Věda se mění, je to týmová práce, říká Pavel Jungwirth, který zjistil, jak dostat léčivou látku do lidské buňky

15. leden 2019

Sám sebe s trochou nadsázky označuje za vědeckého turistu. Pohybuje se totiž mezi fyzikou, chemií a biologií. Jedno téma ho ale neustále provází, a to slaná voda. „Dřív jsem sledoval, jak ionty solí fungují v atmosféře, dnes jak fungují v lidském těle,“ shrnuje v rozhovoru s Lucií Výbornou profesor Pavel Jungwirth.

Jestli nám to někdo ukradne, tak je to ta největší pochvala, tvrdí vědec Jungwirth o svém přelomovém výzkumu

Pavel Jungwirth, fyzikální chemik, vysokoškolský pedagog a popularizátor vědy

Před fyzikálními chemiky dnes stojí zajímavá výzva – dostat léčivou látku přiměřeného množství na to správné místo v lidském těle. Čeští a němečtí vědci už publikovali svůj objev, který to snad posune dál.

Často se říká, že život vznikl z vody. Přesnější by však bylo říct, že ta voda byla slaná. „Krev je roztok chloridu sodného, v buňkách máme chlorid draselný. To, že nám bije srdce, je zase akce vápníkových iontů,“ popisuje Pavel Jungwirth.

Peptidy jsou jako lokomotiva

Se solemi souvisí i velké téma, kterým se Pavel Jungwirth a jeho tým zabývají – a to peptidy. Peptidy, které pronikají do buňky, jsou totiž velmi kladně nabité. „Nabízí se tak fascinující otázka: jak dokážou projít přes buněčnou membránu, která je olejnatá?“ upozorňuje na zajímavý problém. 

Byl to právě on, kdo našel odpověď. Ta se v budoucnu může stát i odpovědí na jinou zásadní otázku, a to jak dostat léčivou látku do buňky. Právě peptidy ji totiž do buňky mohou dopravit. „Nedá se to vyloučit, momentálně nám jde ale hlavně o porozumění, jak celý mechanismus vůbec funguje.“

Představte si peptid jako lokomotivu, která míří do buňky. Není zajímavá sama o sobě, ale můžeme do ní posadit náklad: třeba léčivé látky.
Pavel Jungwirth

Také věda podléhá trendům

I na příkladu týmu Pavla Jungwirtha je vidět, jak se v poslední době věda mění. „Dříve byli vědci solitéři, dnes je věda týmová práce,“ zdůrazňuje Pavel Jungwirth. „Věda zároveň funguje v rovnováze mezi soutěžením a spoluprací. Amerika to možná trochu víc tlačí na soutěžení, my na spolupráci, ale tady už trochu zevšeobecňuju,“ upozorňuje. 

Jak dodává, devět z deseti věcí, se kterými současná věda přichází, jsou podle něj „blbosti“. A to prý včetně těch jeho. Jak říká, i věda totiž podléhá módním trendům. „My vědci jsme jak pubertální holky, jednou to jsou minisukně, jednou zase dlouhé sukně,“ usmívá se. „Momentálně frčí AI, tedy umělá inteligence.“

Věda se dá vysvětlit. Pokud nemám jednoduchou, jasnou myšlenku, zřejmě to nedělám úplně dobře.
Pavel Jungwirth

A jakou roli v současné vědě hrají peníze? Jsou prý fajn. Ale zároveň jsou pouhým prostředkem. „Umožní nám udělat výzkum a ještě jít třeba večer do hospody. Ale není to ten cíl. Cílem je na něco přijít, něco objevit.“ 

autoři: Lucie Výborná , als

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.