namísto pravomoci soudu lze tak zvanou rozhodčí doložkou, což je v podstatě ustanovení, které se dá ku příkladu do nájemní smlouvy, může jít o nájemní smlouvu k bytu, nebytovému prostoru, případně k jiné nemovitosti. Musí se tam stanovit jakým způsobem bude určen rozhodce a v případě že pak dojde ke sporu o zaplacení nájemného, tak má pronajimatel možnost podat žalobu u rozhodce, nikoli u soudu.

Na rozhodčím řízení je ale možné se dohodnout i v okamžiku, když spor vznikne.

Michal Žižlavský: Praxe ukazuje, že takové případy jsou velmi řídké, protože to rozhodčí řízení představuje daleko rychlejší a řekl bych efektivnější cestu jak ten spor přivést ke konci a v okamžiku, kdy ten spor vznikne, zpravidla jedna ze stran nemá zájem urychlovat řešení toho problému. Jsou velmi časté ty rozhodčí doložky, zakomponované přímo do textu smluv, kdy se tam dávají v okamžiku, kdy ještě žádný spor není a žádná ze stran neví, jestli to bude ona, kdo něco poruší, nebo jestli to bude ona po které bude něco požadováno. V okamžiku, kdy už ten spor vznikne, tak zpravidla nemá zájem tu rozhodčí smlouvu uzavřít.

Rozhodčí řízení je proti soudnímu nejen rychlejší, ale také levnější variantou, jak vzniklý spor vyřešit.

Michal Žižlavský: V rozhodčím řízení není žádná norma, která by závazným způsobem určovala výši poplatků, těch rozhodčích orgánů je celá řada, ale je třeba si uvědomit, že to řízení před rozhodcem je jednoinstanční, zatímco to soudní řízení má více instancí, lze tam využít více opravných prostředků a u těch větších sporů, zpravidla zastupují sporné strany advokáti a na těch jejich poplatcích, čím více jednání, tím více se ten spor prodraží. Takže z tohoto pohledu se dá říci, že to rozhodčí řízení je levnější a v každém případě je rychlejší, než soudní řízení.

Zatímco běžné soudní řízení kupříkladu o zaplacení pohledávky z nájemní smlouvy trvá několik let, rozhodčí řízení jen několik měsíců. A kdo určí který rozhodce bude spor projednávat?

Michal Žižlavský: To je závislé na vůli smluvních stran. Je možné, aby do nájemní smlouvy přímo jmenovitě uvedli rozhodce, který v případě vzniku sporu bude jejich spor rozhodovat. Toto řešení není ale příliš praktické, protože například ten spor může nastat za řadu let a ta osoba tam určená může v mezidobí zemřít, takže se používá spíš jiný model. Určí se orgán, který je oprávněn určit rozhodce.

Ne všechny spory je ale možné řešit prostřednictvím rozhodce. Kdy je tedy vhodné využít rozhodčího soudu?

Michal Žižlavský: Já osobně se domnívám, že je použitelné pro řešení jednoduchých sporů, tam kde jde skutečně o to, jestli někdo skutečně zaplatil nebo nezaplatil, takové ty složitější spory řešitelné někdy rozhodčím řízením ani nejsou, kupříkladu spory o vlastnictví nemovitostí v rozhodčím řízení nelze řešit vůbec.