Romský jazyk
Romština, ať už jde o kterýkoli z jejích dialektů, se řadí mezi indoevropské jazyky do skupiny jazyků indických (společně například s hindštinou či bengálštinou).
Příbuznost indoevropských jazyků prozrazuje podobnost některých výrazů, například pro bratr – anglicky brother, staroindické bhrátr, romské phral.
Romština však není zdaleka jednotným jazykem – díky územním přesunům jednotlivých romských skupin existuje několik hlavních dialektů romského jazyka, ale i přesto se Romové z různých částí světa mohou spolu domluvit.
Slovní zásobu všech romských dialektů tvoří, podobně jako u ostatních jazyků, slova původní, přejatá a nově vytvořená:
Slova původní jsou stará slova indického původu a slova dávno přejatá (z íránských jazyků, z arménštiny a některé i z řečtiny), tedy ze zemí, kterými prošly všechny skupiny Romů na cestě z Indie do Evropy. Tato část slovní zásoby je velmi jednotná a v současném jazyce stále přetrvává a objevuje se ve všech romských dialektech.
Slova přejatá získávaly romské skupiny, rozptylující se po Evropě, z jazyků národů, se kterými se na svých cestách setkávaly poté, co opustily území Malé Asie. U slovenských Romů to jsou výpůjčky zejména ze srbštiny, chorvatštiny, rumunštiny, maďarštiny, slovenštiny, ukrajinštiny, polštiny, němčiny (jejího švábsko-spišského dialektu). Slova začleněná do romštiny touto cestou označují to, co bylo Romům do té doby neznámé. Tato slovní zásoba je nestálá a je nahrazována slovy nového kontaktního jazyka, v případě slovenských Romů, žijících v Česku, z češtiny.
Neologismy, nejnovější slova v romštině, které má každý živý jazyk, jsou cizí slova přejímaná z prostředí, ve kterém Romové žijí. Romové se však snaží, stejně jako například čeština nyní bojuje proti anglicismům, vytvářet si pro nové věci svá vlastní pojmenování.
Dialekty romštiny
Na území bývalé československé federace jsou třemi nejrozšířenějšími dialekty dialekt slovenský, maďarský a olašský. Slovenským dialektem přitom hovoří přibližně 80 % Romů, maďarským 10 %, stejně jako olašským. Romové hovořící olašským dialektem mohou nejsnáze komunikovat s Romy na celém světě.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Prokop: Zhruba pětina Čechů má příznaky úzkosti a depresí. Nemají psychiatra, neberou antidepresiva
-
Pro Turka je to konečná. Macinka může řídit dvě ministerstva měsíce, soudí novinářka Bastlová
-
Ústavní stížnost psala za advokáta umělá inteligence. Vymyslela si judikaturu, ve hře je kárná žaloba
-
‚Takové věci nelze přehlížet.‘ Vedení ANO vyloučilo brněnské zastupitele, kteří neopustili koalici s ODS