Proč potřebujeme vysokorychlostní železnice? Kvůli rychlosti to není, říká odborník
Dovedete si představit jízdu vlakem z Prahy do Brna za necelou hodinu? Na vysokorychlostní železnici by to nebyl žádný problém, pokud bychom měli nové kolejnice. „Naše tratě jsou příliš pomalé, klikaté, bohužel i přetížené, vlaky se na ně jednoduše nevejdou,“ míní Petr Šlegr, dopravní odborník z Centra pro efektivní dopravu. Vysokorychlostních vlaků bychom se podle něj mohli dočkat po roce 2020.
Vysokorychlostní vlak ve Francii urazí 658 kilometrů z Paříže do Marseille za tři hodiny a dvacet minut. „Za takovou dobu se u nás dostanete z Prahy do Karlových Varů,“ nastiňuje Petr Šlegr.
Podle něj bychom si měli vzít příklad z ostatních zemí – například španělskou rychlost a švýcarský systém. „Švýcaři mohou žít bez auta. Jsou dokonalí v tom, že uvedli do praxe řád, kde na sebe navazují vlaky, autobusy i tramvaje,“ popisuje.
Příklad bychom si také mohli vzít z integrovaného tarifního systému, kdy cestujícím s různými dopravci stačí pouze jedna jízdenka. „Jeden společný tarif pro dopravce bohužel nemáme,“ dodává s tím, že vysokorychlostní vlaky jsou rovněž energeticky nejefektivnějším způsobem dopravy.
„Potřebujeme postavit nové tratě nikoliv kvůli rychlosti, ale kapacitě. Napříkolad trať Praha-Brno je přetížená,“ míní.
Jak fungují vysokorychlostní vlaky v západních zemích? V čem jsou takové vlaky výhodné? A proč je stále nemáme? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
