Virolog: Varianta delta může v létě převládnout. Kolektivní imunity zřejmě nedosáhneme

Státní zdravotní ústav od začátku července registrace v Česku 126 případů delta mutace koronaviru. Je to dost, nebo málo?

Přijde mi to málo. Je to podivné.

Jak to?

Do kuchyně sekvenování nevidím, jakkoli i my se na něm v Biologickém centru podílíme. Spíš mě to přijde jako mírně zanedbaná práce s daty. Ale nevím.

Není to tedy tím, že stále málo sekvenujeme? Vzorků je prý málo...

Zjevně. Je to tak.

Dlouho se ví, že to je problém. Proč se to nedaří změnit?

Je to na pováženou a může se nám to velice vymstít. Že třeba zanedbáme průnik delty nebo některé z nových variant. Měli bychom sledovat dění v Německu a v Rakousku, případně údaje ECDC (Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí, pozn. red.). To se tak úplně neděje. Nerozumím tomu, přijde mi, že koordinace na úrovni státní správy stále vázne.

Málo se dělají i diskriminační PCR testy, stěžoval si na to ministr zdravotnictví (za ANO) Adam Vojtěch. Přijdou vám přínosné? Vyplývá z nich, že delta mutace v Česku přibývá. Národní referenční laboratoř v nich detekuje 70 procent delty, 30 procent alfy.

To považuji za velmi věrohodné údaje, činí to navíc celou věc podivnější, protože to procento narůstá.

Kdy delta v Česku převládne?

Může se to snadno stát během letních týdnů, protože uvolnění protiepidemických opatření je maximální, stejně tak nálada ve společnosti je mírně řečeno nastavena tak, jakoby se nic nedělo, jakoby už žádné nebezpečí už nehrozilo. Lidé jsou velmi neopatrní, pohostinství jede na plné obrátky. Je to jenom otázka času, během léta se to může rozjet.

Čtěte také

iROZHLAS

Varianta delta se projevuje jako rýma, ztráta čichu a chuti. Vědci zachytili další variantu delta plus

Náhodné chyby

Delta je asi o 60 procent nakažlivější než dosud převažující alfa varianta. Co to přesně znamená, že se šíří rychleji?

Je to dáno silou vazby povrchového výběžku S (proteinu, jímž se koronavirus dostává do lidských buněk, pozn. red.) na specifický receptor vnímavých buněk v plicích.

Takže delta funguje jako takový „silnější magnet“?

Vlastně ano – uplatní se přednostně, rychleji. Tím je daná větší virulence, infekčnost a kontagiozita (přenosnost, nakažlivost, pozn. red.) Delta je originální dvěma jednopísmenkovými záměnami v takzvané Achillově patě (část špičky S proteinu, na níž míří neutralizující protilátky, pozn. red.). Jednou z nich je záměna argininu jako velmi hydrofilní aminokyseliny za leucin, který je naopak velmi hydrofobní. Nakonec je ta nová varianta mnohem rozpustnější, a to právě vede k větší rychlosti připojení se na specifický receptor. Je to mechanika vazby chemické podstaty.

Jak k takovým záměnám vůbec dojde, je to náhoda?

Jsou to důsledky náhodných chyb, které vznikají se statistickou pravděpodobností. My se teď trochu upínáme na to, že to jsou mutace, které se vesměs odehrávají v aktuální struktuře, v tom hrotovém proteinu S. Ale ony jsou vlastně rozprostřeny v celém tom proteinovém repertoáru virové částice.

Obáváte se „silnějších magnetů“ i u nějakých dalších variant?

To zatím nejde dobře říct. Nakonec to prověří až epidemiologická realita. Teoreticky se to nedá dobře spočítat, ale ze současných obávaných variant se celkem oprávněně hovoří o peruánské variantě lambda. Nicméně nevíme, jak se jí bude dařit v evropských podmínkách.

Laboratoře zaregistrovaly jeden izolovaný případ lambda varianty ve Středočeském kraji. Čím může být nebezpečná?

