Protiruská ofenziva? K operačnímu úspěchu by vedla vzdušná převaha. Tu ale Ukrajina zatím nemá, hodnotí plukovník

Už několik dní se objevují zprávy o chystané ukrajinské protiofenzivě, která by mohla zvrátit vývoj konfliktu ve prospěch Kyjeva. Jakými zbraněmi a v jakém směru mohou ukrajinské jednotky zaútočit? Má ukrajinská armáda šanci vytlačit nepřítele z celého svého území?Vladimír Kroc se ptal plukovníka generálního štábu v záloze Zdeňka Petráše.

„Ofenziva proti ruským silám může začít kdykoliv. Ukrajina je připravená.“ To řekl v rozhovoru pro BBC tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Olexij Danilov. Jakou podobu by podle vás nejspíše mohla mít?

V tuto chvíli nevím, jestli je ukrajinská ofenziva připravena, respektive jestli Ukrajina má připraveny všechny síly a prostředky pro to, aby mohla vést efektivní ofenzivu. Ale řekl bych, že do začátku léta, aspoň podle příslibu západních spojenců dodat leteckou techniku, by tato ofenziva mohla být.

Čtěte také

Pokud bychom hovořili o tom, jakým způsobem by ukrajinské velení mohlo tuto ofenzivu organizovat, řekl bych, že ji povede maximálně do jednoho směru. Nelze očekávat nějakou frontální ofenzivu, která by byla na širší délce frontové linie nebo na několika místech po linii fronty. Spíše bych očekával úder vedený v úzkém směru, s maximem možností sil a prostředků, které Ukrajina bude mít, tak, aby ofenziva měla úspěch a vedla do hloubky protivníkovi sestavy a k tomu, že bude ruská armáda postupně vytlačována z okupovaného území.

Šlo by o silný soustředěný úder, nebo spíše o jednotlivé menší akce?

Válka má určité principy a zásady, které když se dodrží, vedou k operačnímu úspěchu. Jednou z těchto zásad je koncentrace v místě, kde je protivníkova slabina. V čase, který protivník neočekává. A samozřejmě s použitím vzdušných, pozemních, případně i námořních sil. To znamená, že by této ofenzivě měla předcházet rozsáhlejší vzdušná kampaň jako podpora následné pozemní operace, která by samozřejmě měla být taktéž vedena s podporou dělostřelectva a raketového vojska.

V prvé řadě bych ale očekával, že Ukrajina získá minimálně v místě, kde bude hodlat vést ofenzivu, jistou vzdušnou nadvládu. To je ale v současné době limitováno a omezeno tím, že Ukrajina nemá dostatek letecké techniky, především stíhacích letounů. Tato otázka je poměrně intenzivně konzultována s americkou stranou a hovoří se o dodávkách multifunkčních letounů F-16.

Čtěte také

Co bude největším problémem Ukrajinců při útoku kromě nedostatečné letecké kapacity?

Obě dvě strany, jak ruská, tak ukrajinská, v současné době vykazují poměrně velké problémy v tom, jak operují ve vzdušném prostoru. Zajištění vzdušné převahy a kontroly vzdušného prostoru je přitom jednou ze zásadních otázek, jak vést vůbec efektivní operaci. Komu se tedy podaří získat vzdušnou převahu a narušit protivníkův systém velení a řízení a vůbec použití vzdušných sil, ten v tomto konfliktu získá navrch. Ani jedna strana v tuto chvíli nemá tento potenciál a v podstatě tady chybí i určitá koordinace mezi vzdušnými silami, pozemními silami a dalšími silami. Tento faktor je ale naprosto nezbytný pro to, aby se vývoj překlopil na jednu nebo na druhou stranu.

O jaké zbraně se budou chtít Ukrajinci opřít?

Samozřejmě se hovoří především o letecké technice, o raketových kompletech a systémech, o dělostřelectvu a munici, která bude potřebná pro tento typ techniky a zbraní. V prvé řadě se ale Ukrajina opře o těžkou techniku, tanky, obrněné transportéry, obrněná vozidla, která budou představovat palebnou sílu pro vedení pozemní operace. Nezbytným předpokladem pro úspěšné vedení pozemní operace je ale podpora ze vzduchu. Známe případy z historie. Třeba během druhé světové války vedl neúspěch Luftwaffe k tomu, že nacistické Německo ustoupilo od invaze na britské ostrovy a vůbec od pozemních operací v Británii.

Co víme o tom, jak se připravuje na případnou ukrajinskou ofenzivu nepřítel?

V tuto chvíli bude hlavním cílem ruské armády zejména zajištění vojenské kontroly Donbasu, především separatistických republik Doněck a Luhansk. A potom i zajištění bezpečnosti Krymského poloostrova, především pak pozemní přístup na toto území a ochrana

tohoto území, o čemž svědčí budování obranných pozic ruských jednotek na levé straně delty Dněpru. Ruská strana pravděpodobně nebude mít potenciál a sílu rozšiřovat operaci směrem do ukrajinského území, jejím hlavním cílem minimálně v této fázi je kontrola Donbasu a přístupových cest na Krym.

Čtěte také

O ukrajinské ofenzivě se mluví už několik měsíců. Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak nedávno v rozhovoru pro italskou televizi řekl, že ofenziva už začala a že probíhá už několik dní. Jak tomu rozumět?

Můžeme to považovat za úvodní fázi ofenzivy, která by alespoň tedy z pohledu standardně vedené ofenzivy měla vypadat tak, že by jí předcházela letecká kampaň, pozemní, dělostřelecká a raketová příprava a následně pak pozemní operace.

To, co se v současné době děje, pokud máme na mysli ony útoky na Moskvu pomocí dronů, útoky na Kreml a další akce, které jsou vedeny v ruském vnitrozemí, tak to je spíše taková část, která má za úkol podrýt morálku ruského obyvatelstva, naznačit, že Rusko je ve válce, a tudíž, že je možné očekávat i útoky ve vnitrozemí. Má to tedy spíše psychologický charakter než získání nějaké strategické výhody. Samotné ofenzivy se určitě dočkáme až teprve v následném období.

Je možné přinutit ruské jednotky ke stažení z celého ukrajinského území včetně Donbasu, kde jsou Rusové velmi dobře opevněni? Mění situaci z taktického hlediska rozmístění zbraní v Bělorusku? Poslechněte si celých 20 minut Radiožurnálu.

autoři: Vladimír Kroc , opa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.