Radikální skupiny chtějí vrátit islámský svět do bodu nula. A to je nesmysl, soudí arabista

Islámský svět musíme vnímat strukturovaně, tedy se všemi zvláštnostmi a kulturními rozdíly, připomíná Miloš Mendel, podle něhož jde o stejnou zkratku jako v případě označení křesťanského světa. Ten se také liší stát od státu.

Proto má islám různé duchovní proudy. Například v Sýrii je to tradiční rozdělení na proud sunnitský a šíitský, který vyznává asi 15 % veškerého muslimstva. „Je ovšem zavádějící, kdo je muslim. Ale není to souboj mezi sunnity a šíity,“ upozorňuje Miloš Mendel.

Radikální hnutí se ideologicky inspirují saúdskoarabským wahhábismem. „Jde o směr, který chce vykořenit společnost z dosavadních historických souvislostí standardního konformního islámu,“ vysvětluje a nebrání se srovnání s reformačními hnutími v Evropě.

Čtěte také

„Různé radikální skupiny a hnutí tvrdí, že je třeba se zbavit civilizačních nánosů i západních vlivů. Chtějí vrátit společnost do bodu nula, do prvních desetiletí za života proroka Mohameda, což je ovšem nesmysl,“ soudí Miloš Mendel, podle něhož to však v minulosti nevypadalo tak, jak si tyto mocenské skupiny představují.

Miloš Mendel, arabista a islamolog|foto: Šárka Ševčíková

Podle jeho mínění jde o dlouhodobý spor a proces. V islámském světě totiž existují dvě tři formy státoprávního uspořádání. Na jedné straně stojí autoritářské režimy, které se projevují brutálně. Vedle nich vidíme vyzrálé opoziční síly. „Nic mezi nimi. Není tu žádná tendence k demokratizaci. A to se netýká jen islámského světa,“ uvažuje Miloš Mendel a připomíná, že svět je plný diktatur.

Zajímá vás víc? Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.