Romské oběti holocaustu se dočkaly. Po téměř 70 letech mají v Berlíně památník
Zapomenutý holocaust, tak se někdy mluví o vyvraždění půl milionu Romů během druhé světové války. Dlouhé roky se o nich nemluvilo. Přitom se holocaust Romů od židovského nijak nelišil. Bývalí vězni z koncentračních táborů, kteří přežili, a pozůstalí obětí se dnes po 67 letech dočkali odhalení památníku před budovou Spolkového sněmu.
„Shromáždili nás na jednom místě, pak jsme museli nasednout do nákladních vagónů. Bez kousku masa, bez kousku chleba, odvezli nás do Belzigu, kde naši rodinu rozdělili, bratra a otce poslali do Osvětimi," vzpomíná 85letá Mäuschen Weissová na události před více než 70 lety.
Bratra a otce už nikdy neviděla. „Na vlastní oči jsem musela přihlížet, jak nacisté zastřelili mou tehdy desetiletou sestru kulkou do krku," říká tichým hlasem.
Dnes vetchá stařenka měla štěstí. Koncentrační tábor přežila, vrátila se do Hamburku, kde její rodina žila tři sta let. I když se raduje ze 40 vnoučat, pravnoučat i prapravnoučat, děsivé obrazy se jí stále vracejí.
„Není v Německu romské rodiny, která by nebyla postižená. V koncentračních táborech zahynuly dvě třetiny německých Romů. Oběti tohoto utrpení léta žili se svou bolestí sami," připomíná Romani Rose, předseda romské rady německých Romů.
Dlouhé roky se zasazoval o důstojný památník, který by připomínal vyvražďování jeho národa. „ Každoročně pořádáme cestu do Osvětimi, kde z 1. na 2. srpna 1944 byly poslány do plynu poslední tři tisíce Romů. Majdanek, Treblinka, Buchenwald - to jsou pohřebiště tisíců našich lidí. Ti, kteří přežili, nás vždy doprovázejí. Stále doufali, že se romského památníku dočkají," připomíná.
Dnes ten den nastal. Romani Rose i v Německu známý romský historik Silvio Peritore ho vnímají nejen jako uctění památky obětí, ale především jako poselství současnosti, kdy rasistické výpady vůči Romům zaznívají i z úst politiků demokratických stran.
Za alarmující označují situaci v Česku. Silvio Peritore kritizuje i to, že česká vláda dodnes nedokázala vyřešit situaci kolem někdejšího sběrného lágru v Letech u Písku.
„To je skutečně velký skandál. Kritizujeme to už léta. Od prezidenta Havla jsme ještě získali podporu. S pomocí mezinárodního osvětimského a buchenwaldského výboru se snažíme, aby na místě někdejšího koncentračního tábora místo vepřína stál důstojný památník," upozorňuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
