Prymula: Člověk s protilátkami proti covidu je s vysokou mírou pravděpodobnosti chráněn
Měl by stát uznávat potvrzení o množství protilátek proti covidu jako doklad bezinfekčnosti stejně, jako v současné době uznává očkování? Mají se nechat očkovat i ti, kdo covid prodělali? A je čas začít s podáváním třetích dávek vakcíny? Tomáš Pancíř se ptal bývalého ministra zdravotnictví a současného poradce prezidenta Miloše Zemana Romana Prymuly.
V médiích můžeme sledovat debaty, jestli určitá hladina protilátek je dostatečným důkazem bezinfekčnosti, nebo není. Vy jste se opakovaně vyslovil pro uznávání protilátek. Z čeho vycházíte?
Čtěte také
Je to základní princip imunologie, kdy protilátková imunita nás chrání proti infekčním chorobám. A my ji používáme jako určitý korelát, kdy nevyšetřujeme buněčnou imunitu, ale vyšetřujeme právě tu imunitu protilátkovou, protože to je mnohem jednodušší. Nejde tak ani o diskuzi, která se tady rozpoutala, abychom přesně věděli hladinu, která je tou protektivní, ale je to jakási známka toho, že člověk zareagoval, že bude mít protilátky, že bude mít buněčnou imunitu a tím bude chráněn proti danému infekčnímu onemocnění.
Na druhé straně náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková s odvoláním na stanovisko odborníků řekla, že člověk, který má protilátky, může onemocnět. A naopak negativní test na protilátky neznamená, že se člověk nedokáže před infekcí covidem ochránit? Je to pravda?
Do jisté míry. Ale v medicíně není nic černobílého, s touto optikou bychom nemohli uznávat ani PCR testy, protože v některých případech pozitivita není zachycená. A naopak to, že PCR test je pozitivní, tak ještě neznamená, že člověk je infekční, protože mohou být zachyceny pouze části viru, které už infekční nejsou.
Proč se vedení ministerstvo zdravotnictví uznávání protilátek brání?
Osobně si myslím, že je tady snaha kopírovat oficiální mezinárodní doporučení, která se ale vyvíjejí. A to pro mě znamená, že bychom tady nemuseli mít žádné odborné skupiny, protože budeme jenom opisovat zahraniční doporučení. A je vidět, že k nějakým změnám bude docházet, protože i Evropská unie píše, že byť se to v tuto chvíli neuznává, tak v dohledné době může dojít ke změně. A Velká Británie v podstatě nakoupila testy pro celou populaci a snaží se zjistit, jaká by tam byla eventuelní korelace. To znamená, že ve Velké Británii se směrem k protilátkám v tuto chvíli začínají orientovat.
Může být motivací ministerstva zdravotnictví třeba to, že chce přimět co nejvíce lidí k očkování, a proto tuto alternativu nechce?
Doufám, že to takto není. Motivace je spíš v tom, že lidé by si museli potom platit PSR testy, a proto by měli jít na očkování.
Související
-
Ministerstvo zdravotnictví se z našich rozsudků nepoučilo. Věřím, že v tom není úmysl, tvrdí soudce
„Působilo to jako lajdáctví. Jinak si nedokážu vysvětlit to, že tam žádná reakce není. Není to taková situace, kdy by na rozsudky nebylo možné reagovat,“ říká soudce.
-
Virolog: Varianta delta může v létě převládnout. Kolektivní imunity zřejmě nedosáhneme
Jak rychle se v Česku šíří delta? Reportér Radiožurnálu se nejen na to zeptal šéfa Biologického centra Akademie věd Libora Grubhoffera.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