Tato varianta má v proteinu S sedm nových jednobodových aminokyselinových záměn. O nich a o jejich výsledném efektu zatím nemůžeme nic zásadního říct. Jsou nové a originální. Bude překvapením, s jakou silou a rychlostí se budou vázat na specifický receptor a jaká bude jejich rezistence proti imunitě i po očkování.

Přeočkování nás nemine

I varianta delta už ovšem stihla poukázat na silné i slabé stránky očkování. Ukazuje se, že vakcíny stále velmi dobře chrání proti vážnému průběhu onemocnění, už o něco méně se jim ale daří v případě delty bránit šíření onemocnění, a hlavně je nutné mít očkování kompletní, jedna dávka nestačí. Není na místě už zvažovat přeočkování?

Riziko rezistencí u nových variant je docela zásadní, nelze to pomíjet. Zatím o tom ale nemáme dostatek informací, ať už z nějakých experimentů na laboratorních zvířatech, případně ve tkáňových kulturách. To se ale brzy dožene, protože je to teď velmi aktuální. Přeočkování nás nemine.

Čtěte také

Očkování versus varianta delta. Jedna dávka nestačí, zkraťme intervaly mezi dávkami, žádají epidemiologové

Izrael se rozhodl nabízet třetí dávku rizikovým seniorům, firma Pfizer nabídla přeočkování i Spojeným státům. Ty ale zatím váhají…

Profesor Anthony Fauci, legenda epidemiologie, tomu v blízké době není nakloněný. Ale v USA to už řeší, nevyhneme se tomu. Je to totiž také otázka definice období bezinfekčnosti po očkování, ta ještě nebyla stanovena. My v Česku máme šestiměsíční lhůtu bezinfekčnosti po prodělaném onemocnění, ale nikoli po ukončeném očkování. Je nejvyšší čas se tím zabývat.

Ministerstvo zdravotnictví teď v mimořádném opatření upravilo platnost očkovacích certifikátů na „neomezeně“. S dalším postupem chce vyčkat klinických studií týkajících se právě možného přeočkování. Jak tu bezinfekční lhůtu po očkování stanovit vědecky?

Dospějeme k tomu velmi brzy. Celkem programově jsme vynechali otázku studia a monitorování protilátkové odpovědi po prodělaném onemocnění i po očkování. U toho očkování je to myslím něco, co má zásadní význam, abychom věděli, jaká je dynamika a trvanlivost specifické protilátkové odpovědi. To je pro jakékoli očkování velmi důležitá okolnost. K tomu se musíme vrátit.

To znamená vytvořit nějakou studií?

Měla by proběhnout u dostatečně početné skupiny očkovaných lidí. O něčem takovém jsem ještě u nás, ale ani v jiných zemích civilizovaného světa neslyšel. Stačila by klasická sérologie. Ve specializovaných laboratořích dnes sérologickými technikami zjišťují protilátky proti receptor-vázající doméně, jde o virus neutralizující protilátky, o ty nám jde nejvíce. Když jsou přítomné proti jiné, dřívější variantě, tak jako kdyby nebyly. Nova varianta se pak chová jako rezistentní, má najednou co dočinění s relativně nechráněným organismem.

Může větší rezistence nových koronavirových variant způsobit, že 70procentní proočkovanost už nebude stačit k dosažení nějaké kolektivní imunity?

Tu jsme už opustili a zabydleli jsme se na hranici výrazně za 80 procenty. Ta 70procentní by nám už nestačila.

A je tedy možné, že kolektivní imunity vůbec nedosáhneme? Jak vážný to je problém?

Obávám se, že ani po otevření nových očkovacích center a přes překvapivý zájem o očkování bez registrace se nám to nepodaří. Je to špatné. Je naprosto základní přesvědčit mladé lidi, aby se nechali očkovat. A udělat všechno proto, aby k očkování šlo i těch 20 procent seniorů ve věku kolem 80 let.