Romština je pro Romy symbolem jejich identity, říká básnířka Renata Berkyová
5. listopadu jsme si připomněli Mezinárodní den romského jazyka. Jeho mottem je oslovit nejen Romy, ale i širokou veřejnost, u které si klade za cíl vzbudit v ní zájem o romský jazyk a romskou kulturu. Vzhledem k postavení svých mluvčích v zemích, kde žijí, patří romština všude na světě mezi menšinové jazyky.
„Proto, aby romština nebyla na ústupu, aby se jednou zcela nevytratila a aby i mladí Romové chtěli mluvit romsky je zapotřebí, aby byli hrdí na to, že jsou Romové a že romsky umí. Jde o plnohodnotný a pěkný jazyk, který má navíc tu výhodu, že se s ním dá domluvit po celém světě,“
říká romistka a básnířka Renata Berkyová. Dodává, že počet mluvčích romštiny se zdaleka nerovná počtu Romů. V Evropě romsky mluví přibližně 4,5 milionu lidí.
„Poslední generace Romů už romsky téměř nemluví. Ani 50 procent romských dětí jazyk neovládá. Trend postupného opouštění romštiny není dán jen historickou zkušeností, ale i tím, že integrovaní Romové více dbají na to, aby jejich děti mluvily správně česky a nebyly zatíženy romštinou. Rodiče chtějí, aby byly úspěšnější ve škole, což bylo jim a jejich rodičům vštěpováno už za minulého režimu.“
Podle Berkyové se romský jazyk čím dál častěji objevuje i v hudební tvorbě nejen romských umělců, ale i zpěváků z majoritní hudební scény.
„Já bych nebyla tak skeptická. Doufám, že se romština nikdy zcela nevytratí, protože by to byla obrovská škoda. Pro mnoho Romů je jazyk jako takový symbolem jejich vlastní identity. Doufám, že je v romských písničkách stále přítomná i pro ty Romy, kteří romsky nemluví. Pořád je tedy šance, že v sobě naleznou chuť udržet vlastní jazyk.“
Majorita si ani neuvědomuje, že řadu slov z romského jazyka sama používá v běžném životě:
„Jedním z příkladů je třeba ‚chálovat‘ nebo ‚to byla dobrá chálka‘, což je od slova ‚techal‘, které znamená ‚jíst‘. Velmi používané je ‚love‘, tedy ‚peníze‘ nebo ‚benga‘, tedy ‚policie‘. Benga se v romštině používá nejen pro policii, ale i pro čerty.“
Renata se několikrát setkala s lidmi, které dodnes mrzí, že je rodiče romsky nenaučili. Uvědomují si, že romský jazyk by doplnil jejich vlastní identitu.
„Myslím si, že ti Romové, kteří nemluví romsky, by se to velmi rádi naučili. Často se setkávám s názorem, jak je jim líto, že je rodiče romsky nenaučili. Leckdy by jim to ulehčilo nějakou situaci. Nesetkala jsem se se zájmem o formální výuku, tedy aby se romština vyučovala na školách třeba jako výběrový seminář nebo jako volitelný jazyk.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Teherán má apokalyptický ráz. Některé jeho části připomínají město duchů, popisuje český velvyslanec
-
ONLINE: Zelenskyj varoval před firmami, které Rusku dodávají stroje k výrobě zbraní. Osm z nich je z Česka
-
Kvůli požáru u Splitu byly evakuovány desítky českých turistů. Hasiči dostali oheň pod kontrolu
-
Minsk propustil opozičního lídra Cichanouskiho. Na návštěvě v Bělorusku je přitom zmocněnec USA Kellog