Problémy s dárcovstvím krve
Po celý den se dnes zabýváme tím, proč jsou někteří dárci krve transfúzními stanicemi odmítáni, i když jsou zdraví. Dnes jsme si o tom povídali docela podrobně a vy jste se nás, nebo aspoň někteří z vás se nás ptali na další související problémy. A Marek Janáč už má všechny vaše dotazy před sebou. Dobré odpoledne ještě jednou.
Marek Janáč: Dobré odpoledne. Začnu dotazem písemným od posluchače Kamila, který daruje krev už 12 let a píše nám o své zkušenosti z menší okresní nemocnice, kde se nedělá tolik těžkých operací, nepotřebují tolik krve, proto prý podle něj omezují počet dárců přijatých v jeden den. Proto se často stává, že jste objednáni až na nějaký termín, kde ještě nebyla překročena povolená kvóta dárců. Z tohoto důvodu se váš termín posune třeba i o jeden měsíc později, píše posluchač Kamil a za delší časové období, podle něj, máte o několik odběrů méně, než je možné. Ve stejné době náš posluchač slyší o tom, že je v nějaké části republiky krve málo a dále se zmiňuje o tom, že pravděpodobně neexistuje žádný centrální systém, který by exportoval nadbytečnou krev z nemocnice A do nemocnice B. My jsme poprosili o odpověď na tuto otázku nebo respektive na tento názor doktorku Zdenu Gašovou, vedoucí transfúzního oddělení Ústavu hematologie a krevní transfúze v Praze.
Zdena Gašová: To probíhá, samozřejmě ano, i my zde nakupujeme relativně větší množství krevních konzerv, zvlášť destičkových koncentrátů z míst, kde jich mají nadbytek a u nás se nedostávají. To probíhá, to já myslím, že v tomhle problémy ani takový bych neviděla, to není až taková těžkost zatelefonovat nebo poslat zprávu a zjistit a nechat si přivézt, objednat a nakoupit ty krve. V tom já ten problém ani tolik nevidím, jako spíš v tom, že ta nemocnice nějakým způsobem si ty odběry chce organizovat z různých důvodů, ale měli by ti dárci být lépe informovaní a předem informovaní o takové věci.
Marek Janáč: Když už přijde dárce a dozví se, že ho neodeberou, to je podle doktorky Gašové problém, který by se neměl stát. A právě k němu se váže další posluchačský dotaz, který nám přišel z Ústí nad Labem od posluchače Karla Bečvaříka.
Karel Bečvařík: Já mám krev nula negativní a Ústí nad Labem mě taky nechtějí brát pravidelně, tak jsem musel kvůli tomu začít jezdit až do Vinohradské nemocnice.
Marek Janáč: Doktorce Zdeně Gašové připadla situace kolem tohoto dotazu podivná, hlavně proto, že nula negativní je nejžádanější krevní skupina.
Zdena Gašová: Asi kdybych byla v situaci tohoto dárce, tak zřejmě bych se pokoušela domluvit se s vedoucím toho pracoviště transfúzního, aby mě problém více vysvětlil.
Marek Janáč: Vy byste takového dárce neodmítla ani tehdy, kdybyste měla nadbytek nuly negativní?
Zdena Gašová: No, my ty nadbytky nulek negativních nemáme.
Marek Janáč: V Ústí nad Labem myslíte, že mohou mít?
Zdena Gašová: Netroufnu si říct, spíš bych jako tomu ani moc nevěřila, ale nevím, jak tam mají organizované dárcovství, neznám do detailů, takže spíš by mě zajímalo, jestli ten dárce ještě něco jiného by nepověděl, případně možná, že už ten problém vyjasnil skutečně na tom druhém oddělení, v čem byl problém.
Marek Janáč: Naše dnešní Vaše téma o odmítání některých zdravých dárců krve v celé republice vygenerovalo i dotaz posluchače Radka Špinky.
Radek Špinka: Byl jsem nějakou dobu v Anglii a když jsem se vrátil, tak jsem zjistil, že vlastně ti, kteří byli déle jak 6 měsíců v zahraničí, takže nemají možnost vlastně darovat krev díky vlastně nemoci šílených krav. Chci se zeptat, jestli tento zákaz stále platí nebo je možnost už znovu darovat tuto krev?
Marek Janáč: Odpovídá opět doktorka Zdena Gašová z Ústavu hematologie a krevní transfúze v Praze.
Zdena Gašová: Platí to doposud. Toto nařízení nebylo odvolané a zatím jej musíme respektovat.
Marek Janáč: A myslíte, že někdy bude odvolané?
Zdena Gašová: No, je to věc, o které se diskutuje v odborných fórech, protože i v naší republice už vlastně jsme se setkali i s nálezem tohoto Jacobs-Kreutzfeldova onemocnění, takže je otázka, jak se k tomu postaví zástupci transfúzní odborné veřejnosti, ale zatím musíme toto nařízení respektovat a respektují ho i jiné země.
Marek Janáč: A ještě tu mám jeden telefonický dotaz od posluchačky, která se ovšem zapomněla představit.
Projev občana: Před 40 lety jsem prodělala infekční žloutenku a zajímalo by mě, vhledem k tomu, že tedy nemůžu darovat krev, jestli můžu darovat krev sama sobě?
Marek Janáč: Odpovídá opět doktorka Zdena Gašová.
Zdena Gašová: Pokud to byla infekční žloutenka typu A, tak darovat sama sobě krev může, v případě, že by to byla jiná žloutenka, například žloutenka B nebo C, tak nemůže.
Marek Janáč: Dá se nějak dodatečně zjistit, třeba z protilátek?
Zdena Gašová: Dá, dá se zjistit testováním protilátek, takže dá se na to přijít poměrně snadno laboratorním vyšetřením z krve toho pacienta.
Marek Janáč: A na závěr ještě jeden dotaz od posluchačky Lenky Novotné, kdy prý bude další termín Daruj krev s Českým rozhlasem. Bude to přesně 8. září ve středu.
Pět dotazů, pět stručných odpovědí od reportéra Marka Janáče. Marku díky a naslyšenou.
Marek Janáč: Hezký den.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Vyhozený ředitel má od primátora Svobody nabídku. ‚At se drží od magistrátu co nejdál,‘ reaguje Hřib
-
Sociolog Vašečka: Fico bude neutralitu prosazovat dál. I přesto, že se od něj Pellegrini distancoval
-
Mitrofanov: Putin ztrácí Írán, ale získává Trumpa. Navíc se teď svět tak nedívá, co dělá na Ukrajině
-
Vláda ustála hlasování o nedůvěře. Proti opozičnímu návrhu hlasovalo 98 poslanců, pro 94