Rakouský národní park Thayatal se pyšní vzácnou kočkou divokou. V přírodě ji ale nejspíš nepotkáte

Rakousko je každé léto plné výletníků, kteří objevují jeho přírodní bohatství. Většinu z nich to táhne do Alp. Pokud ale hledáte místo, kde je příroda nejrozmanitější a kde žije pohromadě nejvíc druhů zvířat, musíte zamířit jinam. Doslova jen pár kroků od českých hranic, na rakouském břehu Dyje, leží národní park Thayatal. Kromě zvířat, která potkáte taky na naší straně hranice, tu žije i velice vzácná kočka divoká.

„Podívejte, sýkorka. To je zajímavý ptáček,“ ukazuje Robert Müllner „Nejenom, že je to nejčastější druh ptáka v Rakousku nebo obecně v Evropě a lidi ho většinou znají, hlavně má ale specifický zpěv. Když jste v lese a slyšíte zpěv, který nedokážete k ničemu přiřadit, tak je to většinou právě sýkorka.“

Robert Müllner na vyhlídce nad řekou Dyjí

Stojíme na vyhlídce, pod kterou se točí hraniční řeka Dyje. Na jednom břehu je český Národní park Podyjí, na rakouské straně park Thayatal, kde Robert pracuje jako ranger.

„Kočka divoká tu nejspíš žila vždycky, akorát nám to léta unikalo. Je to opravdu hodně plaché zvíře. Někdy ke mně chodí návštěvníci a prosí mě, abych jim kočku ukázal v jejím přirozeném prostředí. A já na to: Co takhle vyhrát v loterii? Tam máte podobnou šanci na úspěch,“ vysvětluje, proč na rozdíl od sýkorky nejvzácnější obyvatelku zdejších lesů nejspíš neuvidíme.

Železná opona přírodě prospěla

V parku Thayatal platí jednoduché pravidlo – všechno se pokud možno nechává na přírodě.

„Řeka Dyje tu stvořila svůj vlastní svět. Před pěti miliony klesla její hladina a proud se pak začal klikatit mezi skalisky,“ popisuje ředitel národního parku Christian Übl.

„Díky tomu se tu rychle střídají podmínky – břehy natočené na jih jsou plné suchomilných stromů, ty směrem na sever jsou zase porostlé buky červenými a druhy, které mají rády vodu. Tohle všechno posiluje rozmanitost.“

Rakouskou politiku rozděluje celá řada témat — ochrana přírody a s tím spojené čerpání evropských fondů jsou ale jedna z mála věcí, na kterých je shoda napříč celým politickým spektrem

Přispěla k tomu ale i historie pohraničí. „Železná opona byla hrozná pro Čechy i pro nás – sledovali jsme, jak za řekou chodí vojáci se psy. V dětství jsem z toho měl opravdu strach. Ale pro přírodu to byl velký přínos. Lidé tu do ničeho nezasahovali a příroda si žila sama pro sebe. A kvůli oplocení odtud například nemohla utéct zvěř,“ vysvětluje.

Kočka v hlavní roli

Hvězdou parku je ale beze sporu už zmíněná kočka divoká. Podle rangera Roberta Müllnera jsou v parku přinejmenším dvě, ale s jistotou to prý tvrdit nejde.

Kočka divoká

„Doložíš to jedině pomocí DNA. Klidně můžeš mít báječnou fotku, kde jsou všechny hlavní rysy: načechraná srst, huňatý ocas s drobnou chocholkou a zvýrazněnými články, ale neprůstřelná je teprve analýza chlupů. Až pak můžeš říct, jestli tu máš nový kousek,“ přibližuje.

Návštěvníci si přesto mohou vzácné zvíře prohlédnout – u hlavní budovy parku totiž stojí výběh, kde žijí hned dva odchycené exempláře.

„Kolem je elektrický ohradník, aby neutekly. V Bavorském lese mají podobný areál a řešili tam kuriózní problém: vběhla jim tam divoká kočka, která žila na svobodě. Kocour se nechal zlákat samicí v ohradě a už nemohl ven. Takže je to skvěle zajištěné proti útěku, ale ne proti vniknutí,“ směje se Christian Übl.

autoři: Václav Jabůrek , and
Spustit audio

Související