Církevní restituce nejsou nadsazené, říká Roman Češka
Církev je dnes ve velmi podobné situaci, jako byla kdysi privatizace – přenastavuje se systémové prostředí. To jsou slova bývalého předsedy Fondu národního majetku Romana Češky, který dnes působí jako ekonom Arcibiskupství pražského.
„Starám se o to, aby vůbec církev přežila současnou dobu, odluku od státu,“ vysvětluje Roman Češka ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Výše restitucí majetků církví podle něj není nadsazená, nejde ani o vymyšlené nebo přehnané číslo, naopak existuje několik problematických bodů, které jsou v neprospěch církví.
Ivan Bartoš: Čím dříve se otázka zdanění církevních restitucí uzavře, tím lépe
„Není pravda, že Piráti podporují zdanění církevních restitucí,“ říká ve Dvaceti minutách Radiožurnálu předseda Pirátů Ivan Bartoš. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek přitom v ústavně právním výboru podpořil zdanění církevních restitucí. Jak si to vysvětlit?
Prvním z nich jsou zločiny, které páchá stát na církvi, která proti tomu nemá obranu. V té souvislosti Češka mluví o začátku 90. let, kdy restituce probíhaly masivně, ale církve se vynechaly a dočkaly se až o 20 let později. „Tehdejší majetek by měl zhruba dvou a půl násobnou hodnotu,“ upozorňuje.
Zdanění finanční náhrad, které leží ve Sněmovně, pak zasahuje nejenom církev, ale celou společnost. Ta si podle něj nemůže takový krok dovolit. „Pokud je justice skutečně nezávislá, tak církve před tímto ochrání,“ dodává.
Navíc podle Češky některé státní instituce vydávání majetku církví bojkotovaly, jiné to komplikují, některé případy jsou u soudu.
„Vrátila se celá řada majetků, ze kterých ale církev rozhodně nezbohatne,“ říká s tím, že největší hodnotu vráceného majetku na Arcibiskupství pražském mají lesní cesty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.