Roboti na olympiádě? Třeba se dostaneme k něčemu, co se nám zdá nepředstavitelné, naznačuje vědkyně

Ráda bych se podívala do laboratoře chemické inženýrky Jitky Čejkové. Kdybych se tam dostala, co bych tam viděla?

V tuto chvíli krásný pořádek, protože můj kolega tam teď vzorně uklidil. (usmívá se) Ale jinak, když tam děláme experimenty, máme různá témata, kterým se věnujeme, nejvíc asi kapičkám dekanolu, je to obarvené na červeno. Takže lahvičky s červeným roztokem a pak spousta roztoků dekanoátu sodného o různých koncentracích. Toho je tam na první pohled nejvíc.

Vaše kapičky dekanolu mají poměrně vysoké sto tisíce zhlédnutí na YouTube, to jsem byla velmi překvapená. Vědecký obor A-life – vysvětlete, co děláte...

Čtěte také

I to, co sestavím z deseti součástek, má svoji duši, usmívá se organizátor Robotického dne

Je to z anglického artificial life, do češtiny se dá přeložit jako umělý život. Někdy se toho lidé trošku bojí, že si myslí, že vyrobíme umělý život, který zničí celý náš svět, ale není to tak. Další, co si lidé občas pletou, je umělý život a umělá inteligence. Jak to vysvětlit: když řekneme život a inteligence, slyšíme, že je tam určitý rozdíl. I v těch termínech „umělá inteligence“ a „umělý život“ je cítit rozdíl.

Vědci v oblasti umělého života jsou z různých oborů. Jsou tam i počítačoví vědci, biologové, umělci, filosofové, otevírají se otázky, jak vznikl život, co je život a jestli jsme schopni nějaký umělý život vůbec připravit.

Dal by se z chemických systémů sestrojit živý organismus? Který nějakým způsobem funguje, na základě nějakých pravidel a k něčemu slouží?

Jsme u té otázky, co je živý organismus, jak definovat život a co očekáváme, že bude umět. Definice života je velice komplikovaná. I když sestrojíme organismus, který bude míst aspoň trochu vlastností těch živých systémů, nikdy to nebude dokonale živý systém, jako vymyslela příroda. Proto zavádíme různé jiné termíny – jako třeba robot. Což je umělý člověk, ale nemá všechny vlastnosti živých lidí. Já jsem svým kapičkám začala říkat tekutí roboti, protože jsou to jenom malí roboti a jsou kapalní.

Jste editorkou knihy Robot 100: Sto rozumů. V roce 2021 vyšla tato knížka u nás, ovšem velmi prestižní americké nakladatelství MIT ji vydalo letos v lednu. Měli jste tady křest, asi přijela velká spousta kapacit v oboru robotiky?

Zmínila bych, že podtitul knihy Robot 100: Sto rozumů nesymbolizuje stovku jenom, že jsme stavili sté výročí, protože Čapkovo R.U.R. vyšlo v roce 1920 a moje kniha sto let poté, ale že i sto osobností do té knihy přispělo. Je to kniha, kde čtenáři mohou najít Čapkovo R.U.R. v původním znění plus ohlasy sta lidí na toto dílo. Jelikož víc než polovina autorů byli zahraniční přispěvatelé, byla poptávka po tom vydat to i v angličtině v zahraničí. Jsem pyšná, že se toho chopilo prestižní vydavatelství MIT press.

Bylo to zkráceno, je tam vybraných dvacet esejí, ale kniha je zajímavá i pro zahraniční čtenáře v tom, že nabízí zcela nový překlad Čapkova R.U.R. od Štěpána Šimka, což je výhradní překladatel Václava Havla. I toto je přínosem té knihy. Původní překlad měl spoustu nepřesností.

Zezačátku to asi vypadalo jako megalomanský nápad. Dívala jsem se na všechna jména, a i já znám jméno Rodneyho Brookse, bývalého profesora MIT, což je velká kapacita v oboru robotiky. Jak holka z Česka, omlouvám se, paní docentko, dosáhne toho, že přemluví tolik lidí? Může za to Čapek, že dílo je tak samonosné ještě po sto letech?

V první řadě to nebyl megalomanský nápad. Zezačátku to vypadalo, že posbírám pár příspěvků, ale do té stovky to narostlo mým věčným oslovováním kamarádů a kolegů, ať taky něčím přispějí. Dala jsem zadání buď zopakovat si R.U.R., nebo těm zahraničním přečíst si to, protože to neznali, a pak na to napsat nějaký ohlas. První, kdo se mi ozval, byl Rodney Brooks, který mi poslal text, který se týkal toho, jak se v dnešním světě používá slovo robot, a přitom původní význam je jiný. Pak jsem oslovovala další vědce. Všech sto lidí znám osobně.

Dospěli na základě sto let staré Čapkovy hry k nějaké další myšlence, která se dá v tomhle oboru rozvíjet?

Došli k závěru, který jsem věděla od začátku, že Čapkovo dílo je opravdu nadčasové a otázek, které tam nastínil, je veliká spousta. Bylo pak právě trošku těžké, aby se některé myšlenky v knize nepřekrývaly, tak se na to každý podíval ze svého pohledu. Do knihy přispěli nejen vědci, mám tam příspěvky třeba spisovatelů, jiných umělců, ale přispěli i manželé Helceletovi.

Čtěte také

Lidé jsou kreativní, zůstanou před roboty, věří expert na budoucnost práce

Tito olympionici se zamysleli nad tím, jestli třeba za sto let nebudou roboti soutěžit na olympiádě. Mají tam poznámku, že pokud to někomu přijde hrozně absurdní, tak je to podobné tomu, jako když před sto lety se řeklo, jestli mají na olympiádě soutěžit ženy... Třeba se časem dostaneme k něčemu, co se nám teď zdá nepředstavitelné.

Kdybyste vy s vaší letitou praxí s tekutými roboty měla přispět do této knihy na toto téma, jak byste na Čapka navázala?

Zmínila jsem to v úvodu té knihy. Moje práce se právě víc blíží té původní Čapkově myšlence, protože Čapkovi roboti, Rozumovi roboti v R.U.R., byli tvořeni „chrchlem jakéhosi koloidního rosolu, který by ani pes nesežral.“ A ty moje kapičky k tomu mají mnohem blíže než všechny dnešní roboty. A já v tom úvodu popisuji, co ty kapičky umí. Také jsme do té knihy zařadili Čapkův fejeton Autor robotů se brání. I to je zdůvodnění toho, proč tu knihu Robot 100: Sto rozumů vydalo naše vydavatelství VŠ chemicko-technologické v Praze. V tom fejetonu zaznívá, že když Čapek psal R.U.R., myslel na moderní chemii. Tím je to i obhajoba, proč se věnujeme robotům, proč jsme to nepřenechali třeba kolegům z jiných univerzit, které se tomu věnují více.

Co vše kapičky dekanolu umí? A jaký další Čapkův román Jitku Čejkovou inspiroval k nové knize? Poslechněte si celý rozhovor.