Psycholog Roman Koky: Předsudky vůči Romům jsou v ČR mnohem větší než vůči jiným menšinám

6. prosinec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Romové

Psycholog Roman Koky si vztahy mezi Romy a majoritou si za téma diplomové práce zvolil až poté, co mu původní záměr překazila pandemie. Nyní v něm pokračuje i během doktorandského studia a připravuje o něm disertaci.

„Výsledky výzkumu prokázaly, že postoje Romů, kteří se do výzkumu zapojili, byli vůči neromům převážně pozitivní a souvisely s frekvencí vzájemných kontaktů. Čím častěji se Romové potkávali s majoritou a čím lepší s ní měli zkušenosti, tím pozitivnější postoje k ní zaujímali,“ říká psycholog Roman Koky.

Během výzkumu se zaměřil také na injuktivní sociální normy, které určují, jaké chování vůči neromům je ještě žádoucí a jaké nikoliv:

„Pokud Romové věděli, že se ostatní Romové stýkají s neromy, chápali to tak, že tento kontakt je podporován. Tento předpoklad tak může zlepšovat postoje Romů k neromům.“

Meziskupinový kontakt mezi majoritou a minoritou je pro zlepšení vzájemných vztahů klíčový:

„S touto myšlenkou přišel už v roce 1954 psycholog Allport. Současné výzkumy také ukazují, že důležitou roli ve vztahu kontaktů a postojů hrají různé proměnné – skupinová úzkost, empatie, důvěra, ale také meziskupinová hrozba a již zmíněné sociální normy.“

Situace v České republice i v zahraničí je v tématice meziskupinových vztahů mezi Romy a většinovou společností srovnatelná:

„Dá se říci, že téměř ve všech evropských zemích Romové patří k nejstigmatizovanějším a nejdiskriminovanějším menšinám. Jejich podmínky pro vzdělání, bydlení či pracovní příležitost jsou ve srovnání s příslušníky většinové společnosti značně neuspokojivé. Vztahy mezi Romy a majoritou jsou proto dlouhodobě napjaté.“

Romové čelí předsudkům více než jiní

Romové se oproti jiným menšinám žijícím v České republice daleko více setkávají s předsudky a stereotypy:

„Předsudky vůči Romům jsou v České republice mnohem větší než vůči jiným menšinám, což je dáno několika faktory. Vycházejí z historického kontextu. Z literatury víme, že negativní postoje Romy provázejí už od jejich příchodu do českých zemí. Další faktor je společenské nastavení. Předsudky vůči Romům, které do jisté míry bohužel posilují i média a někteří politici, jsou stále více brány jako určitá společenská norma. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že nejčastější předsudky vůči Romům jsou ty, které tvrdí, že Romové nepracují nebo nechtějí pracovat, zneužívají sociální systém, či že parazitují na české společnosti. Velká část majority se ale staví nevraživě k různosti a jinakosti obecně, rasovou nevyjímaje.“

Téma meziskupinových vztahů Romana Kokyho zaujalo natolik, že se mu věnuje i během doktorského studia.

„Začal jsem spolupracovat s docentkou Sylvií Grafovou, která se vztahem mezi Romy a majoritou a vůbec psychologií meziskupinových vztahů dlouhodobě zabývá. S docentkou Hřebíčkovou dokonce založily laboratoř meziskupinových procesů, jejíž jsem členem. Téma mě natolik zaujalo, že se mu věnuji i během doktorského studia. Výzkum meziskupinových vztahů mezi Romy a neromy v oblasti psychologie není příliš častý. Ještě více přitom chybí výzkumy, které zohledňují pohled minorit.“

autor: Rena Horvátová
Spustit audio