Problémy s dopravním hlukem

Například Středočeský kraj má silnice mimořádně zatížené. Bydlí tam spousta lidí, kteří pracují v Praze. Většina z nich dojíždí automobilem. Takzvaná satelitní městečka jsou dostupná jen po silnicích II. a III. tříd. A mnoho z nich má pravděpodobně problém s hlukem. Říká to mluvčí středočeského kraje Martin Kupka.

Kupka: Máme signály o tom, že přibližně na asi u 12 procent silnic II. třídy dojde k překročení limitu únosného hluku. V případě silnic III. třídy to může být kolem 6 procent. Jde o historickou zátěž, vyrovnáváme se s ní za dobu, kdy na tyto limity nikdo nemyslel. Středočeský kraj odhaduje, že limity nesplňuje zhruba 700 kilometrů jeho silnic. Přesně to určí hluková studie, která nyní vzniká.

To jsou silnice II. a III. tříd. Co I. třídy, rychlostní komunikace a dálnice? Dělá něco podobného jako Středočeský kraj i Ředitelství silnic a dálnic?

Poslední tři roky ano. Zpracovává pro všechny kraje projekt o hlukové zátěži. Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Hoření říká, že hotový už je například Liberecký kraj. Výsledkem jsou převážně nová okna v postižených oblastech. Protihlukové stěny na Liberecku nepřibyly.

Hoření: V tomto kraji nikoli, staví se a ročně se jedná asi o 8 kilometrů protihlukových stěn. 500 metrů takové stavby stojí desítky milionů korun.

Jan Hoření tvrdí, že podle jejich měření se míra hluku u nás nezvyšuje. Přibývá sice aut, ale jsou tišší.

Připomeneme zjištění německých vědců. Ti jednoznačně prokázali, že riziko srdečního selhání se u mužů, kteří bydlí v místech s rušnou dopravou, zvyšuje o třicet procent. Nebezpečí se přitom úměrně zvyšuje se sílou decibelů.